Dej mi své jméno
André Aciman
Dej mi své jméno série
1. díl >
Příběh nečekané a silné lásky mezi dospívajícím Eliem a o pár let starším Oliverem, odehrávající se ve vile na jednom útesu italské Riviéry. Ani jeden z nich není na následky vzájemné přitažlivosti připraven, oba proto nejdřív předstírají lhostejnost. Jenže v průběhu následujících neklidných letních dnů jejich vášeň nesená neúprosnými proudy posedlosti, strachu, fascinace a touhy vzrůstá a oba mladíci začínají opatrně prozkoumávat své pocity. V hloubi jejich duší se zrodí láska trvající šest týdnů a přinese jim zkušenost, která je poznamená na zbytek života. Ti dva totiž na Riviéře a během jednoho dusného večera v Římě objeví něco, co možná už nikdy znovu nenajdou: naprostou důvěrnost. André Aciman zachycuje ve své upřímné, nesentimentální a srdcervoucí elegii na lidskou vášeň psychologické manévry doprovázející přitažlivost tak bravurně jako málokdo. Román Dej mi své jméno se čtenářem nezachází v rukavičkách, nedělá si žádné iluze a je zcela nezapomenutelný.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , #booklabOriginální název:
Call Me by Your Name, 2007
více info...
Přidat komentář
Já nevím...film jsem si zamilovala, byl křehký, něžný, nádherný. Ale příběh vyprávěný Eliem... Nevím, prostě jsem se do něj nemohla dostatečně vcítit, jeho chování jsem často vůbec nechápala. Film si znovu pustím, po knize už nesáhnu.
Tato kniha mne velmi překvapila. Výborným jazykem obsáhla tolik citu, vzrušení a vášně, touhy, očekávání, radosti a bolesti, zklamání i důvěrnosti. A to v lásce tak překvapivé, že jsem byla sama dojata jak mne to vzalo u srdce.
Úchvatné dílo o milování, vzájemné přitažlivosti, vášni, důvěře a duševním splynutí. Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem četla o tak silném poutu mezi dvěma lidmi. Nádherné, dojemné, vášnivé a pro mě nezapomenutelné.
Na knihu jsem se velmi těšila, ale musím říct že to bylo naprosté utrpení .... Kniha mi absolutně nesedna, styl kterým je napsaná mi přijde zdlouhavý a nudný. Kdyby to byla novela která má 100 stránek možná by se to dalo vydržet a příběh by trochu lépe plynul. Několikrát jsem měla chuť čtení prostě vzdát, ale bylo by mi líto nedočtené knihy. Nejhorší pro mě byla druhá část knihy která byla nejnudnější. Čekala jsem od této knihy něco jiného, rozhodně ne pozérství, zdlouhavé pasáže o ničem, nebo "roztomilý" popis o tom kdy si milenci před sebou dojdou na záchod a ještě zkoumají "tajemství" toho druhého.
Abych nepsala jen samá negativa, líbila se mi postava Vimini a popis letní italské krajiny.
Nádherne horskosladký, poetický i realistický zážitok. Emočne i umelecky vyspelá kniha na hranici lyriky. Na príbeh nazeráme očami citlivého rozprávača, s ktorým prežívame jeho zmätok, túžbu i zvedavosť, chápeme bôľnu extázu prvej lásky i jeho rodiacu sa sexualitu idúcu za hranicu pohlavia. Eliovo rozprávanie je sebestredné, avšak úprimné, pochopiteľné a omamné. Autorovi sa zároveň prirodzene darí sprostredkovať genius loci talianskeho vidieka. Nie je to kniha pre každého, nie je dynamická, nie je o veľkolepých zážitkoch. Je o pocitoch, atmosfére, okamihoch. Užije si ju najmä vnímavý čitateľ, ktorý sa rád nechá uniesť kultúrou, umením a emóciami. Čo sa mi však páčilo najviac, je idea, pocit: že život je o zážitkoch, slepej odvahe, vedení a sebapoznávaní; je plný otázok, chutí a krásy; raní, miluje i odpúšťa...
Tak jsem to dočetl a chvíli mně to trvalo. Kniha je na můj vkus velmi zdlouhavá (a to říká někdo kdo má rád Mrtvé duše od Gogola), příběh je trošku zajímavý, líbila se mně atmosféra Itálie, ale už se k této knize rozhodně vracet nebudu.
Dlouho jsem po dočtení musela přemýšlet, jak bych slovně knihu ohodnotila. Postupně jsem přišla na to, že zřejmě nemám slov.
První jsem viděla film, který ještě v té době neměl titulky takže jsem se musela spoléhat na to, jak to vycítím a když jsem poté přišla na to, že je to podle knížky, hned jsem si ji musela přečíst!
Kniha je (pro mě) velmi čtivá, nehledejte v ní zdlouhavé dialogy. Kniha je nabitá intelektuálním klábosením. Elio je velmi chytrý, hovoří několika jazyky a celou dobu uvažuje, jestli Olivera chce nebo ne. Jestli je to jen touha objevovat, nebo to je vážné. Oliver zase nechce dělat problémy, a tak se půlku knihy vlastně jen oťukávají. Pak ale přijdou na to, že mezi sebou mají něco víc než jen letní románek. Všechno je to podáváno realisticky až naturalisticky a dodává to na autentičnosti toho, že to vypráví teenager.
Kniha mě opravdu zasáhla. A napsat tak "krátký" komentář mi opravdu zajistilo krušné chvíle. Závěr knihy mě velice překvapil a dojal, snad jen můžu dodat, že autor potvrdil na svém Twitteru pokračování. Není to kniha jen o hledání, lásce a sexu. Je to také o tom, jak to vnímá mladý člověk, zda-li tento krok jde vzít zpátky a jestli na něj někdy zapomene. A obal knihy je jen bonus. Opravdu neskutečný příběh o lásce, obětování a objevování
Doporučuju!!! :)
Těžko tohle hodnotit. Je to kniha trochu opitá sama sebou a intelektuálním pozérstvím. I popsaná posedlost je natahovaná tak nějak snobsky. Hogo fogo první velká láska. :-) Jenže jsou tam věty, kdy to stejně tne do živého, kdy je to až bolestně výstižné. Když tedy čtenář vydrží... Takže hodnocení tomu musí odpovídat, přestože adorované filmové zpracování jsem nedokoukal. Lepší tři hvězdičky. (Čteno v překladu Lucie Podhorné.)
Bože, to bolo úmorné! 230 strán temer bez deja. Polovica knihy o tom ako sa hlavný hrdina chce nechať pretiahnuť, potom pár strán o tom ako sa konečne nechá pretiahnuť a zvyšok viac-menej o tom ako sa aj chce ešte nechať pretiahnuť, ale vlastne nevie či sa chce ešte nechať pretiahnuť, no nakoniec sa ešte nechá pretiahnuť. A to na 230 stranách! Dvestotridsať! Skoro žiadny dej! Teda, ak nebudeme za dej počítať tú časť, kde sa ústredná postava vyserie pred svojím milencom, pretože „naše telá pred sebou nebudú mať tajomstvá“. A ja som tomu ešte aj vďačný, lebo aspoň sa tam niečo konečne deje – síce hovno (doslova), ale chvalabohu i za to! A to nás, po tomto predčasnom vrchole, ešte vždy čaká ďalších 70 strán zdanlivo nekonečnej nudy... Mať to, čo i len, o desať strán viac a môj prirodzený liberalizmus sa rozpadne na prach a ja sa pristihnem pri organizovaní nového pochodu Aliancie za rodinu... Vydavatelia - predchádzajúcu vetu pokojne použite na obálku knihy pri jej ďalšom vydaní.
Mládí, krása, touha a divoká vášeň - o tom všem byly popsány už dávno tuny papíru. André Acimanovi se podařil husarský kousek; dokázal vyprávět reálný příběh s takovou mírou poetičnosti, že výsledkem je báseň o pohádce mládí, kterou má každý z nás uloženou hluboko ve svém nitru. Dílo, které dokáže pohladit na duši a natrvalo se čtenáři zapíše do jeho paměti. Doporučuji také filmové zpracování, které v roce 2017 natočil vskutku bravurně režisér Luca Guadagnino a ve kterém je nádherná atmosféra italského venkova popsána možná ještě lépe než v knize. Ve filmu je závěrečný monolog otce podán způsobem, který dokáže vytlačit slzu z oka.
Neuvěřitelně niterná kniha. Myslím, že všichni museli někdy zažít něco podobného jako hlavní představitel. Bylo to tak moc reálné, že jsem s Eliem prožívala celé jeho Léto s velkým „L“ jako bych stála vedle něho. Nemohla jsem se od knížky odtrhnout.
Tady jsem sáhla po novince - a není to můj šálek kávy...
Velmi intimně psané sdělení o dospívání a erotickém probuzení...
Setkání dvou mladíků v nich probudí silnou přitažlivost a vede k vzájemnému odevzdání se - jak tělesně, tak duševně...
Jejich naprostá důvěrnost je po rozchodu zraňuje - podle mne by v lásce měla zůstat i příchuť tajemství...
Po pravdě ani nevím jak bych měl začít ... Nemůžu říct, že by se mi kniha líbila nebo nelíbila, prostě jsem měl jiné očekávání. Kniha se mi velmi špatně četla. Nebylo to klasický vyprávění, bylo to hodně snové a reality bylo hodně málo ( chápu a dokážu se vcítit , že jde o mladého kluka, ale tolik té filozofie - bylo to trochu moc ) , tak nějak ke konci se to změnilo, ale i tam ty sny a přání přetrvávali. Celkově mi kvalitní dialog v knize chyběl a nemohl jsem se přes to přenést a myslel jsem že knihu odložím, vyhodím nebo roztrhám na kousky :-) , ale ne, dočetl jsem jí ( na jednu stranu nemám rád, když si koupím knihu a nedočtu jí ). Kéž by existoval nějaký skrytý cit pro výběr knih do kterých se každému podle libosti začte snadno a nebude z toho frustrovaný jestli je sám komu se to blbě čte. No nic. Kniha má ale i prěs to všechno svou hloubku, neskutečný cit, zranitelnost. Jsou tam i věty které stojí za to si pamatovat - pro mě je to třeba toto " Žijeme vypůjčený čas, že čas je vždycky vypůjčený a že poskytovatel půjčky si pro dlužnou částku přichází právě ve chvíli, kdy jsme nejméně připraveni ji splatit a potřebujeme si půjčit víc." Krásně napsáno. Do 160 stránky jsem si myslel, že moje kritika a hodnocení bude o něco horší, po těchto stránkách se děj trochu zlepšil. Film jsem zatím neviděl. Kniha ve mě něco zanechala, momentálně nejsem schopen říct přesně co - žal , lítost k hlavním hrdinům, osamělost, beznaděj a to nemluvím, že jsem měl párkrát i slzy na krajíčku. Jak tak koukám hodnocení je tu velmi silné, zřejmě jsem četl něco jiného :-)
Nikdy nezavrhujte knihu když už jste viděli film. První jsem viděla film a do druhé poloviny mi pořád nebylo jasné o co v tom filmu jde. Ale kniha ? Po přečtení se mi všechno vrátilo a musím říct že je naprosto úžasná. Tolik citů že se vejde do dospívajícího muže? Těším se až si ji znovu přečtu.
Tuto young adult literaturu mam rada, vacsinou ma putavy styl pisania, rychly dej a spad, plus toto dielo malo uzasne popisany vnutorny svet hlavnej postavy.
Nejdřív jsem byla v kině na filmu a knihu jsem si přečetla za pár měsíců. Krásně vystižená atmosféra léta a místa. Elliovy pocity bezvadně popsané. Ráda se ke knize budu vracet.
Odporúčam všetkými desiatimi. Vždy sa vraví, že najprv si treba prečítať knihu a až potom pozrieť film, no pri tejto knihe to sám autor odporúča urobiť opačne. Film vás vtiahne do deja hneď od začiatku, zamilujete si Elia aj Olivera a kniha Vám ponúkne všetko ostatné, čo sa do filmu nevošlo. :))
Přesně před rokem jsem při brouzdání mezi trailery k novým zahraničním filmům narazila na jeden s názvem Call me by your name. V té době o filmu nikdo nemluvil, natož o knize. Po bližším zkoumání jsem dopspěla k pevnému přesvědčení, že si ji musím přečíst. A to co nejdříve; když ne teď, kdy? Ale jelikož zmínky o knize v Čechách nebyly ani v plenkách, natož aby byl překlad v dohledu, rozhodla jsem se jí nakousnout v angličtině. Teď když se dívám zpět, opravdu mě Eliův příběh musel chytit, a nejednalo se o nakousnutí – když jsem teď držela v rukou konečně českou verzi, deja vú se mě drželo poměrně daleko. Což je obdivuhodné – styl není úplně odpočinková četba a nesoustředění by byla ztráta času a kruté okrádání se o ten geniální počitek z tohoto Díla; Díla s velkým D.
Na tak reálný a přesto fiktivní prozaický výlet do poetické duše charakterů a celého příběhového světa jsem se dlouho nevydala.
Špatně napsaná kniha, jejíž děj sedí mnohem víc na filmové zpracování než na tento literární odpad, kterým Dej mi své jméno je.
Štítky knihy
homosexualita umění láska zfilmováno 80. léta 20. století Itálie posedlost léto pro dospívající mládež (young adult) bisexualitaAutorovy další knížky
2018 | Dej mi své jméno |
2020 | Najdi mě |
2020 | Enigmatické variace |
2024 | Džentlmen z Peru |
V téhle knize je tolik lásky a touhy. Ještě jsem nečetl nic podobného. Příběh je nádherný a přitom tak smutný. Úplně jsem při čtení cítil to, co Elio.