Dej mi své jméno

31.07.2018

Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Nemám slov.

31.07.2018

Kniha má velmi poetický jazyk. Napsaná nezvykle obrazně. Dýchne na nás váhající mládí, které se hledá a nemůže se rozhodnout, co vlastně chce. Letní prázdniny na pobřeží Itálie, letmé dotyky a hledání, voda, koupání, tenis. Vůně ovoce a sexu. V závěru se poryvem času dostáváme příliš rychle kupředu. Léta běží jako splašená a čtenář se rozhoduje, čí cesta byla upřimnější k sobě samému i tomu druhému. Jak melancholicky a sentimentálně vzpomínkové...

30.07.2018

Pláču srdíčka.
...
Osmdesátky, láska, broskve, Itálie.
Příběh z dob, kdy bylo všechno trochu složitější, protože ještě neexistoval Grinder.
Kniha, která vám přivane vzpomínky na první platonické lásky, kdy jste dost možná taky občas přemýšleli jako sociopati... ehm, chci říct - Elio.
Je to knížka, u které si i já řeknu ACH, LÁSKA JE SPECIÁLNĚ KRÁSNÝ POCIT.
Elio se 30 stran rozplývá nad Oliverem a Vám to nevadí, protože to milujete.
Knížka, která vám kroutí žaludkem a je úplně jedno, zda jste či nejste gay, protože všichni jsme stejně teplí #pridevibes ♥
...
♪♫ Words ♪♫ don't come easy ♪♫ to me ♪♫ how can I find ♪♫ a way ♪♫ to make you see I love THIS BOOK ♫♪

29.07.2018

S touto knihou prožijete osudovou letní lásku. Začetl jsem se do ní ze zvědavosti a po pár stránkách jsem v tom byl až po uši. Jak už tu někdo psal, příběh má tu moc vám zlomit srdce.
***
Hned po dočtení knížky se mi poštěstilo shlédnout film v letním kině. Audio-vizuální skvost. Publikum odměnilo projekci potleskem. Elio se stal knižní postavou o které bych chtěl číst dál a dál...

23.07.2018

Film mě uvrhl do neskutečné deprese (konec byl jako facka - Jak jen mohl!) a kniha vrazí nůž do srdce a ještě s ním několikrát otočí. Opravdové, hluboké, bolavé...
Dávám o hvězdičku méně za některé táhnoucí se monology, ve kterých jsem se ztrácela.
Elio... Oliver...

09.07.2018

První jsem viděla film a musím říct, že i když jsem si při něm říkala, že ten začátek je takový nijaký a neurčitý, i v knize (jak jsem zjistila později) to bylo stejně. Takže to zase na jednu stranu klobouk dolů, protože podobnost knize byla (alespoň do poloviny) asi tak 98% a to je na film vážně výkon. Po přečtení jsem ale pochopila, že film byl doopravdy lepší, což je zklamání. U knihy jsem se i často nudila, což se mi nezdá optimální.

07.07.2018

Vlastně ani nevím, co si o téhle knížce myslet. První dvě části jsem jen protáčel oči, jak je Elio nerozhodný a jeho myšlenky tak protichůdné. V těchto částech jsem ho pro své jednání nesnášel (Marzia vs. Oliver). Ve třetí části se to tak nějak všechno zlomilo a knížka mě (konečně) chytla (škoda jen, že už se jedná jen o pár stránek); najednou jsem si uvědomil, že v prvních dvou částech mě nenudily popisy okolí B. a jiných, ale neskutečně ploché myšlenky Elia. Upřímně jsem všechny postavy nesnášel (kromě Vimini a Mafaldy), knížku jsem buď zavíral s absurdním smíchem nebo rozčílením.
(*spoiler*
V naprostém závěru mi došlo, že Elio zde zanechal důkaz o existenci naprostého životního hororu. Najednou jsem Elia litoval a zpětně pochopil jeho protichůdné jednání. Nevím, co se honilo hlavou Oliverovi; jisté je, že si to Elio nezasloužil.)

Jedná se také o nádherný příklad toho, jak dokáže společnost zničit něco tak okouzlujícího, jen protože "jejich vztah" nesplňoval očekávání.

Knížku už jsem doporučil a nakonec jsem rád, že jsem ji nevzdal po pár stránkách.
(čteno v angličtině)

05.07.2018

Jedna z těch raritních situací, kdy film neurazil knihu, i když se od ní mírně liší.Já často knihy koupím, přečtu, a pak prodám...tuto si nechám, protože vím, že se k ní budu vracet. Málokdy najdete více "lidskou" knižní postavu, s klady i protiklady, předstíravý, sebevědomý, ale zároveň stydlivý, chladný, také plný emocí, zmatený, ale taky jistý si tím, kým je, takový je Elio.Občas bych chtěla kouknout do hlavy Olivera, abych zjistila jak moc je to, co si o něm Elio myslí pravda.Také je kniha hodně atmosférická, ale to mi tak možná připadá protože jsem ji četla v mém osobním "nebi", venku na slunci.Doporučuji. :)

02.07.2018

Po přečtení knihu milujete, další den ji nenávidíte…. Obsah je místy velmi silný a zároveň slabý, výběr slov je jemně lidský a hrubě zvířecí, úvahy jsou reálné a absurdní, kniha je krásná a přitom smutná.
Asi tak… Jsem ráda, že se mi dostala do rukou a myslím, že i do mysli. Pro mě to byl zážitek s pěti hvězdičkami a zároveň s jednou…
**SPOILER**
Nelíbil se mi konec, měl skončit Římem… Nebo měl autor přidat 100 stránek navíc, abychom pochopili Olivera a zároveň se ujistili, že je Ellio v pořádku.
Oliver je tak pro mě sobecký bohém, který rozbil sedmnáctiletého kluka, ukázal mu trochu jiného světa, hodil ho do něj a pak odešel s nezájmem, zda je hoch v pořádku. Ellio už nedostal šanci se zachránit. Na konci knihy chcete Ellia mateřsky obejmout a říct mu, že to bude dobré a nezodpovědnému Oliverovi prostřelit kulkou nenažraný mozek…. Ellio chtěl nebe, dostal peklo….
**KONEC SPOILERU**
A taky je docela dost možné, že jsem nic z toho, co jsem četla, nepochopila správně.... :-)

01.07.2018

Vzpomínám si, že loni se o filmovém zpracování této knihy mluvilo skoro všude, co tak vím, vyhrála i několik Oskarů a kvůli tomu jsem si chtěl knihu přečíst. (Protože má samozřejmě před filmem přednost. ;)) Nevěděl jsem, co od toho čekat, anotace mi řekla dost na to, abych si sice udělal představu, ale ta ve výsledku byla úplně něco jiného, než co jsem nakonec četl. Líbí se mi, že příběh je nenáročný: pár postav, místo po celou dobu zůstává prakticky stejné, jediné, co bylo trochu těžší, bylo domyslet si z kontextu italská slovíčka, ale naštěstí jich tam nebylo mnoho. O hlavních postavách se čtenář dozvídá všechno potřebné během čtení, líbí se mi tedy, že na začátku o nich hned nedostanete soupis i s vlastnostmi atp., jak už jsem několikrát zahlédl, ale postupně máte šanci okusit, jací jsou, bez zdlouhavých a otravných popisů. Elio mi byl sympatický tím, že mu bylo jedno, jak se odlišuje, byl sám sebou, ale zato Oliver mě štval od začátku a i po dočtení nevím, co si o něm mám myslet, protože na mě působil snobsky a nesympaticky. Moc mě zaujalo, že se autor snažil popsat čistou a nevinnou lásku a to, jak Elia začala postupně měnit, když toužil po Oliverovi. Bylo to hezky a citlivě popsané, ale připadá mi, že některé „scénky“ či „výstupky“ to docela kazily a příběh se pak zdál spíš nechutný.* (V některých částech.) Průběh děje je poměrně předvídatelný, což mě docela překvapilo. Na knize se mi nejvíce líbil začátek, který je napsán nádherně. V komentářích jsem se dočetl, že konec je vyzdvihován skoro až do nebes, ale i k němu mám výtky. Kapitola (teď nevím jaká), kdy Elio rozmlouvá s otcem, je dokonalá a moudrá a patrně si ji přečtu ještě několikrát, ale poté mě nezaujal. Chci říct, chápu, o co se autor snažil: uzavřít příběh, odpovědět čtenáři na otázky, posunout se v čase, jasně, ale takové natahované konce jsou přesně ten důvod, proč se takové literatuře vyhýbám. Takové konce jsou – podle mě – v každém druhém filmu a každé třetí knize. (Třeba Jojo Moyes ho používá skoro pořád.) Ne, že by byl nerealistický, ale pro mě by bylo lepší, kdyby kniha skončila – a to ač je krátká – o pár stránek dřív. Fakt moc nevím, jak moc je film vystavěn na knize, hudba třeba mohla udělat dost, ale já upřímně zatím nevidím důvod, proč by tato romantická kniha byla jakkoliv jiná. Otevřenost hlavních hrdinů je plus, který beru na vědomí, ale jinak…? Kniha má tu sílu chytit někoho za srdce, je správně lyrická a upřímná, docela i čtivá, popsání přírody, vztahů mezi lidmi, léta – nechce se mi za to dávat méně, než čtyři hvězdičky, protože i když postavám asi nikdy rozumět nebudu, stejně tam byla místa, která byla opravdu moc hezká. Určitě si své čtenáře a fanoušky už našla, jen já mezi ty skalní asi nepatřím. Jsem rád, že jsem si tuhle knihu přečetl a – jak jsem už napsal – ty moudra otce ke konci si asi nechám zarámovat. 
*A ještě, to s tou broskví…bylo to nutné…?

27.06.2018

Možná si člověk nějakým takovým vztahem potřebuje nejdřív projít, aby pak o něm dokázal číst a neukousal se přitom nudou. (Ovšem když uvážím, že oním "vztahem" byla nezdravá obsese, táhnoucí se napříč dekádami..., děkuji, nechci. :)) Nebo možná byly na vině květnaté, dlouhé a líně plynoucí věty, které vykreslovaly atmosféru ospalých, letních odpolední s takovou bravurou, že se horkem klížily oči i mně. (A přitom popisovaly chvílemi neskutečné perverzity! Nebo jsem jenom prudérní a sra*í (?) ve dvou je ve skutečnosti děsně romantické, vyberte si.) Ať už tak či onak, za sebe nedoporučuji.

26.06.2018

Je to čistá láska. Neviem či dnes, keď sme tak silní egoisti, spoločnosť si to tak želá, ignorujeme všetko okolo, sme len my, my a my, či dokážeme tak milovať, byť oddaní, túžiť po každom dotyku, vychutnať si každú spoločnú sekundu tak ako tí dvaja jedno krásne leto niekde v Taliansku, v B. Závidel som im všetko. To leto, to miesto, dom, rodičov, priateľov, Mafaldu, vodu, slnko, spoločné raňajky, spoločné večere. Všetko. Chcel som to byť ja. Chcel som byť jeden z nich. Milovať a byť milovaný. A prial som si aby táto kniha mala nekonečné stránky, aby som ich príbeh mohol čítať do nekonečna. Lásku Elia a Olivera. Daj mi tvoje meno je už navždy moje.

26.06.2018

„Je lepší promluvit, nebo zemřít?“ Hledání výrazů náležitě postihujících city k milované osobě je určujícím tématem většiny coming outových narativů s queer hrdiny, kteří zápasí s přijetím a vyjádřením vlastní sexuality. Málokterý z nich ale osvojování milostného diskurzu postihuje tak přesně, přesvědčivě a nenuceně jako Call Me By Your Name. Jak odhadnout správný moment, kdy je vhodné dát druhému najevo, že si jej vážíte, že jej máte rádi, že jej milujete? Kniha zlehka a pomalu směřuje ke zrušení pomyslné bariéry mezi intelektem a tělesnou rozkoší, při které jdou přemýšlení a intelektuální odstup stranou a nahrazuje je bezprostřední prožívání přítomnosti. Najít sám sebe v tom druhém je možná, jak naznačuje název, nejúčinnější způsob, jak překonat nedostatečnost jazyka. Následně ovšem společně s milovanou osobou můžete ztratit i sami sebe, jak Elia v bravurně napsaném monologu varuje jeho otec. Call Me By Your Name je jedním z nejpodmanivějších vyjádření stavu, v jakém se člověk nachází, je-li přesvědčen, že potkal jedinou bytost, která jeho životu dává smysl. Společně s Barthesovými Fragmenty milostného diskurzu stěžejní literatura k tématu lásky (homosexuální, heterosexuální i jiné). (Přečteno v originále. Dvakrát. Pokaždé jsem na konci brečel.)

25.06.2018

To jsou osobní zážitky Andrého Acimana? Pokud ne, opravdu těžko chápu způsob, kterým se propojil se svou hlavní postavou. Ten tok myšlenek, opravdovost, hloubka, téměř hmatalená atmosféra italského letního venkova. Vrcholem je pro mě dialog Elia s otcem na konci příběhu. Jedna z nejpůsobivějších knih, kterou jsem četl.

24.06.2018

Sedím a přemýšlím, co mám vlastně o této knize napsat. Právě jsem ji dočetl a jsem nějak mimo.
Zjistil jsem, že existuje až díky filmu, který mě absolutně uchvátil.
A knížka jakbysmet. Jen nedokážu slovy popsat, co ve mně vzbudila za pocity.
Není to úplně jednoduché čtení. A možná proto jsem z ní úplně paf. Hltal jsem každou větu, každé slovo. Odkládal jsem ji s tím, že to teď nechci číst, že je to moc psychicky náročný, ale vzápětí jsem ji vzal zpátky do ruky a četl a četl a četl.
Záviděl jsem těm dvěma, co mezi nimi vzniklo. Záviděl jsem jim jejich lásku, jejich absolutní důvěru v toho druhého. Záviděl jsem jim jejich štěstí. Záviděl jsem jim, že prostě žili. Záviděl jsem jim, že našli to něco, co někoho nepotká za celý život.
A přesto se rozhodli, že budou žít “paralelní životy” a to všechno, co jsem jim záviděl, poslali do kytek. Nechali si jen vzpomínku.
A mně to přijde strašný.
A zároveň to chápu.

24.06.2018

Nádherná! Něžná! Skvostná!:-)

23.06.2018

uf - hlavně že vše dobře dopadlo.Spisovatel bravurně udržuje čtenáře ve výšinách představivosti třeba popisováním krásy Oliverova chodidla na několik stran.Pasáž s broskví je taky nápaditě neotřelá.Vztah mezi Eliem a Marzíou a Oliverem a Chiarou už naznačuje že nic není takové jak se zdá.A podezřívám autora že tuto knihu napsal z čistě komerčního důvodu.Dané téma jí jistě dobře prodalo a PR jí udělal film? Nikdy se nedávám strhnout davem a mám svůj úsudek který se může lišit.Ale to je jen můj problém který si dokážu pořešit!

21.06.2018

Niekedy musíme byť vďační Holywoodu, lebo inak by sme mohli prehliadnuť klenot ako je toto, a bola by to fakt škoda.

Táto kniha vo mne vyvolala neskutočne veľa rôznych pocitov. Niektoré časti knihy boli krásne, zaujímavé, intímne a erotické, s nádhernou prózou. Pripadalo mi to ako ľúbostný list knihám a čítaniu. Boli tu však aj časti ktoré ma zmiatli, nahnevali a nudili. Jeden moment som túto knihu milovala a za chvíľu som sa modlila nech už ju preboha dočítam. Niekedy som zbožňovala vzťah medzi Eliom a Oliverom, inokedy mi obočie vystreľovalo tak vysoko až nebolo vidieť cez vlasy.

Frustrovala ma občas táto kniha? Ale áno. A zároveň to bola jedna z najlepších čo som v poslednej dobe čítala. Pripadalo mi že je o každom jednom z nás. Záverečná časť sa mi tak páčila že som sa pri čítaní skoro rozplakala na ulici.

Dej mi své jméno nebude pre všetkých. Ja mám z nej stále také krásne rozporuplné pocity. Ale donútila ma premýšľať a donútila ma cítiť. A to dobré knihy robia.

20.06.2018

Tahle kniha se na vás "podepíše". Srdcervoucí příběh, který vám udělá v srdci zmatek a na konci tomu zmatku dá smysl.