Dějiny Anglie
André Maurois
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524319/bmid_dejiny-anglie-652a6fe83127c.jpg
4
84
84
Doplněné o novější období Michelem Mohrtem Dlouholeté zkušenosti Angličanů dokázaly, že jejich základní svobody spočívají v prostých opatřeních; praktický mechanismus svobody je zajímal daleko více než nějaké teoretické chvalořeči na ni.
Literatura naučná Historie
Vydáno: 1993 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Histoire de ľAngleterre, 1937
více info...
Přidat komentář
Četla jsem i Dějiny Francie. Připadá mi, že i když je to do Anglie přes kanál coby "kamenem dohodil," dějiny obou zemí se odehrávají odlišně. Ne lépe, ne hůř, prostě jinak.
Hoci by sa našli drobné výhrady hodnotím knižku veľmi pozitívne. Výborné komentáre od jadrana, Corsa a Kozla snáď úplne vystihli aj moje pocity. Písané príjemným a prístupným štýlom, kde tu okorenené zaujímavosťami, nezaťažené suchými faktami bez šťavy. Môžem snáď iba odporučiť.
Hodně dobrá, čtivá, tak trochu rozmarně popsaná historie ostrovního království. Je to kniha, kterou lze doporučit každému, kdo s nějakými dějinami chce začít. Maurois byl sice Francouz, ale poněkud atypický. Byl totiž anglofil a dokonce ovládal angličtinu natolik, že působil jako tlumočník a překladatel. Takže není žádné překvapení, že jeho dějiny Anglie jsou stejně objektivní jako jiná jeho kniha - Dějiny Francie. Přitom jeho porovnání obou zemí není samoúčelné, ukazuje prostřednictvím francouzských dějin odlišnosti Británie a naopak. Nakonec už bibliografie Mauroise ukazuje, že netrpěl žádnými šovinistickými předsudky vůči ostrovní zemi, jak tomu bývá nezřídka kdy u jeho krajanů.
Přitom Maurois si všímá v daleko větší míře i běžného života a jeho postřehy jsou pozoruhodné i s ohledem an dnešek. Zatímco věština ostatních historiků odbyde černou smrt několika větami, on si všímá jejích důsledků, které paradoxně vedly k zásadnímu zlepšení života těch, kteří přežili. Morová rána měla za následek nejen smrt třetiny populace, ale také začátek smrti feudalismu jako takového. Menší počet pracovních sil - nevolníků vedl k uvolňování vazeb mezi panem a jeho poddanými a dokonce to vše vedlo k tomu, že pán se musel nevolníkům až podbízet a to jak penězi tak výsadami nebo kompenzacemi. A i když parlament vydal zákon proti přeplácení nevolníků a snažil se vrátit platby a ceny před začátek morové rány, nikdo s dotčených - a to na obou stranách to nerespektoval ani v nejmenším. Maurois zlomyslně poznamenává, že osud podobných realitě vzdálených pseudoekonomických opatření je jev trvalý. Nakonec se o tom znovu a znovu přesvědčujeme i dnes. Perfektně, tedy stručně a především věcně je popsán otec evropské reformace, John Wiccleff a vysvětleno jeho učení. Takovýchhle perel a perliček je kniha plná, je napsaná až zábavným způsobem a kdybych měl někomu anglickými dějinami zcela nepolíbenému poradit, čím začít, asi bych doporučil tuhle knihu.
Dnes, v roce 2018, už samozřejmě ne moc aktuální (kniha končí před nástupem Iron Lady k moci), ale jako seznámení s dějinami nejúžasnější země postačí naprosto. Ač hledám dějiny Anglie psané více "románovým stylem", kde se budou popisovat na příkladech konkrétních lidí, a "nejenom" povšechně na politice, náboženství a dobovém uspořádání (ale chápu, že taková kniha by pak neměla stran 500, ale 5000), tak jsem s knihou spokojen, přestože je psaná Francouzem (to neustálé srovnávání Anglie s Francií mi ale posléze začalo lézt trochu krkem). Možná mi ještě trošku chyběla obrazová příloha, ale od toho už jsou jiné publikace. Každopádně se budu ke knize opakovaně vracet, ano, i v době wikipedie :-)
Zase musim potvrdit, ze tieto knihy sa citaju skvele. Ako historicke romany. Maurios na teba navyse obcas zmurkne az beletristickou vetou alebo komentarom. Lebo ked raz mas v rukach knihu zaoberajucu sa dejinami tak vyznamneho teritoria ako je Britania, tak cakas az pompeznost. Nie, tieto dejiny su napisane zrozumitelne a doslova pre kazdeho. A pre vseobecny prehlad na tuto temu absolutne dostacujuce.
Tak abych se rovnou přiznal, nejsem si jist, jak k Mauroisově výkladu, interpretaci, syntéze, přehledu (či co přesně to má být) Dějin Anglie vlastně přistoupit, jak to pojmout, přijmout. Ostatně - André Maurois byl Francouz=o)
Kniha se čte velmi příjemným způsobem. Coby úvod do dějin ostrovního státu poslouží víc než skvěle. Maurois neprobírá dějinné události nijak zvlášť dopodrobna a čtenáře nezatěžuje vyčerpávajícím soupisem jmen, dat a suchým výčtem faktů. Struktura a způsob psaní je odlehčený a čtenáře dovede zlákat, aby si ke konkrétním obdobím dohledal další podrobnosti, což je myslím jedině správně. Ačkoliv je tu i temná stránka věci; totiž, že Maurois se ne vždycky drží faktografické správnosti. A především výkladem překračuje 18. století, čímž popisuje Dějiny Velké Británie a odporuje názvu své knihy. Není na tom vyloženě nic špatného, jenže Velké Británii se věnuje samostatná kniha v edici NLN (což autor nemohl tušit) a novodobé dějiny v autorově podání při nejmenším trpí poplatností doby a kniha výrazně ztrácí na dechu. Kéž by se byl na popsaných stránkách věnoval podrobněji starším obdobím.
Čeho si však nejvíc cením na tomto výkladu, je analýza povahy ostrovního národa. Toho, proč Anglie přežila dva tisíce let bez větších problémů a je stále živá, proč v mnoha směrech nejednou předběhla kontinent, proč se jí vyhnuly krvavé revoluce, proč byla vždycky jedním z nejvýznamnějších světových států, proč jím je doposud. Mohu se jen podepsat pod tento závěrečný dovětek: "Dějiny Anglie jsou dějinami jednoho z nejúžasnějších úspěchů lidského rodu. Několik saských a dánských kmenů, které zabloudily při svých cestách na neznámý ostrov na samém okraji Evropy a smísily se se zbytkem keltsko-římského obyvatelstva, se poté, co jim dali organizaci normanští dobrodruzi, za několik století stalo pány jedné třetiny této planety. Zkoumat tajemství tohoto překvapivého osudu, které se podobá dávnému osudu Říma, je nesmírně zajímavé."
Pro mě nejoblíbenější přehled anglických dějin který jsem četla.Není úplně dokonae přesná ale je psána příjemnou formou a je poutavá.Dějiny Francie téhož autora pokládám za vydařenější(hlavně podrobnější-že by to bylo tím že autor je Francouz?).Některá období v knize popsaná mě donutila dohledat podrobnosti u konkurence.
K této knize, stejně jako k Dějinám Francie, se neustále vracím už mnoho let. A upřímně si myslím, že nic lepšího nikdo nenapsal.
Možná to není historicky plnohodnotné, ale díky za tyhle informace podané čtivě a zajímavě. Myslím, že mi bohatě postačí vědět o historii Anglie tolik, kolik jsem si díky téhle knize zapamatovala. Škoda, že jsem tuhle knihu nečetla na střední škole.
Kniha je zpracována čtivě a přehledně. To se cení. Bohužel informační hodnota není tak vysoká. Jde spíš o populární než odbornou četbu. Narazíte na řadu už dávno překonaných nebo upravených hypotéz. V době, kdy kniha vznikla, asi ještě překonané nebyly, přesto autor předkládá teorie jako loženou věc, nezabývá se jinými možnosti, jde si svou cestou. Objektivita je tedy nízká, zejména v prehistorické a raně historické části (v té pozdější možná taky, ale tam to nepoznám). Jako základní a komplexní přehled o dějinách jednoho z největších evropských národů je to ale pro běžného zájemce dostačující.
Co do míry čtivosti zasluhuje ocenění za (znovu)objevenou myšlenku, že ani kniha populárně-naučná nemusí čtenáře zásobovat jen suchopárnými daty a nesrozumitelnými názvy.
Dějiny Anglie se čtou příjemně, text je živý, přístupný, líčí dějiny země poutavě jako příběh, resp. řadu příběhů. Zároveň ve mně ale zanechaly dojem, že je zde historie vylíčena poněkud eklekticky a ne vždy nezaujatě.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Dějiny Anglie |
| 1994 | Dějiny Francie |
| 1963 | Život sira Alexandra Fleminga |
| 1939 | Dvě lásky Filipa Marcenata |
| 1979 | Životopis lorda Byrona |
Kromě knih o českých dějinách si čtu nejraději ještě knihy o dějinách Anglie a Francie. Tato kniha se velice dobře četla, nebyla napsána strohým, suchým stylem, ale byla psána čtivým stylem, trochu jako beletrie.
Já si nejraději čtu o panovnických rodech, toho se mi dostalo požehnaně, včetně zobrazení rodokmenů. Kromě panovníků a jejich rodinných vazeb, dojde i na popisy života středních a nižších vrstev obyvatelstva, na začátky různých státních i církevních institucí, právní systém, prostě podrobný popis života všech vrstev zhruba od dob Keltů po konec minulého století.
Už se chystám na Dějiny Francie od stejného spisovatele.