Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile
Jiří Chalupa
Monografické zpracování dějin států, jejichž společná koloniální minulost zakládá i v současnosti reálné možnosti politické a hospodářské integrace. Obsáhlá kniha seznamuje s moderními dějinami tří významných jihoamerických států. V úvodu se autor věnuje období osidlování těchto území bílými kolonisty, dále se však soustředí především na 19. a 20. století. Celá kapitola je věnována národním literaturám.... celý text
Přidat komentář
Vynikajici, velmi ctive a misty i znacne vtipne zpracovani. Jen k posledni kapitole o vztazich k Cesku a Ceskoslovensku bych mel radu vyhrad (zejmena tam, kde si autor plete Cechy se Slovaky).
Pěkně, stručně napsaná, dobře se čte a není zahlcená přemírou zbytečných podrobností. Částečně je to dáno i tím, že výklad dějin začíná z celkem logických důvodů až od počátku 16. století.
Dobře napsaná kniha, čte se svižně a je plná zajímavých informací k těmto třem latinskoamerických zemím.
Dobře napsaná, rozdělená i v míře podrobností odpovídající kniha. Nejvíce mně zaujalo maximálně objektivní hodnocení událostí v Chile, které na faktech ukazuje skutečnou pravdu o tom, proč se stal Allende prezidentem, co tomu předcházelo a proč bylo pro Chile štěstím, že s ním Pinochet skoncoval. Autor objektivně poukazuje na věci, které dnešní levicový a neomarxistický mainstream zatajuje a vytěsňuje z obecného podvědomí, jako například vznik levicových milicí, amnestie pro levicové teroristy typu Brigadi Rossi, revoluční násilí (zatímco se převážně levicoví a levičáčtí "historici" nemohou shodnou, jestli Pinochetovy síly povraždily 2 nebo 3 tisíce odpůrců, kolik lidských obětí přinesla "lidová" vláda dr. Allendeho není vyčísleno dodnes) nebo třeba prostý fakt, že Allende byl demokraticky zvolen až parlamentem protože v prvním kole získal cca třetinu hlasů (nejméně ze svých všech předchozích kandidatur) a teprve potom. co slavnostně slíbil, že bude dodržovat ústavu a platné zákony. Následovalo totéž, co v případě podobných marxistických zločinců už známe, mj. od nás. A paradoxně vojenský převrat byl spíše ukázkou skutečnosti, že Chile bylo a je (i o tom je páně Chalupova historie států Conosur) politicky mnohem dál, než jakákoliv země Latinské Ameriky (snad s výjimkou Kostariky) a včetně Mexika. Je pozoruhodné, že právě takto podaná historie Chile ve vazbě na sousedící Argentinu člověka vede u zamyšlení, kolik těch obětí by asi přinesla Allendova "lidovláda" a kam by se Chile dostala: Nakonec - stačí porovnat nejvyspělejší jihoamerickou zemi a druhdy nejvyspělejší středoamerickou zemi (napovím, že to je či spíše byla Kuba) a soudnému člověku je jasno. A co se týká těch levičáků, stačí si připomenout, jak socialistická španělská vláda chtěla Pinocheta postavit před soud za vraždu dvou mladých španělských občanů - slovy Jiřího Chalupy, jedněch z těch, kteří se po nástupu Allendeho k moci do Chile přijeli "zúčastnit" velkého svátku revoluce a jejich poskakování kolem Fidela Castra, komunistického caudilla. Tedy člověka, který má na čele svých kumpánů (např. Che Guevara) na svědomí o dva řády více zavražděných lidí, půldruhého miliónu lidí v exilu a přivedení země do bídy, chudoby a zaostalosti, která je srovnatelná dneska tak maximálně s Haiti.....stejně tak je třeba obdivovat Chalupovu perfektní demontáž mýtu Perón a především Evity, i třeba faktografické (byť nepřímé) porovnání působení nejrůznějších argentinských junt a právě ony ojedinělé v Chile. Mimochodem, poslední argentinská junta má na svědomí 20x až 30x více obětí (při o něco více než dvojnásobném počtu obyvatelstva oproti Chile) než měl na svědomí Pinochet.
Knihu jsem četla před mnoha leta a dodnes s překvapením zjišťuji, že si mnohé pamatuji. Velmi přínosné čtení ... Jiří Chalupa historické události vypráví velmi fundovaně a se špetkou humoru, což není zrovna u tohoto typu literatury obvyklé, ale velmi příjemné.
Kniha se mi velice líbila.Zaujalo mě jak je napsána a rozdělená.Doporučuji všem co se zajímají o historii těchto tří zemí jižní Ameriky.
Knihu mám doma, prolistovala jsem ji a několik kapitol pročetla, ale udolalo mě množství faktů pro člověka nezasvěceného zdrcující. Pokud ale píšete nějakou práci a chcete si ověřit nějaké informace o zmíněných zemích, určitě se dá doporučit.
Autorovy další knížky
2017 | Dějiny Španělska |
1999 | Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile |
2007 | Inkvizice: Stručné dějiny hanebnosti |
1997 | Jak umírá diktatura |
2002 | Zápisky o válce občanské |
veľmi slušne napísaná kniha, pre mna osobne najzaujimavejšia bola argentína, jednoznačne. Najvačšia časť sa venuje 19. a 20. storočiu, čo je pochopiteľne, kedže sa vtedy národy formovali, no absentovali mi staršie dejiny. Inak však klobuk dolu.