Dějiny britských králů
Geoffrey of Monmouth
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43130/bmid_dejiny-britskych-kralu-g8y-43130.jpg
4
17
17
Autor sám sebe ve svém díle uvádí pod latinizovaným jménem Gaufridus Monemutensis (1100−1154), zároveň se však charakterizuje jako „pudibundus Brito“, a dává tak jasně najevo své sympatie k části obyvatel britského impéria, kteří žili ve 12. století pospolu ve velké říši legendárního krále Artuše. Autor tohoto slavného díla,magister na univerzitě v Oxfordu a biskup ve Flintshirea ve Westminsteru sleduje panování všech britských králů od Bruta, přeživšího pád Tróje, až po velšské krále vládnoucí v 11. století. Plná jedna třetina jeho Historie je však věnována králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi,postavám, které v následujících staletích ožijí v celé řadě historických i románových děl a stanou se hrdiny nesčetných filmových a divadelních adaptací.... celý text
Přidat komentář
Další kámen do mozaiky mého zájmu o historii Evropy, Kniha obsahuje i příběh o legendárním králi Learovi a další. Jen výhrada na autora Britské impérium ve 12. století neexistovalo.
Byť by se o důvěryhodnosti knihy dalo pochybovat, určitě mi přinesla mnoho cenných informací a mohl jsem si ujasnit toto období. I přes svůj věk je text hodně čtivý, až tedy na poslední část, kde už je hodně rozvláčný.
Čtení této knihy bych přirovnal k návštěvě mé zubařky. Při pohledu na tu krásnou, mladou, talentovanou blankytnoočku má jeden chuť se s ní někde mezi zubařským křeslem, počítačem a instruktážními pomůckami ve formě zubních protéz pomilovat, nicméně sterilnost prostředí v kombinaci s bzukotem sklovinoborné vrtačky okamžitě uhasí jakékoliv vyšší a vášnivější city.
No a tak to je i s touto knihou. Žofrému se tak nějak podařilo dějiny krajiny, poseté mystickými blaty a mlžnými opary, sesumírovat do bojů, rouhání se proti Bohu, bojů, bojů, zrádných Sasů, domácích válek, domácích válek, bezcharakterních zmrdů, bojů, domácích válek, útěků, zrad. Jo a ještě bojů a domácích válek.
Autor je navíc dost zkratkovitý a sterilní, nikde se moc nezdržuje (kromě Artuše), a vysloveně si libuje v bojích. Po chvíli mi už repetitivní spojení, jako „bojovali celý den“ nebo „obě strany prolévaly krev,“ lezly krkem. Na to, že si podstatnou část téhle publikace Žofréé vymyslel, mohl se aspoň posnažit.
Abych ale jenom nehaněl – knížka je docela čtivá, krátká a vlivná. Obsahuje jeden z prvních delších zápisů o životě Artušově a Learově, a i proto se ji vyplatí prostudovat.
(Z téhle knihy velice pravděpodobně vycházel i pan Hulpacht, když sepisoval mé nejoblíbenější převyprávění artušovských legend, knihu Rytíři krále Artuše)
Hodnotit hvězdami nemohu, neboť si nejsem jist, kolik bych jich tam měl dát, ale teoreticky by to bylo něco mezi 3-4* za tu sterilnost, a místy i monotónnost.
Zajímavý pohled na Artušovskou legendu v jedné ze svých nejpůvodnějších verzí. Také je zde příběh o legendráním králi Learovi, který isnpiroval W. Shakespeara. Je to kniha, bez které si nelze anglické písemnictví vůbec představit. Její vliv je bezesporu zásadní. Trocha historie, hodně fantazie, ale hlavně oslava britské vynalézavosti a odvahy v rozličných podobách podaná lehkým perem.
Výborná kniha, která může názvem lehce mást. Geoffreyho dějiny jsou totiž velmi šikovným propojením legend a reálných událostí o dění na britských ostrovech od starověku až po začátek vrcholného středověku. Nutno však dodat, že legendy mají značně navrch. A je zážitek jeho vyprávění nejen číst, ale i porovnávat s dnešními vědomostmi o historii.
Nejzářivější perlou knihy je však život legendárního Artuše, jehož zpracování zná, četl nebo viděl snad každý v rozličných podobách. Monmouthovo podání je ovšem poněkud odlišné od těch známějších. Jedná se totiž o jedno z nejstarších a tudíž nejryzejších. Zapomeňte na svatý grál, kulatý stůl, mocného Merlina, souboje Artuše s Vortigernem. Geoffrey vám nabízí surové války Britů proti Sasům, Římanům i proti sobě samým, velkolepé bitvy, rytířské souboje, dvorské sváry a intriky, nesmrtelné příběhy a historický pramen, který neztrácí kouzlo ani po stovkách let.
Autor té anotace by měl vyhledat odbornou pomoc. Britské impérium ve 12. století, to se fakt nevidí...
Dějiny britských králů
Spíše než Dějiny britských králů by se měla kniha jmenovat Král Artuš a ti ostatní, aneb nahlédnutí do starověku mimo britské království. Autor totiž nejprve shrne historii světa, kdy zmíní například krále Saula, Homéra a vznik Říma a rychlými skoky se přesune do Anglie, kde ukotví v Artušovské mytologii. Díky knize jde alespoň krásně vidět, jak lidi mylně zařazují Artuše do pozdního středověku, když se s největší pravděpodobností jednalo o římského generála nebo něco podobného.