Dějiny naší říše
Josef Pekař
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/101233/bmid_dejiny-nasi-rise-2lz-101233.jpg
5
7
7
Z doslovu Jiřího Raka: Dějiny naší říše byly napsány jako učebnice pro nejvyšší třídy středních škol Rakousko-Uherské a byly „schváleny výnosem C. K. ministerstva kultury a vyučování ze dne 9. dubna 1914“. Jedná se o pozoruhodně čtivou čítanku historie podunajské monarchie, zaměřenou na země Koruny české. Kniha ovšem nepokrývá jenom období, kdy Čechy byly součástí monarchie, ale celé období dějin od časů říše Římské až do roku 1914. Pekařovo pojetí dějin obsažené v této učebnici není ani dnes třeba příliš korigovat. Učebnice představuje hutný přehled dějin, který bychom v tomto rozsahu dnes těžko hledali. Pozoruhodná je i Pekařova vize dalšího vývoje habsburského soustátí, načrtnutá v závěru knihy. Lze jen litovat, že dějiny se krátce po vydání knihy ubíraly jiným směrem.... celý text
Přidat komentář
Historii mám rád a tak jsem neodolal vydavatelskému počinu Elka Pressu. A rozhodně nelituji. Autor se pevně držel názvu Dějiny naší říše a ve stručné syntéze napsal dějepisné pojednání, které nezahrnuje pouze země Koruny české a Slovensko (jak jsem byl zvyklý z dob mé školní doházky v éře ČSSR), ale i historiii Rakous, Korutan, Štýrska, Haliče, Uher, Solnohradska, Dalmácie, Tyrol a dalších zemí spojených s vládou rodu Habsbursko-Lotrinského. Tedy v mnohem širších souvislostech, než jsme byli my, a jistě i současní studenti jsou, vzděláváni. A samotný závěr (od revoluce 1848 do roku 1914) ve stručnosti popisuje, jak se to v monarchii "mlelo" - Uhři, Němci, Češi a další národy. No, jak to dopadlo, všichni víme a možná i někdy litujeme. Děkuji autorovi i nakladateli a dávám všechny hvězdy.
Štítky knihy
české dějinyAutorovy další knížky
| 1990 |  O smyslu českých dějin |
| 1942 | Kniha o Kosti |
| 1992 | Žižka a jeho doba |
| 1991 |  Dějiny československé |
| 1921 | Bílá Hora |
Velmi slušné souhrnné zpracování českých dějin. Kniha vyšla v roce 1914 jako učebnice pro školy. Znovu byla vydána v roce 1922 pod názvem "Dějiny československé". Je zajímavé srovnat ty texty z roku 1914 a 1922 - řekl bych, že z více než 90% jsou shodné. Co Pekař změnil, jsou hodnocení některých událostí. V roce 1914 byl takový "diplomatičtější", v roce 1922 ostřeji některé věci kritizuje (např. zrušení české dvorské kanceláře v roce 1749 apod.).
Můžeme to brát dvěma způsoby: 1) buď v roce 1914 nemohl plně vyjádřit své skutečné smýšlení. 2) nebo naopak po vzniku Československa vyšel vstříc dobové atmosféře. Asi to bude do jisté míry kombinace obého.