Dějiny světa v 50 psech
Mackenzi Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448780/bmid_dejiny-sveta-v-50-psech-GfE-448780.jpg
4
40
40
Pes je od nepaměti nejlepším přítelem člověka, a tak není divu, že byl nejenom svědkem převratných dějinných událostí, ale často v nich sehrál důležitou roli. Většina milovníků psů zná Fida, symbol psí věrnosti až za hrob, nebo statečnou první psí kosmonautku Lajku, ale co Martha, starý anglický vlčák Paula McCartneyho, či velšský corgi, psík, který by nejspíš soutěž krásy nevyhrál, ale stal se majestátním symbolem britské koruny? Pes domácí (Canis lupus familiaris) stál ale věrně po boku člověka již mnohem dříve – například srdnatý Peritas doprovázel svého pána Alexandra Velikého na vojenských taženích. Vydejte se tedy s bestsellerovou autorkou Mackenzi Leeovou na zábavnou a inspirativní cestu světovou historií – padesát psích hrdinů vás přesvědčí, že nebyli jenom nepostradatelnými společníky svých majitelů, ale že v dějinách zanechali nezapomenutelnou stopu svých psích tlapek.... celý text
Literatura faktu Historie Příroda, zvířata
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
The History of the World in Fifty Dogs, 2019
více info...
Přidat komentář
Moc pěkná kniha, poslouchala jsem její audio verzi. Kniha je odpočinková, řazena do krátkých kapitol, nic náročného. Pro milovníky psů doporučuji, je to i taková rychlá, zábavná sonda do historie s okořeněním o psí hrdiny.
Audioknihu jsem dostala jako dárek od kamarádky, prostě ví, co pro mě vybrat :-)
AUDIOKNIHA: Tenhle počin je takový dějepisný bonbónek. Rozhodně vám to nevynahradí nějakou učebnici dějepisu nebo encyklopedii, ale příjemně vám to zpestří některé historické události. Dozvěděla jsem se tam dost zajímavostí, o kterých jsem nevěděla. Bylo to zábavné i poučné a přednes se mi taky moc líbil. Psi jako hrdinové historie jsou prostě skvělý nápad. Může někdo něco podobného napsat i o kočkách, prosím? :-)
Francois Champollion ještě jako dítě napsal knihu s názvem Dějiny slavných psů. Naneštěstí se nedochovala, ale rozluštitel hieroglyfů nebyl jediný (byť určitě patřil k prvním), koho téma zvířat v dějinách zaujalo. Čemuž v současnosti vděčíme za vzkvétající podobor antrozoologii (human-animal studies), jehož popularizačním výhonkem je i tahle kniha. A já jsem se po deseti letech truchlení nad tím, že se Champollionův spis ztratil, zaradovala. Na chvíli.
Některé kapitoly jsou zpracované velmi dobře, zejména ta o ochraně (nejen) psů za buddhistického šóguna Cunajošiho nebo o psích záchranářích z 11. září. Hafani občas figurují v dějinách nejen jako svědci, ale přímo jako aktéři (Lajka, psi za světových válek), jindy alespoň hrají významnou roli (mops budoucí císařovny Josephiny, který za Francouzské revoluce vynášel její motáky z vězení). Často však zvíře tvoří jenom zcela nahodilý kompars události (nález jeskyně v Lascaux). Nejvíc je to asi vidět v kapitole o apartheidu, zredukované na fakt, že Mandela měl psa. V souvislosti s Říjnovou revolucí Leeová píše jen o dvou psících zastřelených s carskou rodinou, což jí vydá asi na tři odstavce a stěží to lze považovat za víc než smutný detail. Přitom bolševici málem vyhladili celé plemeno barzojů coby symbol ancien régime.
Koncepce knihy se mi celkově líbí (dokonce hodně), takže bych jí byla ochotná prominout některé mouchy i faktografické přešlapy. Některé. Nebudu upozorňovat na drobnosti, ale následující už bylo moc i na mě: "Co naopak víme, je, že během mladšího paleolitu, když došlo k vytvoření maleb, se člověk neandrtálský vyvinul v Homo sapiens, kterého dnes všichni známe a milujeme." (str. 155). Tak to dopadá, když člověk na střední prospí hodiny dějepisu - jak nám Leeová sděluje v předmluvě -, aby si pak rešerši ke knize udělal přečtením Wikipedie. A důsledkem nejsou pouhé faktografické boty, ty ostatně nenapáchají až tolik škody.
Důsledkem je i brutální nepochopení složitosti historie. Mandela byl "hodný kluk", kdežto Theodoros Pangalos "bondovský záporák"; Lenin "vyzýval ke spoustě dobrých věcí, třeba ... zrušení soukromého vlastnictví půdy", zato "španělští dobyvatelé byli KRETÉNI" (ví autorka, že existovali i černošští conquistadoři?); a v nizozemské revoluci je radno držet palce gézům. U nich na rozdíl od conquistadorů plenění, vraždění a znásilňování asi tak nevadí, snad protože se ho dopouštěli jen na dalších běloších, kteří jsou přece "ti nejhoršíííí" (str. 46) a "všechno zničí" (str. 183). Však "historie byla super rasistická" a "sexistická děvka"; to ona je vinna, že Ruprecht Falcký jakožto bohatý běloch 14. století směl mít ve vězení psa. "Rasistické" jméno maskota dělníků na Hooverově přehradě Leeová radši vůbec neuvede (jmenoval se Nig), vždyť kvůli němu Američané psovi demontovali pamětní desku.
Zábavné je, že Leeové hyperkorektní a etnomasochistické Dějiny světa jsou v podstatě dějinami USA (či nanejvýš anglosféry) s několika margináliemi o zbytku Zeměkoule. Na Francii a Německo se příliš nedostane, ani když v dané události (kampaň proti vivisekci, zavádění vodicích psů atd.) hrály důležitější roli než Británie či USA. O pisatelčině poněkud mimózním vnímání světa hodně vypovídá fakt, že I. P. Pavlova kritizuje za porušení zákona platícího v Anglii.
Nuže, já taky miluji psy (i další němé tváře), knihu o nich vítám a stejně jako autorka považuji za celkem správné posuzovat lidi podle toho, jak se chovají ke zvířatům. Leeová ale nemá ani tolik reflexe, aby si všimla, že psům přiznali nejvyšší společenský status právě ("nejhoršííí") běloši - na Západě i v zoroastriánské Persii.
Nápad je skvělý, ilustrace vysloveně nádherné, mnohé informace zajímavé, překlad překvapivě slušný a autorčiny názory idiotské, přeberte si to...
Pes stojí věrně po boku člověka už po staletí. A za ta staletí se nasbírala plná řádka příběhů, které stojí za poslechnutí. Dozvíte se o psech sedících na královských trůnech, psech šlechtěných do podoby lvů, chrabrých pouličních voříšcích i ušlechtilých psech stojících před nebeskými branami.
Podání je místy stylem až bulvární, což mi ubíralo na pozornosti ( nesnáším bulvár .. ).
Jinak je kniha nápaditá.
Kniha mě zaujala svojí povedenou obálkou a pěknými ilustracemi. Koupila jsem ji mladší sestře, ale neodolala jsem a přečetla jsem si ji také. Je moc pěkná, spoustu zajímavých příběhů, zajímavostí jako takových a pěkně v kontextu historie. Jak ovšem někteří píší, autorčin humor mi ze začátku nevadil, ale jak se objevoval stále více, začal mi připadat až trapný. Ale kromě tohohle je kniha povedená a poučná.
Velmi oceňuji nápad, zpracování se mi rovněž líbilo. Bylo odlehčené a svěží, plné příměrů k moderní době. Dokážu si představit naprosto totožné popisky při brouzdání po Instagramu.
Hafanů vybrala autorka podle mě více než avizovaných padesát. Někdy mi připadá úloha psa až uměle dosazená do známé historie.
Nicméně se autorce povedlo objevit spoustu zajímavých informací a stručně připomenout jednotlivé události.
Kniha je plná faktů, hodících se do různých Trivia kvízů.
Je škoda, že v textu občas ujely letopočty (očividně se jedná o překlepy). Bohužel jsem v jednom místě objevila i faktickou chybu (autorka zmiňuje, že poslední potomek Napoleona zakopl o mopse a zemřel. Nezdálo se mi to s potomkem Napoleona, tak jsem si danou osobu vygooglila - jednalo se o amerického potomka Napoleonova bratra).
Vadilo mi až přehnané opakování autorky, že běloši a Evropani jsou jedno velké zlo. Takovéto hořekování se objevuje v každé kapitole. Jestli cítila potřebu tento svůj názor prezentovat v knize o psech, stačilo se zmínit pouze v úvodu.
Bez vnucování autorčiných názorů a jejích velmi trapných vtipů by byla kniha mnohem lepší.
Zajímavosti o psech jsou fajn. Psí příběhy se mi líbily. Jen ty humorné vsuvky autorky jsou strašně otravné. Každý z nás zná někoho, kdo vypráví dlouhé a nudné historky a věří, jak je vtipný. Myslím, že autorka k těmto lidem patří.
Informace o "slavných" psech jsou velmi zajímavé, bohužel forma mi nesedí, protože tento způsob humoru nepatří k tomu, který mi připadá vtipný. V kombinaci s audioverzí je to ten způsob, kdy se autor sám směje svému vtipu. Případně upozorní, že "pozor, přijde vtip!" Ha, ha, ha... chybí jen nahraný smích ze situačních komedií. No, je to prostě hodně americké pojetí. Titanik se, zdá se, podle autorky asi nejvíc proslavil tím, že o něm byl natočen film, který jsme "všichni viděli".
Přesto musím ale celkově knihu hodnotit kladně, protože samotný obsah je opravdu zajímavý a obsahuje netradiční shrnutí tématu. Když si odmyslím ty rádobyvtipy, kniha se mi líbí.
Dozvěděly jsme se s dcerou spoustu zajímavých informací o tomto nejvěrnějším příteli člověka. Nicméně čas od času mi ten humor, který zde byl zakomponován, přišel prvoplánový, a tak trochu na sílu. Ale dá se od toho oprostit, když si uvědomím, že je kniha určena pro mladší čtenáře, a vnímat pouze tu informační hodnotu a ta zde byla. V knize máme psí společníky z dob Egypta, starověké Číny, seznámíme se s psy Isaaca Newtona, Grahama Bella, poznáme blíže dva německé ovčáky Hitlera a jeho snahu o vybudování armády mluvících, telepatických psů ve službách nacismu a spoustu, spoustu dalších... Mně osobně asi nejvíce zaujala kapitola s názvem PSÍ ZÁCHRANÁŘSKÉ TÝMY Z 11. ZÁŘÍ.
Skvělá a celkem vtipná knížka. Občas se sice ta snaha o humor autorce nepovede, ale celkově je plná zajímavých a fascinujících informací z historie a o jednotlivých plemenech. Navíc grafika je úžasná. Tahle knížka se prostě povedla.
Stylem humoru mi přišla určená spíš mladším čtenářům. Přesto je určitě zajímavá pro všechny. Doporučuju číst tak dvě tři kapitoly před spaním.
úsměvné zpracování zajímavostí z psího světa, spoustu jsem toho vůbec netušila. ideální je naservírovat si tak dvě-tři kapitolky denně, jen tak pro radost...
Jak jsem byla nadšena, když jsem knihu objevila, tak jsem byla zklamána při čtení. Není to vyloženě špatné, výtvarně krásně a zajímavě zpracované. Jen některé vtipy a příběhy mi úplně nesedly. Z mého pohledu někdy přílišná snaha o vtipy, které osobně nesedly. Není to špatné a k některým příběhům se ráda vrátím. Ale prostě mírné zklamání.
Poučná knížka plná roztomilých psích ilustrací. Velice se mi zamlouval autorčin smysl pro humor, její láska k pejskům a schopnost vysvětlit historické události tak jednoduše, jak to jen jde. :D Ani jsem nevěděla, že je tolik psů, kteří byli nějak významný pro historii. Naučila jsem se toho spoustu nového a užila si spousty psích příběhů plných lásky a oddanosti. :3
Autorovy další knížky
| 2021 |  Loki: Pán falše a lsti |
| 2020 | Dějiny světa v 50 psech |
| 2022 | Gamora a Nebula: Sestry ve zbrani |
Autorčin styl psaní mi nesedl. Ty vtipy a názory tam byly příliš okaté a časté. Na druhou stranu z historického pohledu kniha přinesla dost zajímavého, neotřelý pohled a psí příběhy byly krátké a poutavé. Člověk se zasmál, poplakal si a ty ilustrace jsou nádherné. Ale, jak říkám, autorčiny "humorné" vsuvky byly opravdu otravné.