Dějiny světa 5
Hans-Ulrich Thamer , Walter Demel
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/223281/dejiny-sveta-vysehrad-dejiny-sveta--h8u-223281.jpg
4
3
3
Dějiny světa (Vyšehrad) série
< 5. díl >
Globální dějiny od počátků do 21. století. Sv. 5 - Vznik moderny, 1700-1914. Další svazek šestidílné edice Dějin světa se zaobírá dějinnými procesy, jež vedly ke zrodu moderny s jejími pro nás důvěrně známými rysy. Autoři se nejprve podrobně zabývají demografickými proměnami v novověku a postupnou industrializací, jež vedla k naprosté restrukturalizaci společnosti. Jestliže v 16. a 17. století došlo k novému etablování rozvíjejících se věd, pak období osvícenství je již přímo ve znamení vědecké revoluce. V politické oblasti dochází ke vzniku a vývoji státu, budovaného na základě ústavy. Objevují se nové světodějinné koncepce, mezi nimiž největšího vlivu dosáhnou myšlenky Hegelovy; ty se v Marxově přepracování posléze stanou kolébkou revolucí, jež zasáhnou svět. Dochází ke „globalizaci Evropy“ zakládáním nových koloniálních panství, která však zároveň redukují někdejší dvojstrannou výměnu mezi zeměmi. Evropa se šíří do světa nejen hospodářsky, ale nadále i svými myšlenkami a svým náboženstvím. Mimořádně turbulentní historické období, jež pokrývá nový svazek Dějin světa, vrcholí příchodem první světové války.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2014 , VyšehradOriginální název:
WBG Weltgeschichte 5, 2010
více info...
Přidat komentář
Kniha má stejnou strukturu jako předchozí díl. Je spíš shrnutím světových dějin a tak působí víc uceleně než první tři díly, které se skládaly z článků. Autoři na začátku upozorňují, že je prozápadně eurocentrická, protože popisované „dlouhé 19. století“ bylo určeno hlavně industrializací, osvícenstvím, kolonialismem a to všechno vycházelo hlavně od evropských států a mocností.
V úvodu je vysvětlena celková koncepce celé série a tak marně přemýšlím, proč je to až tady a ne v prvním dílu… Na začátku je trochu znát kulturní relativismus. A pak značná averze vůči národnímu státu. Asi německé soudruhy nenapadlo, že se to bude překládat a budou to číst úplně jiní lidé.
Nejvíc mě na tom irituje, že já si chci přečíst dějiny světa, abych věděl co se stalo a ne aby mě někdo něco podsouval. Zatím je to hlavně mezi řádky, ale občas tam jsou pochybná tvrzení. Opět se začíná demografií a pak se probírá začátek industrializace. Osvícenství však končí eseji o uspořádání vědomostí, náboženské globalizaci a vývojem evropské filozofie. To zabírá asi 100 stran.
Z toho snad 30 popisuje vývoj katalogizace. Mohlo to být úžasné. Osvícenství je fascinující doba, ale tohle a vývoj filozofických směrů tam jsou nějak navíc. Právě ten rozvoj moudrosti a humanismu je v ostrém kontrastu s naprostou bezohledností vůči přírodě, jiným rasám či národům. Rabování přírodních zdrojů začalo již zde. V Evropě a v USA osvícenství, definice lidských práv, aby na druhé straně planety dál fungovalo otrokářství, útlak a sociální darwinismus.
A pak se na vás vysypou a následně zasypou zbývající historická fakta. Kniha je tak hůř zpracovaná než předchozí díl. Samotná historie je na asi 150 stranách. Samozřejmě se to nedá tahle říct. Jiné kapitoly jsou taky historické, ale zaměřené na konkrétní téma. Co se očekává od „dějepisu“ tato kniha nesplňuje. Nějaký vysvětlující kontext v knize musí být, ale tady je mu dáno příliš mnoho prostoru.
Končí to vývojem ústavního státu. Díky probíranému období je kniha fakt působivá. Některé části jsou zpracované perfektně, ale nefunguje to jako celek. Škoda toho podsouvání a odboček mimo samotné dějiny.
Obsah se dá považovat za kvalitní. Nízké hodnocení je dané zpracováním. K prvnímu čtení o historii to vhodné fakt není. Je to spíš pro pokročilé zájemce o historii a amatérské historiky. Neobsahuje to „dějiny“, ale jedná se spíš o příručku k dějinám, která zpracovává vybraná témata. 70%