Dějiny světla
Jan Němec
Román o životě fotografa Františka Drtikola. Napadlo vás někdy, jak by vypadal příběh napsaný paprskem světla? Tak za prvé, na konci by se zjistilo, že na počátku nebylo Slovo, ale Světlo beze slov, a to Světlo že nikdy nezmizelo. Za druhé, nebyl by to jen tak nějaký příběh, ale velkolepý osud, rozkročený mezi několik míst, epoch a historických událostí. Za třetí, byl by to osud fotografa, protože fotograf je řemeslníkem světla. Za čtvrté, byl by to příběh plný stínů, samozřejmě, každá věc má svůj opak. A za páté, v jednu chvíli by se v příběhu objevilo vnitřní světlo a všechno by se změnilo. Kdo to vlastně byl František Drtikol? První český světově známý fotograf, který dvakrát zkrachoval. Dandy z hornického maloměsta, kde zažil do té doby největší důlní katastrofu na světě. Mistr aktů, co nikdy neměl štěstí na ženy. Buddhista, který uvěřil v komunismus. A dál? Mladý spisovatel Jan Němec přichází s rozsáhlou a pro současnou českou prózu zcela nezvykle pojatou románovou freskou; uměleckým a duchovním Bildungsromanem, o němž se bude mluvit.... celý text
Přidat komentář
Na Dějiny světla jsem se moc těšila a zároveň čtení odkládala. Měla jsem strach, aby se mé očekávání naplnilo, abych nebyla zklamaná, jako se mi poslední dobou občas u doporučených knih stalo. Naopak, všechna chvála, kterou jsem slyšela, je stoprocentně zasloužená a zážitek z četby všechna očekávání nejen naplnil, ale dalece překročil. Od prvních řádků si mne příběh získal a díky vyprávění ve druhé osobě, s kterým jsem se setkala poprvé, dokonale vtáhl do děje, pocitů, myšlenek... Při čtení Intermezza tvořeného úryvky Drtikolových deníků jsem se těšila, až se autor znovu vrátí k svému způsobu vyprávění. Úžasná kniha. Kolik jen se toho člověk dozví o umění, kráse, fotografii, lidech... A také o sobě. Velmi mne oslovila kratičká epizoda s Jeronýmem v léčebně.
Souhlasím s většinou komentářů, krásný jazyk, vhodně zvolená du-forma mi pomohla najít si k trochu komplikovanému hrdinovi vztah, autorovi se podařilo stručně a přesto poeticky vystihnout dobu i prostředí. K doplnění čtenářského zážitku bych doporučila sehnat si nějakou fotografickou publikaci o Drtikolovi.
Souhlasím, že ta druhá osoba dala knize šmrnc. Jako bych s Františkem neustále rozmlouvala. Čtivá, chytrá kniha, ve které se setkáte s největším z našich fotografů. Vřele doporučuji. A pak si prohlédnout jeho snímky...
Krásný zážitek! Nádherný jazyk, viditelná pečlivá příprava, vtažení do doby. Plně souhlasím s předchozími komentáři.
to "ty" tomu pro me davalo obrovske kouzlo. A ty milostne pasaze, pritom cudne... neskutecne napsano.
Pro mě definitivně jedna z nejlepších českých knih vůbec. Je prostě krásná se vším všudy. Nemohla jsem ji dát z ruky a to nejsem umělecky založená a dílo pana Drtikola jsem moc neznala. Autor si umí hrát s jazykem, román je psán čtivě a svižně. Trochu mě ze začátku mátlo nepoužívání první osoby (S.Beckett: " K čertu s první osobou", jak je uvedeno hned na začátku), ale pak jsem se do toho TY vžila a je to určitě velké plus.
Už dlouho se mi do rukou nedostal tak poctivě napsaný román českého spisovatele. I když se vlastně autor jmenuje Jan Němec:)Dějiny světla je kniha o vynikajícím fotografovi Františku Drtikolovi. O jeho rodině, tvorbě, láskách, o životních peripetiích. Jan Němec zvolil nezvykle vypravování ve druhé osobě. Bude se vám líbit stejně jako košatý sloh a nádherný jazyk vyprávění. Asi ze mě v příštím životě bude fotograf. :-)
a ukázka:
„Ještě jako malý chlapce jsi jednou na zahradě našel spadlé ptačí hnízdo. Obracel jsi ho na všechny strany a nechápal, jak vůbec může držet pohromadě. Donesl jsi ho domů a tatínek ti vysvětlil, co všechno je na takové ptačí hnízdo potřeba. Tři věci, řekl. Za prvé, materiál- tráva, snítky, větvičky. Za druhé, pojivo-ptačí sliny. A za třetí, létání- hodiny a hodiny, které ptáci stráví zavěšeni v povětří. Schoval sis to hnízdo v dutině stromu a o mnoho roků později tě napadlo, že také v hlavě člověka se postupně tvoří takové hnízdo. Jako materiál poslouží všechny ty dojmy, myšlenky a zážitky, pojivem je mysl, co má slinu, onen niterný apetit a vášeň věnovaná světu. A létání, samozřejmě létání, na tom se nic nemění.“
Kniha, která zanechá stopy v mé mysli a duši... Román doporučuji hlavně lidem, kteří mají blízko k umění, lidem hloubavým, přemýšlivým. Doporučuji!
"V tom případě nezapomeňte, říkáš, že umění má smysl jen tehdy, když symbolizuje pravdu.
A nejvyšším symolem pravdy je krása - jen symbolem".
Po prvních přečtených listech jsem pochopila, že držím v ruce kvalitní román o životě fotografa Františka Drtikola.
Dílo nadějného mladého, a už tímto románem, slavného českého autora Jana Němce!
Tento životopisný román doporučuji všem!
Při čtení románu si doslova prožijete a procítíte život Františka Drtikola. Nenaučíte se světlo zavřít do krabice nebo jej ovládnout, ale začnete se na něj dívat jinak a přemýšlet nad ním. Nevím proč, ale napadá mě přirovnání "Žítkovské bohyně naruby". Úžasná kniha ke které se určitě brzo vrátím.
Štítky knihy
buddhismus fotografování umění česká literatura životopisné, biografické romány mystika rozhlasové zpracování František Drtikol, 1883-1961 Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2019 | Možnosti milostného románu |
2013 | Dějiny světla |
2009 | Hra pro čtyři ruce |
2021 | Znamení neznámého: Rozhovory o spiritualitě |
2022 | Liliputin: Povídky z války |
Při čtení jsem byla trochu světloplachá, vyprávění mě pohltilo.