Přebyteční
Gemma Malley
Deklarace série
1. díl
V roce 2140 jsou jen dvě možnosti: být Vyvolený nebo Přebytečný. Vybrat si nemůžete, váš osud je napsaný. Zatímco Vyvolení mají díky lékům právo na nesmrtelnost, Přebyteční jim jako méně hodnotní občané pouze slouží. Patnáctiletá Anna s Petrem svůj osud Přebytečných odmítají, a pokusí se mu proto postavit. Podaří se jim to?
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2007 , Fragment (ČR)Originální název:
The Declaration, 2007
více info...
Přidat komentář
Toto knihu jsem přečetla již před časem, od té doby jsem přečetla mnohé z té skupiny knih, kde je budoucí společnost rozdělena na kasty a podobně.
Zřejmě tato kniha je podána a napsána trochu jednodušeji, ale dějová zápletka mi přišla hodně zajímavá a originální. Děj ubíhá plynule, o překvapivé zvraty není nouze.
Hodně se mi líbil ten náboj toho, co si člověk může dovolit vyžadovat pro sebe a kde je ta hranice, kdy už to začíná být na úkor druhých. Zřejmě je příběh zaměřen na mladší čtenáře, ale já mohu doporučit i pro nás starší. Osobní vývoj hlavní hrdinky se mi velmi líbil.
"Být užitečná je něco jiného, než být Užitečná osoba."
Líbilo se mi to svou jednoduchostí a přitom jsem se nemohla zbavit pocitu, že nečtu o smyšlené budoucnosti, ale o kruté minulosti. Už to tu přece bylo. Nadčlověk a podčlověk, tady pouze jinak pojmenováno.
Četlo se lehce, i když při útěku úzkým tunelem jsem pocitovala lehký záchvat paniky, protože trpím silnou klaustrofobií.
Doufejme, že taková budoucnost naše potomky za 120 let nečeká.
Tenká knížečka, spíše mi připomínala povídku než román, měla jsem dočteno celkem asi za 3 hodiny :-) přesto se mi Deklarace líbila. Je to kniha o přátelství, lásce, obětování se, ale i o nenávisti, povýšenosti a krutosti. Rozuzlení zápletky týkající se hlavní mužské postavy se samo nabízelo hodně brzy, tudíž mě to vlastně ani moc nepřekvapilo. Stejně tak jako záhada kolem hlavní vychovatelky. Vystupovala jako ta největší mrcha, na konci vám jí bude možná i líto... škoda, že u nás nevyjdou další dva díly. Už mě to vážně štve, za poslední dva měsíce snad třetí přečtená kniha s podobným tématem a nakladatelství prostě vydá pouze první díl, a tím to pro něj končí... :-(
Na internetu jsem náhodou narazila na recenzi této knihy a okamžitě mě zaujala. Strašně se mi líbil její námět a po celou dobu mě bavila. Bylo zajímavé sledovat, jak ze začátku Anna tvrdě stojí za vším, co jí dlouhá léta tloukli do hlavy a jak bylo těžké ji přesvědčit, že to zas tak správné, jak si myslí, není. Určitě by se toto téma dalo rozpracovat více a je škoda, že tomu tak nebylo. I přesto jsem byla spokojená a knihu hltala každou volnou chvíli. :)
Hrozně se mi líbil ten nápad, jen mi přišlo, že ta kniha měla obrovský potenciál, který nenaplnila. Neustále jsem si u čtení říkala, já bych to napsala jinak (ne, že bych uměla psát...). Celé to bylo hrozně prvoplánové. A i když mě na jednu stranu těšilo, že kniha nekončí žádnou záchranou světa, stejně mi bylo líto dětí, co v Grange hallu zůstaly, vážně mě překvapilo, že Anna nevzala Sheilu s sebou... Jsou to opravdu těžce zasloužené tři hvězdičky a knížku moc doporučuju.
Od Přebytečných jsem původně vůbec nic nečekala a asi to bylo dobře, protože se mi „za odměnu“ dostalo příjemného překvapení. Tahle kniha má sice svoje mouchy (například uspěchaný konec a některé scény mohly být lépe propracované), ale zápletka byla zajímavá, postavy celkem sympatické, příběh čtivě napsaný a já si celkově čtení moc užila a bavila se u toho. Škoda, že to bylo myšleno jako young adult. Dost je to na tom poznat a člověk s tím holt musí počítat – pokud tento žánr nevyhledáváte, možná vás čtení nebude moc bavit. Já s tím problém neměla, ale říkám si, že kdyby byla kniha napsaná pro „dospělého čtenáře“, mohla by nabídnout daleko víc. Osobně bych si uměla představit detailnější propracování, které by nám celý svět přiblížilo více do hloubky, a také by se nabízelo napsat příběh trochu drsnějším či syrovějším stylem, který by podle mého určitě neuškodil, možná by spíš naopak knihu udělal o to zajímavější a sugestivnější. Nicméně v té podobě, jaké to je, beru knihu jako lepší průměr a fajn oddechovku.
Čtivé. Ale možná až moc jednoduché. Příliš dlouho se tam nic nedělo a konec pak byl uspěchaný. Takové slabší tři hvězdy (na stupnici 1 až 10 by to byla pětka).
Velmi dobrá kniha.Četla jsem knihu "Budoucnost",kde je skoro stejný příběh, ale je to lépe rozepsaný. Je docela zajímavé představit si , že za pár století by to u nás mohlo takhle dopadnout.
Fanatizmus ľudí ktorí sú „nesmrteľní“ a nechcú sa deliť o zvyšky surovín Zeme s novonarodenými, je vyobrazený celkom reálne, rovnako ako aj meniaca sa psychika manipulovaných „obetí“. O vynájdenie akéhosi „elixíru nesmrteľnosti“, teda lieku na dlhovekosť, sa ľudia snažia od nepamäti, a môžeme byť úprimne radi, že je zatiaľ v nedohľadne; Tento príbeh ukazuje scenár dôsledkov vynájdenia takéhoto lieku, víziu čias v ktorých absolútna kontrola populácie bude nevyhnutná, keďže narodení ľudia neumierajú a noví sa neustále rodia. Autorka mohla podrobnejšie popísať stav vonkajšieho sveta pre lepšie pochopenie príčin vedúcich k tak drastickým opatreniam, ale k postavám si čitateľ vybuduje vzťah (kladný aj záporný), a vo výsledku je to čitateľná kniha pre mládež.
Knihu jsem měla před pár lety půjčenou a vzpomínám si, že jsem z ní byla nadšená. Ráda bych se k ní ještě někdy vrátila :)
Když člověk přistupuje ke knížce bez očekávání, tak ho může docela mile překvapit.
Kniha je napsána velice čtivě a děj má rychlý spád, což je možná i problém. Námět a smysl knížky je velice povedený a mohl by být mnohem více rozvedený. Někdy mi připadalo, že autorka už to chce ukončit, tak nechá čtenáře skoro půlku děje si domyslet. Což je škoda, jelikož politika žádného dítěte je velice realistická představa. Autorka se mohla více rozepsat o fungování světa v tu dobu.
Hlavní hrdinku by člověk chtěl někdy zabít, protože ji tak dokonale vymyli mozek, že jsem si několikrát řekl, že to ani není možné.
Takže pro mladší čtenáře ideální oddechovka.
No, ono to zase ani tak moc sci-fi není, když si vzpomeneme na násilnou regulaci populace v Číně. "Politika jednoho dítěte". O těchto tématech je třeba mluvit a přemýšlet, já bych proto nebyla při hodnocení knihy tak přísná. Jasně...Čapek to není, pro Věc Makropulos si dnes teenager ale do knihovny nepřijde. Pro mě osobně je to skvělá knížka: nabízí prostor k zamyšlení nad důležitým tématem, ale formou srozumitelnou i dětem a mládeži, kterým je určena. Možná že to, že jde o knihu pro děti, je důvod, proč někoho opakování, rozvleklost, Anina dětinská naivita, příliš rychlá akce v závěru mohla vadit. Ale takové už ty young-adultky jsou, ne?
Myšlenka dlouhověkosti a přebytečných je velmi zajímavá, nicméně příběh se hrozně táhne a když se konečně začne něco dít, je skoro konec. Konec, který není happyend, ale jak se to vezme.
Styl psaní mě tedy nenadchnul, velikost písma knihu ještě ztenčilo, urychlený závěr tomu všemu také nijak nepomohl a tři hvězdičky dávám vlastně jen za téma. Bylo vidět, že spisovatelka měla příběh promyšlený, bohužel to nedotáhla do konce.
Celkem průměrná oddychovka. Neurazí, ale ani nenadchne. První půlku jsem se nudila a ta druhá už celkem ušla. Nic, co bych vyloženě doporučovala a v budoucnu se k tomu určitě nevrátím.
Téma přelidnění mi samo o sobě přišlo velice zajímavé a když se k tomu přidá ještě postavení takzvaných ,, přebytečných" dětí, které jsou vychovávány jen pro pocit že jsou nuly a jsou na světě jen proto, aby sloužili ,, vyvoleným- nesmrtelným" máme dobrou cestu k dobré knize.
Vzhledem k tomu, že je to kniha doporučená dětem a mládeži, nemůžeme očekávat extra složitost děje. Přesto si ta kniha dokázala udržet napětí a ohromující finále.
Abych nehodnotila jen kladně, nedala jsem 5 hvězdiček z důvodu asi dvou táhlejších pasáží, které jsem jen jakoby přelétla a o nic jsem nepřišla.
Takže za mě 4 hvězdičky.
Nudilo mě to, podle anotace jsem čekala hodně, anotace zní opravdu úžasně, ale jinak obsah mě neuvěřitelně nudil, nedoporučuju
Knihu jsem přečetla jen kvůli Čtenářské výzvě. Nijak zvlášť mě neuchvátila, nápad dobrý, provedení poněkud horší. Nebyl to sice uplně propadák, ale četla jsem ji dlouho, na několikrát dělalo mi potíž se k ní vracet a jsem ráda, že to mám za sebou. Jak je uvedeno v žánru, je to opravdu psané spíš pro mladistvé. Dvě hvězdy a už se k ní určitě nevrátím.