Jádro
Peter V. Brett
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/368022/mid_jadro-1tu-368022.jpg
4
330
330
Démonská série série
< 5. díl
Od nepaměti se noční temnotou plíží krvelační démoni lovící lidi. Bezpečných míst k životu je stále méně a zdá se, jakoby pronásledovanému lidstvu už nezbývala žádná naděje. Pak povstali dva bojovníci, blízcí si jako bratři, dokud je nerozdělila trpká zrada. Arlen Sedlák – Tetovaný, od hlavy po paty pokrytý chranami, které mu umožňují bojovat s démony tváří v tvář – a vítězit. Jardir, vyzbrojený mocnými magickými zbraněmi z dávnověku. Prohlásil se Osvoboditelem, který má podle proroctví sjednotit lidstvo a vést ho k vítězství v šaraku ka – konečné válce proti démonům. Aby lidstvo mělo šanci ve válce zvítězit, vydávají se Arlen, Renna a Jardir do Jádra, nejtemnějších hlubin zla, odkud podle jejich očekávání není už pro nikoho návratu…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2018 , TritonOriginální název:
The Core, 2017
více info...
Přidat komentář
velmi dobrá séria , premyslený svet aj postavy, všetky časti kníh dávali zmysel pri vysvetlovaní postáv a ich pozadia, posledný diel naozaj dobrý až ten áno rýchly koniec kde by som čakal viac vysvetlenia a možno nejaké stránky navyše, každopadne ako séria určite 4,5/5 až mi ostalo smutno že to cele skončilo !
Celou sérii mám velice ráda a svět, který vytvořil jsem prožívala. Nicméně závěrečný díl byl ... dlouhý...v prvních 2/3 knihy (tedy na několika set stranách) se vše strašně natahovalo. Už jsem si říkala, že budu ze závěrečného dílu zklamaná, ale pak přišla poslední část a s ní spojená rychlost děje a v tu chvíli jsem nemohla přestat číst a znovu se objevila ta správná radost ze čtení.
Když bych ovšem měla vybrat díl z celé série, který jsem měla ze všech nejraději, tak je to stále ten první (Tetovaný), tenhle by byl hned za ním, nebýt přehnaného počtu stran.
Nicméně i tak celou sérii hodnotím jako povedenou a s úctou se loučím se světem Petera Bretta.
Série jako taková se mi líbila, tak proč to nízké hodnocení posledního dílu. Protože mě zklamal. Už od prvního dílu to není příběh jednoho hlavního hrdiny. Čtenář sleduje hned několik postav, jejichž linky se nakonec protnou a jsou vlastně všechny stejně důležité. A jak se příběh vyvíjí, tak přibývají další a další, o kterých také nelze říci, že by to byly vysloveně pouhé vedlejší postavy. Proto mě kromě závěrečného finále, které je podle mě samo o sobě odbyté, na to co všechno mu předcházelo, zklamalo, že některé postavy autorovi ani nestály za to, aby jejich příběh uzavřel. Prostě mi to přišlo takové uspěchané, jako by ho to už nebavilo a chtěl to mít už konečně za sebou. Což se koneckonců nedivím, protože se nedokážu ubránit pocitu, že se mu to jeho grafomanství pomalu začínalo vymykat. Je to škoda, protože příběh to byl zajímavý a moc pěkně se to četlo. Takže přestože poslední díl hodnotím relativně nízko, tak kdybych sérii hodnotila jako celek, dala bych o hvězdu víc.
Všude samej démon ,Třesk zbraní všude cítit lidská krev i smrad z ichoru(krev démonů)i v tak napjaté situaci se rodí děti Moc pěkné doporučuju
Slabší než předchozí díly, konec mi přišel tak nějak zezačátku komplikovanej a pak najednou šup a hotovo. Ale celkově boží série.
(SPOILER)
Zůstala mi po přečtení na jazyku pachuť démonského ichoru. Bohužel jsem asi ze všeho nejradši, že to mám vlastně za sebou. Nebylo to zlý, ale dvě věci mě v průběhu čtení pálily jak plivanec ohnivého démona. Linka s Ragenem byla utrpení. Nestihl jsem si k němu vybudovat vztah, takže mi vlastně bylo celkem fuk, jestli ho a jeho paní pozře Jádro. No a Damaje se asi pokazily kostky. Páč jestli se nemílím, tak Abban (přestože ho mám rád) měl po zajetí Hasikem úlohu v Šaraku Ka asi jako polní démon, kterému usekli hlavu na straně 241. Takže celá linka s Abbanem a vlastně i Trnkou a Ašiou byla sice zábavná, ale pro příběh zbytečná.
Byla to dobrá série, ale kvalita knih se s každým dalším dílem propadala jako Arlen do Jádra. Připravovaného Prince pouště určitě vynechám.
Spíše než "Jádro" bych vyvrcholení Démonské série nazval "Cesta do Jádra". Příběh je opravdu hutný s velkým počtem dějových linek. A jak to bývá, od některých se nelze odtrhnout (Leesha) a některé opravdu nudí a zdržují (Lakton).
Hlavním postavám cesta do Jádra moc neutíká. Objevují stále lepší a lepší vychytávky proti nepříteli a časem zapomenutá místa pod zemským povrchem, až při samotném závěru Arlen a Jardir zpochybní vše, čemuž doposud věřili.
Dlouho očekáváné rozuzlení proběhne relativně rychle a nakonec nikterak obtížně, i když několik postav zaplatí cenu nejvyšší. Autor nám chtěl patrně ukázat svou představu o tom, co přijde "po".
Samotné finále je zde spíše kritizováno. Musím ale uznat, že setkání všech postav v Kotlině zvlhčilo mé oči. Já nebrečím, vy brečíte! A i při "dětské scéně" mi bylo líto, že je konec. Konec.
#OsvoboditelJeArlenSedlák
Demonská série se mi až na výjimky (první polovina třetího dílu) líbila, ale konec mě bohužel zklamal a přišel mi i celkem dost odfláknutý. Bylo z toho konce cítit, že autor to už nejspíš chtěl mít co nejrychleji za sebou.
Nad lidskými městy se stahují mračna. Blíží se rojení a nově narozená generace zabijáckých démonů bude ke svému vývoji potřebovat spoustu potravy. Lidé ještě nikdy nebyli v takovém ohrožení. Dokáží se Arlen Sedlák a Ahmann Jardir prodrat až do nejtemnějších hlubin Jádra a zvrátit běh věcí, nebo je lidstvo odsouzeno ke zkáze? Peter V. Brett završuje svou pentalogii a činí tak vpravdě bohatýrským způsobem: přes sedm set stran textu, několik dějových linií, nabitých démonským ichorem až po okraj, boj, naděje, zklamání, vítězství i prohry, krev i slzy. Byly okamžiky, kdy mi bezostyšně vlhly oči, a jiné, kdy se mi v hrudi rodil podivný pocit hrdosti. Řval jsem spolu s bojovníky na zteč, abych se už o chvíli později krčil v koutě a bál se i zašeptat slůvko. Nenáviděl jsem i miloval. Všechno dohromady v oslepivém gejzíru emocí. Ale bylo to dlouhé... tak dlouhé, že tomu v závěru došel dech a Brett to vzal zkratkou. Korunu tomu zbrklému závěru nasadil finální "dětskou" kapitolou, která je tak přehnaně usmiřující, až je dokonale nevěrohodná. Bez ní by Jádru bylo určitě lépe a celé to kolosální vyprávění by poslední kapkou nezhořklo. Nicméně oceňuji Brettovo úsilí dotáhnout všechny nitky do konce a Démonskou sérii jako celek považuji za jednu z těch nejpovedenějších fantasy sérií, co jsem kdy četl.
Naprosto skvělé zakončení série. Možná trošku uspěchaný final, ale jinak jedna z top sérií!
Zprvu se musím přiznat, že na Tetovaného jsem už narazila někdy na základní škole. Bohužel jsem nikdy celou sérii nepřečetla celou. Sérii jsem stále odkládala nebo se k ní vracela. Proto jsem se rozhodla, že sérii zakoupím a přečtu ji. V knihovně už jsem jí měla nějaký ten pátek, tak byl konečně čas ji přečíst.
První díl byl skvělý. Spisovatel nám představuje svět plný jadrnců, chran a hlavně naše tři hrdiny, které sledujeme už od ranného dětství a všechny jejich události, které je zformovali do osob již je náhoda svedla dohromady a bojují bok po boku proti démonům.
Druhý a třetí díl byl už pro mě trochu slabší. Nevadili mi ani tak flashbacky o Jardirovi a Ineveře, bylo zajímavé zjisti jak to v Krasii chodí. Ději dost sráželo ty neustále se opakující se souboje proti démonům a i když ichor stříkal proudem nepřišlo mi jako kdyby se děj nějak posunul. Bohužel k srdci mi nepřirostly dokonalá Leesha a ani velká vražedkyně Renna a jejich kapitoly pro mě byly občas utrpením.
Čtvrtý díl byl pro mě nábojem, konečně jsme se dočkaly nějakých těch lstí a piklů. Konec nám poskytl velké drama, když umřelo několik hlavních postav a tím se nám otevřely další zvraty v knize.
I když čtvrtý díl končil dost slibně v pátém díle se to nijak neodrazilo. Spisovatel Jádro rozepsal na dlouhých 750 stránek a přesto nemám pocit, že se tam něco důležitého stalo. Dost jsem z hodnocením váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Kapitoly o Arlenovi a spol., kteří putovali jádrem byla skvělá a přesvědčila mě ke čtyřem hvězdičkám. Bohužel všechno mezi tím se zabývalo kolem nově narozených miminek a jejich přebalování a kojení nebo to bylo samé hora-hůlky, pisátka, sání a čtení aur, což zase vedlo k těm obšírným nezajímavým popisům a soubojů mezi démony.
Peter V. Brett vymyslel úžasný svět, ale zde by asi platilo řčení: "méně je někdy více" a místo pěti knih mohly být třeba ty původní tři. Rozhodně to bylo skvělé dobrodružtví, ale jednou mi to přečíst stačilo.
Všech 5 knih jsem přečetl za jeden měsíc. :) Neskutečná jízda. Naprosto skvělá série, kterou doporučuji všem.
Co se týče Jádra, tak to bylo opravdu dlouhé. Po takové době, po tom čekání, se jednotlivé kapitoly dost táhly. Už jsem se těšila na ten závěr, jak to dopadne a co se stane. V podstatě mi trvalo roky to zjistit, takže čekání bylo téměř neúnosné.
Posouvala jsem se po malých dětských krůčcích. Autor řešil každou sebemenší věc, každý detail a díky tomu je to tak jiné a jedinečné čtení, které jen tak nenajdete. Ale ta poslední kapitola mě teda dostala. Spousta předvídatelných momentů, ale zároveň i hromada těch, které jsem si nepřála.
Z démonů už šel opravdový strach, protože to nebyly bezduché 'bytosti', které útočily na lidstvo. Už se začal objevovat i nějaký systém v boji a plán pro chystanou válku...
Série jako celek je naprosto originální a obsahově výborná. Něco takového jsem ještě nečetla. Rozhodně mě bavilo vyprávění o démonech tak, jak jsem neměla možnost je poznat. Bylo to drsné, otevřené a tak skutečné. Nicméně nejvíc tomu škodily pasáže, které byly neúnosně dlouhé a nudné. Bitvy se hodně opakovaly a tak nebylo nutné každou popisovat do takových detailů. Ty pak celý příběh dost kazily. Po nástupu Krasijců to šlo celkově dost z kopce, protože se to věnovalo především jejich kultuře a to mě nebavilo. Klasická národnostní skupina, fanatici nějakého Boha a tak dále. Což byla škoda. Dostali podle mě až moc prostoru. V první knize mě zaujal Arlen a myslím, že měl být hlavním vypravěčem skrz celou sérii.
Takže démony mám konečně za sebou. Bylo to super, jiné, hodně výpravné, detailní, skvěle vymyšlený svět, bohaté na postavy. Klobouk dolů. Ale znovu bych se tím prokousávat nechtěla .
Čtyři hvězdičky dávám proto, jelikož tam bylo několik zbytečně dlouhých částí, které mě někdy skoro nudily a závěr skutečně krátký, což je škoda, ale i tak výborné a někdy dech beroucí umění (hlavně umírání postav).
Co se týče série jako celku, je to jedna z nejlepších, co jsem kdy četla a byla bych ochotna si ji přečíst i znovu. :)
A je konec. Bylo to dlouhé putování, ale skvělé. Závěr byl, pravda, hodně krátký, což je velká škoda, i nějaký pořádný rozsáhlý epilog by si to zasloužilo, ale co už. I tak to byla skvěle napsaná poslední kniha tohoto strhujícího příběhu z krásně vymyšleného nového fantasy světa.
Musel jsem až na "jádro" svých sil, abych dočetl Jádro.
Kdyby to Brett ukončil ve třech dílech, tak to mohla být super dobrá trilogie. Takhle je to promrhané dílo, které od cca poloviny ztratilo svůj prvotní náboj a ke konci bylo spíše utrpením to dočítat. Natahováním děje do 5 dílů (ziskuchtivost autora?) to Brett celé pokazil - poslední dva díly byly jen omílání stále stejných věcí a událostí.
Dialogy se staly strnulými - nad některými dokola se opakujícími obraty jsem v duchu úpěl ("tvá čest nezná mezí ... najdi svůj střed ... ohni se jako palma ve větru" apod.), všichni navíc jen vrčeli, uchechtávali se nebo si odplivovali na zem. Dlouhé bojové popisy také postupně více a více nudily (neustále kopání nohama, bodání do sběhu sil, nasávání magie a její vypouštění kreslením chran apod.), zvláště, když Brett používal už zcela nesmyslné akce ("přeskočila tři koně"). Děj ztratil svůj spád a plynul pomalu jak zahnívající voda v nějaké stoce - množství dějových linek bylo úplně zbytečné, většinu z nich bych z románu s klidem vyhodil. Brettovy výmysly okolo hora magie mě zcela znechucovaly - to neustále čtení aury, létání v povětří, odposlouchávání v náušnicích apod. ... to vše bylo místy až trapné, jak se to snažil naroubovat do toho fantasy světa. On v podstatě přenesl náš moderní svět do svého vymyšleného světa, kde místo vědeckých postupů použil jen jakousi hora magii, která dokáže vše. Z původně prostého a přitom geniálního fantasy světa, udělal jakousi frašku, kde díky magii můžete realizovat kdejaký nesmysl, který se do fantasy vůbec nehodí.
Jádro jsem četl přes dva měsíce, bylo to zoufale nudné a já dával přednost jiným knihám. Jen díky svému zvyku dočítat jsem to dotáhl do konce. Jádro si zaslouží nanejvýše 40%, celkově dávám sérii jen průměr 60%. K Brettovi se asi už nikdy nevrátím, tohle mi stačilo. Myslím, že má palma se ohnula až moc a zlomila se.
Ode dna vzhůru a zase zpět. Cesta do Jádra, bezva, i když mohla být mnohem delší, zajímavější, dramatičtější. Bylo to takové nějak osekané..přitom pod zemí toho mohli prožít tolik. Zklamání z významu chran..proč? Takhle pohřbít jejich tvary, spojování, zpracování, účely a pak je to vlastně všechno o ničem? Démoni, existence matky je omezena na pouhé kladení. Nic se o ní, o nejdůležitější bytosti Jádra nedozvíme. Za tragédii považuji úplný závěr. Jako fakt? Něco tak připitomělého jsem opravdu nečekala, no úplný klub maminek...přitom naprosté finále by šlo vystřelit až ke hvězdám..velká škoda.
(SPOILER) Tohle bylo bohužel trochu zklamání. Předchozí díly byly super, ale u tohoto jsem měl pocit, že už autora nebavilo vymýšlet děj, tak ho ukončil na pár stránkách. 80% knihy je celkem o ničem. Pořád jen Leesha kojí, Leesha plete, Leesha mává hůlkou. Cestě do jádra je podle mě věnováno žalostně málo času. Žádné zvraty, žádná překvapení - vše přímočaré a očekávatelné. Kniha se sice jmenuje "jádro", ale namísto cesty do jádra (která by šla vymyslet mnohem lépe) sledujeme vše ostatní - samé pletichy všech okolo, nudné pasáže o tom co dělá Leesha a její harant. To mě fakt nebavilo. Oddělat úhlavního nepřítele (což bylo cíl 5 knih) na 3 stranách, no nevím. Připomíná mi to 8. sérii Hry o trůny, kde hlavní záporák byl taky sundán během jedné scény :-). A k čemu byla celá příběhová linka Abbana a Hasika? Inevera poslední 2 díly pořád opakovala, že chaffit má zásadní roli v tom, zda se jim podaří zvítězit - a proto ho musí zachránit. Jenže ho zachránili a chaffit nic neudělal. Nechápu.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tetovaný |
| 2010 | Pouštní Kopí |
| 2013 | Válka za bílého dne |
| 2015 | Trůn lebek |
| 2018 | Jádro |
Tak tahle série byla parádní. Vůbec jsem nečekala až tak propracovaný svět, tolik zajímavých postav a příběhů. Bylo to napínavé, překvapující a nabité akcí. Některé postavy mě bavily víc než jiné ale celkově mě čtení neskutečně chytilo a hltala jsem slovo za slovem.
Překvapil mě závěr, i když jsem tušila že to tak nějak dopadne, pořád jsem naivně doufala v trochu jiný konec. Možná právě pro to si závěrečné setkání v Kotlině vyžádalo pořádnou dávku slz. Pokud u nás vyjdou i jiné knihy z tohoto světa je pravděpodobné že se pustím do jejich čtení.