Karanténa s moderním fotrem
Dominik Landsman
Deníček moderního fotra série
>
Moderní fotr, Čeněk a Nataša v karanténě! To si takhle jednoho prosluněného odpoledne dá někdo v Číně na stojáka u stánku netopýra na loupačku a za pár měsíců, na opačné straně zeměkoule, jste vy zavření doma, protože venku číhá smrt, šijete roušky a krotíte vášně hyperaktivního školáka, jehož vzdělání částečně padlo na vás – školy jsou totiž zavřené. A vy postupně začnete nenávidět všechny členy domácnosti, což je praktické, protože se s nikým jiným nestýkáte (ostatně ani nemůžete) a den za dnem, respektive měsíc za měsícem v televizi sledujete stále nového a nového ministra zdravotnictví, kterak se stále stejným premiérem v zádech národ informuje, že následující tři týdny budou klíčové. A tak začnete nenávidět i všechny ostatní… Mezitím samozřejmě sem tam krátká a matoucí okénka rozvolnění a optimismu. Best in Covid – Made in Česko!... celý text
Přidat komentář
Já se bavila, autorův humor mám ráda a s některými názory souzním, ale i přesto tohle byla první kniha od něj, kterou jsem četla. Za mě ano, ideálně na dovolenou :)
Zřejmě mám velmi rád stejný styl humoru jako autor knihy a navíc mám stejný pohled na "managerské úspěchy" politické garnitury, která vládla našemu státu v covidové době. Obdivuji i jemné postřehy, které pan Lansman dokáže nejen zachytit, ale i vtipně vložit do své knihy. Za mě tedy naprosto zasloužených pět hvězd a jednoznačné doporučení k přečtení. Přestože si uvědomuji, že popisuje dobu nelehkou, která mnohým lidem převrátila jejich život již navždy naruby, přišli o své blízké a ztratili zdraví, nad postřehy a způsobem interpretace jsem se nasmál, jako už dlouho ne.
Mě to bavilo. Já dostal přesně to co jsem chtěl, humor a nadsázku. Nečekal jsem žádnou těžkou literaturu, ale jednoduchou knížku na dva večery. A přesně to Karanténa je. Navíc celou dobu tušíte jak to dopadne, i když jsem při čtení trochu kroutil hlavou a říkal si "no jo, vlastně, tohle jsem už úplně zapomněl".
Očekával jsem knížku na 3hvezdicky, ale dám čtyři, protože mě na několika místech donutila smát se nahlas.
Poslechnuto jako audiokniha:
Po přečtení Na chalupě s moderním fotrem jsem si myslel, že se pan Landsman vyčerpal a že už nenapíše nic podobného jako v předchozích svých knihách, ale musím přiznat - mýlil jsem se. Karanténa s moderním fotrem je opravdu dobrá a velice vtipná kniha. Možná je to tím, že spousta situací, ve kterých byl autor v průběhu covidu a karantény, se staly i mně a naprosto jsem se dokázal ztotožnit s dějstvím.
Překvapilo mě užití někdy i vulgárních slov, ale zrovna v místech, kam zapadají a kam se hodí a nejde o nic použitého tzv. "na sílu".
Knihu mohu za sebe doporučit, kdo se chce odreagovat a tzv. vypnout, neudělá chybu :)
Sem tam humorné, veskrze rádobyvtipné. Autor nevydržel a protkal knížku svým politickým názorem, nenávistí k Babišovi, Zemanovi, Rusku a k Číně, které lacině zesměšňuje. Jsem zvědav, kdy se pustí do kritiky pětidemoliční Rychetského party, poté co nás dovedla do tohoto marastu, ale toho se nedočkám. Jeho lži o vakcínách proti kovidu jsou směšné.. Prostě další kavárenský autor bez celkového přehledu o dění ve světě. Děkuji, stačilo, takových spisovatelů je neúrekom.
Třetí kniha, kterou jsem od Dominika četla. A opět super. Tento styl humoru mi prostě sedí.
Knížka u které jsem se skvěle pobavila. Autor dokázal s vtipem a nadsázkou shrnout rok s covidem.
Úsměvná jednohubka.
Ke konci už ne tak vtipné, ale do auta na cestu, kde mezi čtením podáváte svačinu druhým - určitě v pořádku.
No, takže.
Ze začátku jsem se u knihy smála, i nahlas. Opravdu tam jsou části, které vás rozesmějí. Tím to ale pro mě bohužel končí.
Humor mi není cizí, ani tak knihy Dominika, ale tady u mě šlápl vedle. Už to nebylo o moderním fotrovi, ale u připos*raným dospělým chlapovi, kterej se bál. Všeho a všech. A ne jen covidu.
Poslední stránky jsem už jen tak přelétla. Ještě me čeká kniha Dovolená s moderním fotrem, tak doufám, že si u mě autor maličko napraví reputaci.
No.. mně se to fakt nelíbilo. Jak jsem měla ráda blog moderního fotra, tak tohle mi přišlo takové uhozené. Jo, jako kronika covidšíleností to souhlasí, ano, některé vtipy jsou fakt dobré a občas jsem se s chutí zasmála. Ale převládal ve mně pocit trapnosti. Některé legrácky na úrovni našeho vtipkování v rané pubertě, viz třeba záměrné komolení jmen či rádobyvtipná přízviska politiků.. proč? Co je na tom legračního? A to rozhodně nejsem fanda ani jednoho ze jmenovaných politických představitelů, počínaje neschopným (nebo spíš všehoschopným) bývalým premiérem a hradním ztroskotancem konče. Ale, sakra, tohle je už až moc laciné. Ano, laciné, odfláklé a bez nového nápadu. Tak mi to přišlo. Omlouvám se autorovi za kritiku, nedělám si ambice, že bych to snad zvládla líp, ani ze mne nemluví typická lidská vlastnost (závist).. nu, prostě se mi to nelíbilo :)
Velmi jsem se pobavila u další tématické knihy Moderního fotra. Rozhodně nejsem zklamaná, ale ani nadšená, bylo to velni vtipné, nyní už se můžeme zasmát a autorova schopnost dotáhnout vše ad absurdum prostě neumožňuje se nesmát. Bylo to bezva k pobavení, jen doufám, ze budoucí generace nebudou z teto knihy čerpat fakta o tom, jak lockdown a celkově pandemie Covidu probíhala. Knihu jsem si moc užila a určitě doporučuji.
Protože mám ráda černý a nekorektní humor, všechny knížky od Dominika Landsmana se mi líbily. A tato asi nejvíc. Možná proto, že mám v živé paměti zážitky z doby covidové. Tato knížka patří do mé kategorie "nebrat do vlaku". Musím ji číst v soukromí, kvůli výbuchům smíchu.
Nejvíc se mi líbila kapitola o distanční výuce, protože jsem se účastnila distančního vyučování vnuka (v první i druhé třídě). A všechno probíhalo úplně stejně. Jen jako bonus navíc bylo časté přerušení výuky kvůli dotazu dětí "Paní učitelko, můžu jít na záchod?" Většinou to bylo hned po skončení přestávky nebo těsně před ní.... A jeden dotaz vzbudil lavinu dalších. Asi z distanční výuky ťukalo víčko nejen mně a panu Landsmanovi, ale všem. Nezapomenu na situaci, kdy se v pátek, asi pět minut před koncem celého vyučování jedna holčička zeptala, zda může na záchod a vedle sedící tatínek zařval jak lev: Neeeeeeeeeeeeee!!!!!!
Chtěla jsem se pobavit a kniha účel splnila. Navíc s připomenutím, k jakým volovinám jsme bez řečí svolili. Škoda, že autor ještě měsíc nebo dva s vydáním nepočkal a dočkali bychom se i čtvrtého a pátého/prvního ministra zdravotnictví.
Naschvál k této knize nebudu přidávat hvězdičky, protože si myslím, že mé hodnocení by nebylo objektivní.
Celý covid, jsem totiž sledovala autorův blog na Facebooku a kniha z něj opravdu hodně vychází. I když velmi oceňuji, že to prostě nejsou jen přepsané facebookové statusy, což jako kniha pak nikdy nefunguje. Kniha mě díky tomu asi nepobavila tak, jako kdybych ten příběh vlastně už jednou neznala.
Na Landsmana je tato kniha vlastně hodně vážná, humoru a nadsázky v ní až tolik není. Nutno na druhou stranu říct, že dělat satiru na tu šílenou parodii na boj s covidem, co se tu odehrávala, je opravdu velmi těžké.
4,5*/5*
Na knihu jsem narazila celkem náhodně a jsem nadšená. Vytáhla mě z měsíce čtecí krize, donutila mě zavzpomínat na časy covidu a taky jsem se nasmála jako už dlouho ne.
Autor má neskutečnou fantazii, dokáže vymyslet x způsobů, jak se hlavní postava vyhne povinnostem, distanční výuce nebo komunikaci s rodiči.
Obdivuji za zpracování politických vtipů, obzvlášť navážení se do ministrů a premiéra.
S hrdinou knihy jsem se úplně neztotožnila (jsem poněkud jiná věková skupina a asi nemám tak ujeté názory) a lehce mi vadila dlouhá souvětí, ale jinak jsem spokojená.
Doporučuji novopečeným rodičům a všem, kteří se chtějí trochu pobavit na účet koronaviru.