Deník kastelána
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/221481/bmid_denik-kastelana-221481.jpg
4
1169
1169
Deník kastelána vyšel před čtrnácti lety jako prvotina Jana Bittnera. Dnes lze již přiznat, že skutečné jméno, s nímž jsou spojeny také daleko známější knihy Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu, je Evžen Boček. Zatímco v Aristokratkách šlo autorovi především o pobavení čtenáře, jeho prvotina je z jiného řečiště, ačkoliv kulisy jsou stejné, tedy zámecké. Deníkový příběh kastelána je čtením na jeden zátah. Znechucený hrdina opouští velkoměsto a zamíří na poklidný venkov, aby zachránil své manželství a našel ztracený smysl života. Zámek ho však od počátku zaskočí odkrývá se jako místo nečekaných setkání, dávných i současných příběhů a uhrančivých scén. Tajemné síly a řetězce dráždivých záhad neminou ani kastelánovu rodinu. Je lidský rozum dostačující zbraní, nebo jsou věci mezi nebem a zemí, s nimiž je třeba se smířit? Kastelán možná nenajde, co hledá, možná nezíská, co si přeje, a možná nic není, jak si představoval. Pobyt ve zdech mysteriózního zámku mu však odhalí podobu života, o níž dříve neměl nejmenšího tušení. Kniha vychází současně i v elektronické verzi.... celý text
Přidat komentář
Deník kastelána je čtivý, má spád a zavede nás do zámku kde straší. A nebo ne?
Možná nám pan Boček popisuje skutečné události a v tom případě bych mu odpustila že nedokáže dostatečně vysvětlit všechny divné události. Ale pokud si jen představuje, co by se dít mohlo na jeho zámku, měl by nám pořádné vysvětlení nabídnout. .....Třeba nadpřirozené, ale na daný příběh pasující. Protože takhle autora podezřívám, že mu vyschla inspirace a jemu ani nedošlo, že příběhu chybí pointa.
Příjemné oddechové čtení, oproti aristokratkám zde není tolik humoru.
Velmi čtivé, dobře napsaný příběh.
Kniha je zařazená v žánru humor, ale ten je dobře schovaný, protože tu téměř žádný není... Naopak jsou zde dvě situace dost smutné.
Líbil se mi zdravý pohled hlavního hrdiny na dnešní konzumní společnost a jeho chuť žít stranou na zámku. Někdy bych to brala taky :-).
Tohle povídání o životě kastelána a dění na jeho zámku funguje jako jednoduchá odpočinková četba.
Něco děsu, něco hrůzy, něco divů, ždibínek humoru, i jadrná kritika a po celou dobu této odpolední četby reálné napětí.
Která romantická dušička by někdy nechtěla být zámeckou honorací, nebo třeba i průvodcem, či na postu - vrcholu v dnešní době - kastelánem.
Skutečnost může překvapit.
Čtivá fajnovost.
Přečteno bleskově, nebyla jsem schopná přestat... Ikdyž s "Aristokratkami" nemá stejný humoristický náboj, je to napínavé, čtivé a naprosto neotřelé. Ač první autorova, a mnou čtena jako poslední, rozhodně stojí za to! Za mě plný počet bodů :-)
Četla jsem téměř všechny aristokratky (kromě té co nedávno vyšla) a už ani nemám chuť si jí kupovat (je to stále dokola). Ovšem Deník kastelána je u mě nad všechny aristokratky. Není to nudné jednotvárné a stále se tam něco děje co nutí číst dál. Psaní formou deníku je skvělé. U této knihy jsem se opravdu smála, a to i nahlas.
Úplně jiné než aristokratka !!!! Čekala jsem smích, ale dvakrát jsem brečela a často pokyvovala hlavou nad kastelnovým slovníkem. Nicméně kniha byla dobrá, když jsem se smířila s tím, že smát se nebudu, tak jsem si ji užila. Také musím pochválit množství napínavých části, které knize dodávaly na čtivosti a v některých chvílích až mrazilo.
Tak tato kniha je pro mě velké překvapení. Po předchozí četbě Aristokratky, která se mi moc líbila, jsem nadšená příběhem, který je sice trochu veselý, trochu i smutný, trochu záhadný, ale fakt dobře napsaný a čte se výborně.
Velmi povedená kniha. S Aristokratkou se to nedá vůbec srovnávat, ač srovnání hned každého napadne a ono se není čemu divit. Máme tu stěhování na zámek, poznáváme jeho dosavadní osazenstvo a řešíme i co s muflony. Jenže tohle je jiný žánr a abych se přiznal, tak mi sedl mnohem víc, než Aristokratka. Je reálnější, je to mystičtější a chci vědět, jak to pokračuje dál, což mám asi smůlu. Nicméně pan Boček by se k tomu mohl přece jen časem vrátit. Budu doufat.
Mělo by se to jmenovat spíš "Aristokratka v depresi". Bez aristokratky. Prostě deprese. Ale vtipná. Sakra vtipná! Člověk má skoro chuť se do toho rozpadlýho zámku prolezlýho duchama, strašidlama a všelijakou další havětí nastěhovat! A v klidu a pohodě si s nima hodit mašli. A pak tam dál strašit. Muflony!
Kdo by ocekaval humor ve stylu Aristokratky, bude velmi zklaman. Jedna se o pribeh kastelana, ktery bojuje o preziti v osobnim i profesnim zivote, misty docela drsne cteni, ktere presne vystihuje dobu. Ale knihu jsem precetla s velkym zajmem. Je velmi dobre napsana, neda se srovnavat s Aristokratkou, je jina, ale mozna se mi libila vic nez Aristokratka.
Po "Aristokratkách" jiné kafe. Sice čtivá knížka, ale občas jsem "nevěděla, co tím chtěl básník říci". Za mě: humorné knížky píše líp, těším se na další Aristokratku.
Nečetl jsem Aristokratku, takže mě neovlivňuje porovnávání s populárnější sérií (má nejdražší četla obě díla a Deníku si cení výš). Čtivost knihy je úžasná. Není jen tak čistě zábavná, jako je dle všeho Aristokratka, a to zde Deníku očividně ubírá hodnocení, ale autobiografický rozměr a skvělé vystihnutí 90. let a jejich atmosféry knize dávají sílu a hloubku. Navíc předkládá krásné poučení: Chovejte se s citem k památkám, ony vám to vrátí.
Potenciál to má dobrý, ale přišlo mi to takové nedotažené. Chyběla mi jasná linka, kterou by deníkové záznamy sledovaly. Místo toho je to spíš místy více a místy méně zábavný sled historek ze života na hradě, kde po dočtení nevíte, jestli jste se měli smát, bát, být v napětí nebo jaký byl vlastně záměr autora.
Taková rozcvička na Aristokratku.
Prvotina autora mnohem známější Poslední aristokratky. Ačkoliv se odehrává v podobném prostředí jako jeho stěžejní knihy, nečekejte záchvaty smíchu, ale spíše lehké mrazení
Po knížce jsem v naší knihovně sáhla, když pokračování Aristokratky byla půjčená. Prošla jsem si hodnocení ostatních, tak jsem Kastelána otevírala trošku s nedůvěrou. Nebyl k ní důvod! Knížka čtivá, bavilo mě to. Snad jen bych uvítala, kdybych se dřív dozvěděla, kdo je Ivanka, Evička a Míťa. A kdybych se do konce knížky dozvěděla, jak to teda bylo s Alexandrem Ottem a co se to na tom zámku dělo... Tak že by časem bylo pokračování?
Tak nějak nevím, z knížky mám rozpačitý pocit. Knížku jsem četla až po Aristokratce a podle recenzí jsem počítala s tím, že to bude něco jiného. Nesedla mi ale postava depresivního kastelána otráveného městským životem, ani paranormální jevy a nevysvětlitelné události. Chápu, že děj kvůli deníkové formě není nijak ukončen. Raději ale zůstávám fanouškem Aristokratky.
Aristokratku od stejného autora naprosto zbožňuju, bohužel Deník kastelána - už to nebylo ono. I když jsem se sem tam nasmála, navíc přítomnost "paranormálních jevů" mám ráda, takže pro mě byla kniha zajímavá, pořád se tak nějak krčí ve stínu právě Aristokratky. Každopádně i tuto knihu rozhodně doporučuji, je to skvělá oddechovka a vzhledem k rozsahu knihy i téměř jednohubka :)
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Tento styl mi nevyhovuje, ale knihu jsem dočetla. Čekala jsem, že nakonec bude mít větší spád, ale popis života kastelána ve mně nezanechal hlubší otisk...