Tajný deník Adriana Molea
Sue Townsend
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/322025/bmid_tajny-denik-adriana-molea-g3M-322025.jpg
4
926
926
Deníky Adriana Molea série
1. díl >
První z oblíbené série deníků Adriana Molea zastihuje hlavního hrdinu ve věku třinácti a půl roku. Je to pro něj nelehká doba, puberta s ním cloumá, svět je plný hlupáků a zabedněnců, kteří pro jeho umělecké vzlety nemají špetku pochopení. On je však pevně rozhodnutý statečně nést těžký úděl intelektuála. Uprostřed osobních trablů a zmatků však hrdina dokáže svérázným klukovským pohledem sledovat a s neodolatelným anglickým humorem komentovat vážné i nevážné problémy, které hýbou britskou společností. Druhé vydání.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 1993 , Mladá frontaOriginální název:
Secret diary of Adrian Mole aged 13 3/4, 1982
více info...
Přidat komentář
Kniha mého dospívání. Jsem stejná generace jako Adrian a pamatuju, když to začlo vycházet ještě v Sedmičce pionýrů na pokračování jako sloupek... to byl ten týden do dalšího dílu sakra dlouhej. Od té doby jsem ji četla několikrát. Aktuálně ji máme vedle křesla, vyplavala někde při stěhování, a napřeskáčku, protože už ji oba známe, si čteme jednotlivé hlášky.
Jen poznámka k tomu, že Adrian není typický puberťák. Já teda nevím, ale ono je to vtipné jednak proto, že je to parodie... a pak, sebekriticky, si vzpomínám, jak přesně v tomhle věku jsem měla tendenci řešit temná a pochmurná témata a humor mě skoro urážel :-) Takže to, jak se AM pitvá v některých věcech, považuju za uvěřitelné... i tu jeho snahu být vzorný. Na opravdovou rebelii mu nestačí síly, a tak reaguje po svém. Moc mě bavily i scénky z domova důchodců, Šavle byl super pes.
Tak nevím. Vlastně se mi ta kniha dobře četla (a je fakt tenká), ale...
Ale je psaná dospělákem pro dospěláky. Protože puberťáci jsou prostě strašný, tady to máte!
A kdyby se náhodou dostala do ruky teenagerovi, tak je PŘÍŠERNĚ VÝCHOVNÁ. Hlavní hrdina nesnáší kouření, uklízí, když rodiče ne, vydělává si, snaží se mít co nejlepší známky, dobrovolně se přihlásí na pomoc starým lidem. A přes to, ho rodiče nemají rádi a myslí si, jak je příšerný a jak je to s ním strašný.
Ano, má pár čistě pubertálních vlastností, jako, že si myslí, že mu nikdo nerozumí a že by se měli rodiče víc starat, ale sorry v tom druhém má tak trochu pravdu.
A zasmála jsem se dvakrát. Přesně.
Perfektne! Pred 15 rokmi som tuto knihu citala stale dokola a musim povedat, ze i teraz po tridsiatke je to stale vyborne!
S touto knihou přikráčel náš 10 - letý junior, tak jsme se do ní ponořili...
A přiznám se, že mne humor 13 - letého Adriana velmi pobavil...
Ještě jsem nezapomněla na období, kdy jsem myslela, že vím všechno nejlíp a na kritický pohled dospívajícího na své rodiče.
Vůbec není špatné se občas vrátit do mládí.....
Humor dobrý, ale v první polovině jsem se nemohla úplně oprostit od vážných témat, které Adrian řešil. Ve chvíli, kdy se to překlopilo na "happy-end" už jsem se pochichtávala až do konce. Jsem zvědavá na pokračování.
Komu se knížka líbila, ať si určitě přečte Mládí v hajzlu. Je to o tom samém, ale Mládí v hajzlu má o hodně lepší grády:)
Knihu jsem četla před 5 lety na základní škole jako povinnou četbu. Byla jsem naprosto fascinovaná životem Adriana Molea. Jedná se o odpočinkovou knihu, u které vím, že se k ní zase za 10 let vrátím. Věřím, že pro některé lidi to není zrovna jejich šálek kávy, někoho hold pobaví více, někoho méně. Za mě se jedná o jeden z nejlepších deníkových záznamů.
Aneb je těžké býti dospívajícím intelektuálem. Puberťákům doporučuji povinně přečíst. Spousta vtipných hlášek a krasný suchý anglických humor.
Tak tohle je jedna z mých srdcovek.Četla jsem ji jako malá holka a všechny Adrianovi deníky si občas zase ráda přelouskám.Je znát že britský humor má s tím naším českým mnoho společného.
skvělou, zábavnou formou napsaná srandička, která by neměla chybět. pobaví vždy. pondělí, 1. 2. - Pes se poblil.
Knížku jsem našel náhodně při domácím úklidu. I když jsem už školní léta dávno ukončil, do knížky s puberťáckým Adrianem jsem nahlédnul... a zůstal jsem u ní se smíchem až do jejího konce. Super čtení.
Miluji Adriana Molea, toho naivního hochštaplera, který si myslí, že dobude svět a Pandoru... Sue Townsend vytvořila jednu nejlepších humoristických sérií posledních let. Brilantní vhled do mysli puberťáka, s typicky anglickým humorem a jednoduchou dějovou linkou, kdy nejsme zahlcováni spoustou zbytečných postav. Velmi doporučuji.
„Měli jsme indickou rýži s karí. Během oběda se k nám přišla podívat paní Singhová a bavila se s Bertem hindsky. Zdálo se, že jí naše karí připadá hrozně k smíchu, pořád na ně ukazovala a smála se. Někdy si říkám, že už jsem jediný člověk na světě, který se ještě umí chovat.“
...nebo:
„Babička Moleová mi přišla říct, že minulý týden v jejím kostele spiritualisté ohlásili, že přijde konec světa. Řekla, že měl nastat včera.
Bývala by přišla dřív, ale musela nejdřív vyprat záclony.“
...nebo:
„Pondělí, 25.ledna
Nemohl jsem hnout s úkolem z matematiky. Zavolal jsem na linku důvěry. Nějaký příjemný pán na druhém konci drátu mi řekl, že výsledek je devět osmin. Byl děsně milý.
Úterý, 26.ledna
Ten stupidní chlap mi řekl špatný výsledek! Bylo to jenom sedm pětin. Získal jsem jen šest z dvaceti možných bodů.“
Adrian Mole je trochu přitroublý bebíčkovský rádoby intelektuál.
Pokud se vám ty tři ukázky líbí, pusťte se do čtení. Pokud vám přijdou stupidní, asi raději sáhněte po jiné knize.
Za mě tak 3,5.
Ach jo. Tak jsem se těšila a věřím, že je to fakt vtipná knížka. Ale bohužel to (pro mě) zabila audio verze, kterou jsem zvolila. Vojta Kotek to hrne tak strašně rychle, že jsem vůbec nestíhala vstřebat jednotlivé myšlenky, nemluvě o vtipných okamžicích. Dám si od toho pohov a pak si to zkusím přečíst.
Ooo...moje puberťácká klasika...a spousta vtipů mi došla až jako dospělé, takže jsem se u ní pobavila dvakrát ... viz Není to hezký pohled, vidět dva staré lidi běhat po louce...
Autorovy další knížky
| 2003 |  Tajný deník Adriana Molea |
| 2011 | Adrian Mole – Léta v divočině |
| 2004 |  Inkognito |
| 2010 | Adrian Mole – Léta u kapučína |
| 2013 | Žena, která si šla lehnout a rok nevstala |
Milá kniha o dospívání jednoho netypického britského puberťáka. Bavila mě kdysi a baví mě i teď. Je pravda, že Adrian není klasický puberťák, ale "rozumný hoch", který se snaží zachovat si dekorum, ač s ním cvičí hormony, všechno je tak nové a lidi kolem jsou tak šílení :-). Když jsem byla taky puberťačka, tenhle jeho druh pozérství mě trochu rozčiloval (a v tomhle ohledu mi byl sympatičtější jeho punk kamarád Nigel), ale přes to všechno si mě jeho líčení nástrah a utrpení dospívání získalo. Doporučuji mladším i starším čtenářům.