Deníky ze Severní Koreje
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524439/mid_deniky-ze-severni-koreje-653a35fd141fd.jpg
4
72
72
Právě jste otevřeli moje přepsané deníky ze Severní Koreje. Chtěla bych vás předem malinko upozornit. Nečekejte erudovaný text, literární klenot ani podrobný popis Pchjŏngjangu. Jsou to myšlenky 23leté holky, která jela poznávat Mekku totalitního systému. A ruku na srdce, v tu dobu velmi naivní.
Přidat komentář
Asi jsem čekala něco jiného, ale kniha je určitě zajímavá, díky délce se krásně přečte v jeden den.
Kniha vám dá dost chvílí děkovat za to, kde to vlastně žijeme.
3,5* Tenký sešitek obsahující deníkové zápisky mladé koreanistky, která se v letech 2011 a 2012 dostala na studijní pobyt (vždy jeden měsíc) do Severní Koreji. Není to žádná vysoká literatura, jsou to opravdu zápisky, které jsou ale o to cennější, protože jsou autentické, upřímné a otevřené. Celkově autorku ráda čtu a téma mě zajímá, takže jsem si s chutí přečetla i tyto deníky. K přečtení určitě můžu doporučit.
Deníkové zápisky Niny Špitálníkové ze studijního pobytu v Severní Koreji. Líbilo se mi na nich, jak si Nina nebere servítky a je naprosto upřímná ohledně všech strastí, které se s pobytem v této zemi pojí.
Trochu jsem bála, že vlastně budu podruhé číst její předchozí knihu Mezi dvěma Kimy, ale vůbec tomu tak nebylo. Něco se sice překrývá, ale to je logické, když z těchto zápisků vycházela při psaní své první knihy. Naopak tahle forma vyprávění autorce umožnila odhalit opravdové hrůzy toto, jaké to je žít v KLDR. A i když tam byla dvakrát pouze na měsíc, jak ji ten pobyt dokázal dost ovlivnit.
Autorka je ve svých zápiscích opravdu brutálně upřímná. Popisuje, jaké to je v Severní Koreji s hygienou (příšerné hygienické podmínky), se stravou jak na koleji, tak venku ve městě. A jaké má tato strava následky. Zároveň ale zaznamenává její každodenní život v KLDR (škola, procházky, výlety).
Další věc, která mě na vyprávění zaujala, je popis toho, jaký je vlastně v Severní Koreji pro všechny dost stereotyp a jak dokáže být po několika týdnech ubíjející. Také jsem nechápala, jak mohou toto severokorejci vydržet.
Deníky jsou napsány velmi čtivou formou a stránky člověku mizí rychle pod rukama. Navíc deníky jsou velni krátké, mají sotva 80 stran. Taková jednohubka.
Jediný problém, který jsem s toutou knížkou měla, byly občasné překlepy a v pár případech i chyby v pravopisu. To mi dojem z knihy kazilo.
Celkově musím říct, že tyhle deníkové zápisky jsou opravdu dobré!
Hned na úvodní stránce Nina Špitálníková čtenáře upozorňuje, ať nečekají erudovaný text, ani literární klenot,
protože se jedná o čistý přepis myšlenek naivní holky, která jela poznávat Pchjōngjang.
Pokud byste touto knihou z Nininy tvorby měli začít, nejspíš budete spokojení.
Pakliže jste toho od ní už ale četli více, příliš nových informací nezískáte a pravděpodobně s formou opravdu souznít nebudete.
Já jsem se velmi potýkala s důvěrou v autentičnost, především záznamy z roku 2011 na mě nepůsobily jako bezprostřední denní vzpomínky, ale spíše jako zápis provedený s odstupem.
Do podobných přepisů navíc nepatří poznámky v závorce typu (můj tehdejší přítel) - to totiž té autentičnosti taky moc nepřidá.
Autorku mám rád nejen pro její odvahu a otevřenost. Tato brožurka se mi líbila, jsou to takové krátké poznámky spojené s dvěma studijními pobyty v KLDR. Syrové, prosté. Moc pěkný je závěr první návštěvy, kdy Nině je emočně až líto, že odjíždí z toho hnusu. Je to soucitná bojovnice.
Přijde mi, že tady autorka trošku vykrádá sama sebe, protože spousta věcí byla již řečena v Mezi dvěma Kimy. Nicméně i tak dávám plný počet, protože mně to hrozně baví.
Takový ne úplně normální zápisky ze studijního pobytu. Hroznej bizár, ale po pár stránkách už vám to ani nepřijde.
Takové čtení na jeden večer, zajímavé, děsivé, mnohdy nepochopitelné... Styl psaní velmi jednoduchý, ale pro nastínění severokorejské reality dostačující.
Pokud sledujete autorku více, viděli jste a slyšeli s ní několik rozhovorů, tak vás deníky ničím nepřekvapí. I tak je zajímavé sledovat autorčin výlev pocitů během pobytu v jedné z nejděsivějších diktátorských zemích.
Občas se zasmějete, občas se zamyslíte nad tou bezbranností a občas nebudete chápat, co vše člověk v takové zemi může zažít.
Určitě zajímavé k přečtení, ale bohužel jsem viděla a slyšela spoustu dřívějších rozhovorů s Ninou, takže jsem většinu těch zážitků, co popisuje v deníku, už znala a nijak mě to neobohatilo.
Též mám deník z Donia, tudíž je podepsaný. Ale bohužel, v mém případě už byla očividně dost unavená z toho všeho podepisování a podpis vypadá spíš jakože si tam někdo rozepisoval propisku. A u Severky zrovna tak :-(
Autorku Ninu Špitálníkovou pro její práci obdivuji. A moc ráda jsem nakoukla do jejích zápisků z deníků z doby, kdy byla ještě "naivní 23letou holkou". Moc mě to bavilo a jsem ráda, že jsem si mohla přečíst knihu plnou jejích vnitřních myšlenek a pocitů.
Stejně jako Severku, mám Deníky podepsané, z toho mám velkou radost. :-)
K Severce jsem si na Doniu objednala i Deníky a tak mi přišlo logické po dočtení románu ještě završit znalostní kolečko právě jimi. Prakticky se jedná o literárně neuhlazené zápisky, které poskytují zajímavý vhled do života v KLDR.
Vůbec nevím, jak tuhle knížku ohodnotit. Zkrátka naprosto boží a zajímavé. :)
Autorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Zajímavá kniha. Nečekala jsem nic velkého. Jsem spokojená.