Deprese a jak ji zvládat
Ján Praško , Hana Prašková , Jana Prašková
Podtitul: Stop zoufalství a beznaději. Příručka pro postižené, jejich blízké a pomáhající profese. Depresivní porucha je onemocnění celého organismu, které postihuje tělo, náladu, myšlení i chování. Bez léčby mohou příznaky deprese trvat měsíce i léta, mohou nemocnému způsobovat velké utrpení, nebo dokonce vést k sebevraždě. Dobrá léčba však může pomoci více než osmdesáti procentům lidí trpících depresí. Autoři uvádějí základní informace o depresích a příbuzných poruchách, jejich příčinách a projevech. Představují různé typy léčby. Důraz je kladen na to, co pacient může pro překonání deprese dělat sám a jak mu může pomáhat jeho rodina a okolí. (zdroj: portal.cz)... celý text
Přidat komentář
Kniha mi nedala to, co jsem od ní očekával. Přišla mi dost zdlouhavá a místy příliš „odborná“. Nicméně jsem rád, za každou knihu o duševních nemocech, protože toto téma bylo u nás dlouho tabu.
Budu se opakovat, ale knihy manželů Praškových čtu velmi ráda. Je to zdařilá kombinace erudice, aktuálnosti tématu a výborné čtivosti. Co oceňuji ze všeho nejvíce je fakt, že se nejedná o prostý akademický text, ale kniha je plná příběhů a také praktických ukázek a návodů, jak s depresí (spolu)pracovat. Apel autorů o citlivý a empatický přístup k lidem, kterých se toto onemocnění týká lze vnímat na více místech. Není to tak dlouho, co jsem četla informaci Světové zdravotnické organizace, že každý rok vlivem deprese spáchá sebevraždu 800tis. lidí. Každých 40 vteřin si vezme život jeden člověk. Deprese se nedotýká jen pacientů, ale také jejich blízkých a představuje vážný sociální a ekonomický problém. Už i proto si myslím, že je dobré, aby se v nějaké podobě tomuto tématu věnovali i ti, kterých se deprese přímo netýká. Nakonec knihy o depresi nejsou určeny jen pro pacienty s depresí. Člověk s těžkou depresí patrně vůbec nebude schopen četby. Pro jeho okolí ale mohou být právě takovéto knihy určitým návodem, jak s nemocným člověkem jednat. Jakákoli edukace v tomto směru může vést k vyšší toleranci vůči pacientovi a k vyššímu soucitu. Ke kapitole, která se věnuje farmakologii, snad jen… nezpochybňuji skutečnost, že v některých případech je medikace nejen žádoucí, ale dokonce nutná. Otázku, do jaké míry volit farmakologický přístup na úkor jiných možností představuje zásadní etickou otázku. S přístupem „plošného práškování“, protože je to rychlé řešení, nemohu a nechci souhlasit.
Kniha je poměrně obsáhlá a je především určena pro "depresivní". Pro okolí je to poněkud vzdálené čtení. Je to jakási učebnice s praktickými příklady (příběhy) a spoustou cvičení, přehledných tabulek, jak se analyzovat, jak myslet do budoucna, jak se postupně socializovat a zvládat každodenní aktivity. Pro zainteresované to může být dobrý rádce, ale pro mne toho bylo trochu moc a spíš mi to na optimismu ubralo. Řekla bych že se nejedná o dílo pro prvočteče této problematiky.
Fajn kniha o depresi; čtivá, zajímavá a psaná s poměrně empatickým a laskavým přístupem.
Dle mého názoru je publikace vhodná spíš pro příbuzné pacientů s depresí, aby lépe pochopili, co taková deprese obnáší.