Chrabrí rytieri a chladné hrady

Jeden z obľúbených autorov môjho detstva, priebežne si plánujem opätovne prečítať všetky jeho u nás preložené dielka. Začala som týmto, ale popravde, zanechalo vo mne trpkú pachuť a dosť dezilúzií o značne zidealizovanom rytierskom stave. Čo už, veď to je predsa hrôzostrašná história :-D. Ale jeho pohľad na križiacke výpravy sa mi predsa len zdal príliš zjednodušený a neobjektívny.

14.02.2022

Další výborný díl ze série, který je ideálním prostředkem k vyvrácení romantických představ dětí (i dospělých) o rytířích a životě na hradech. I když je to všechno podáno jako obvykle s hutným humorem, místy se mi obrazně řečeno nad „rytířským“ chováním, jejich zbytečnou krutostí a také často nesmyslně podstupovaným rizikem (na turnajích, při bitvách), stejně jako nad poměry na hradech, zvedal žaludek. Buďme rádi za naši relativně mírumilovnou dobu (tedy tady u nás) a útulné a čisté domky a byty. Jen by mě zajímalo, jestli si děti uvědomují totéž, anebo knihu vnímají jen jako legrační vyprávění.

20.04.2021

Učitel dějepisu a Děsivé dějiny ve mě vlastně vzbudili lásku a zájem o historii.

29.05.2019

Jako vždy parádní - spojení černočerného humoru a historie u nás doma prostě frčí. Jen jsem si lámala hlavu s tím, co jsou to ty "ošumělé hrady" - na to jsem ale nepřišla ani v průběhu čtení - svitlo mi až poté, co jsem si zjistila originální název "Dark Knights and Dingy Castles" - ups, zřejmě mělo být "omšelé" hrady :-D Každopádně i tak doporučuji!

"Dějiny dokážou být někdy děsivé, protože učitelé a rodiče od vás očekávají, že se je budete celé hodiny biflovat...
Problém je v tom, že dějiny se moc zjednodušují.
Nikdy není nic jednoduché. Vezměte si například válečníky. Když byl člověk bohatý, vezl se na koni, byl dobře živený a zdravý. A pokud padl v bitvě, zacházelo se s ním jako se šlechticem. Když byl člověk chudý, šlapal mrazivým blátem nebo dusivým prachem bosýma nohama, polomrtvý hladem a nemocný. A pokud padl v boji, skončil většinou jako zvíře na porážce. Bum, šmik - a bylo to!
Tahle kniha je hlavně o těch bohatých na koních. Ne, nejsou tu žádná nudná fakta o jejich holenních brněních a nákolenících, ale zajímavé skutečnosti, které opravdu potřebujete znát, například co to byly halapartny a jak se s nimi strhávali rytíři z koní. Protože holenní brnění a nákolenice jsou jenom kovové pláty na ochranu holení a kolen a ukážou vám je v každém starém muzeu. Ale halapartny jsou ostré zahnuté nože na dlouhých tyčích, na kterých byly háky na strhávání rytířů z koní. Používali je obyčejní pěší vojáci. Jakmile byl obrněný rytíř na zemi, pěšák ostrým a špičatým koncem halapartny našel skulinku mezi dvěma pláty brnění a do té pak halapartnu vrazil.
Kdybyste byli mrznoucí a hladovějící sedláci s halapartnou na krku bohatého a tlustého chlapa v konzervě, co byste udělali? Právě o tom by se v dějepise mělo mluvit: o lidech. Jak se chovali? A proč se tak chovali? A co byste dělali vy, kdybyste byli v jejich kůži... nebo spíš v jejich hadrech?
V knize najdete vyprávění o bojechtivých jezdcích na koních - o nebezpečných zabijácích a temných rytířích. Byli to muži, kteří o sobě všude tvrdili, že jsou věrní svému veliteli (kdo by jim věřil?), ke všem zdvořilí (to sotva) a ochraňujících slabé (to snad nemysleli vážně!).
V této knize je řeč i o domech, ve kterých žili a o které bojovali... tedy o jejich hradech. Chata u Berounky by pro takového rytíře nebyla dost dobrá. Ten si musel postavit nóbl haldu kamenů se spoustou chodeb a věžiček s točitými schody. Byly to ponuré stavby, od krví pocákaných hradeb až po zatuchlé podzemní kobky. Proč si nepostavili chalupu třeba někde u Chrudimi nebo vilu v Bydžově? Protože si mysleli, že hrady jsou bezpečné! Existoval vůbec nějaký způsob, jak takový nedobytný hrad zdolat a jeho zoufalé obránce pobít? Když budete číst dál, dozvíte se to..."

26.01.2018

První kniha z této edice, která se mi před lety dostala do rukou a započala tak dlouhou tradici čtení těchto skvěle podaných knížek o historii.

17.10.2017

Dle mne gradiózní počin, jak spráťatům přiblížit historii skutečně, ale skutečně fťypnou formou. Gratulace.

11.01.2017

Určitě fajn způsob, jak dětem podat nenásilně informace o násilné době ;-) Pro mě bohužel jsem si vybrala historickou etapu, o které lecos vím, takže toho "nového" pro mě nebylo tolik. Ještě zkusím Egypt nebo USA, tam jsem pole neorané, a uvidím, co se opravdu dozvím.
Jediné, co bych vytkla, jsou někdy až násilně vtipné a neomalené hlášky, které mi lehce připomínaly Poseroutku (toho faaaakt nemusím). Terry Deary to umí i líp (četla jsem Švindlovu uličnickou akademii)...

05.12.2016

Z této série jsem četla několik knížek jako Strašlivý Egypťané nebo Úžasní Řekové a vždycky jsem se při čtení dokonale bavila a zároveň jsem se dozvěděla spoustu informací. Určitě super způsob jak vzbudit v lidech a hlavně v dětech zájem o historii :)