Zuřiví Aztékové
Terry Deary
Nádherné město, podivuhodná kultura a krvavé oběti! V knize Zuřiví Aztékové se dočtete o děsivých faktech ze života Montezumy, Huitzilopochtliho a dalších lidí, národů a bohů, jejichž jména jsou na první pohled nevyslovitelná a kteří si libovali v tom, že vytrhávali lidská srdce. Dozvíte se například: . proč Aztékové jedli žáby . kdy bude konec světa . jak se hraje s míčem na život a na smrt Přečtete si také o lidských obětech, tajemném národu Mayů a trpících otrocích. Budete vědět vše o mocných kněžích, podivných zvycích indiánských válečníků a prohnaných conquistadorech, kteří si dokázali Aztéckou říši podrobit, ačkoli jich byla jen hrstka. Dějiny nikdy nebyly tak děsivé!!!... celý text
Literatura naučná Historie Pro děti a mládež
Vydáno: 2005 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Horrible Histories: The Angry Aztecs, 1997
více info...
Přidat komentář
Dle mne gradiózní počin, jak spráťatům přiblížit historii skutečně, ale skutečně fťypnou formou. Gratulace.
Opravdu doporučuji těm, kteří si potřebují o Aztecích udělat stručný a přitom jasný přehled. Ilustrace jsou trefné, zábavné a příjemné, vcelku to působí jako úžasně, zábavné dílo pro malé i velké čtenáře. Prostě pro ty kdo mají chuť na skvělou jednoHubku v rámci světové historie:)
možná jsem svým názorem dost ovlivněná tím, že jsem zrovna tuhle knížku ze série Děsivých dějin milovala v dětství nejvíce...ale myslím si že hodnocení za to stojí ;)
Autorovy další knížky
2005 | Strašná druhá světová válka |
1999 | Strašliví Egypťané |
2003 | Mizerná první světová válka |
2000 | Drsná doba kamenná |
1999 | Úžasní Řekové |
Svojho času som videla Gibsonovo Apocalypto (hoci priznávam, že párkrát som musela zavrieť oči), teraz sotva zvládnem pre mladých určených Krvilačných Aztékov... Asi starnem, scitlivievam alebo čo. Ale dosť o mne, radšej ku knižke; vtipná, prehľadná, približujúca svet nielen Aztékov, ale okrajovo i Mayov, Toltékov, Olmékov... Skvelá knižná jednohubka, v ktorej je všetko podstatné. Možno len príchod Španielov a veci s ním spojené videl podľa mňa autor až príliš čierno. Teda, aby bolo jasné, nie žeby som schvaľovala ich praktiky, ale v princípe sa mi zdá lepšie uctievať Pannu Máriu Guadalupskú (nie žeby sa o nej autor zmienil) než Coatlicue. Alebo inak, aztécke tradície a náboženské rituály sa mi zdali sami o sebe brutálne a... nuž, krvilačné, zatiaľ čo kresťanské princípy by boli fajn, keby sa ich dobyvatelia a misionári aj sami držali. Ale to len moja subjektívna a s knihou v podstate nesúvisiaca vsuvka.