Písečný muž
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/163847/bmid_detektiv-joona-linna-pisecny-muz-hSy-163847.jpg
5
4786
4786
Detektiv Joona Linna série
< 4. díl >
Jedné chladné zimní noci se ve Stockholmu objeví mladý muž, jenž kráčí podél železničního mostu. Je silně podchlazený a má těžký zápal plic. Kromě toho v nemocnici vyjde najevo jeden šokující fakt: podle úmrtního listu má být tenhle člověk už sedm let mrtvý. Zabil ho sériový vrah Jurek Walter, jehož poté, co ho Joona Linna zatkl, soud poslal na léčení na psychiatrii v naprosté izolaci. Ale kde ten člověk celé ty roky byl? Starý případ se znovu otevře. Zdá se, že někdo se snaží dostat pod kůži sériového vraha. Je třeba jednat rychle, protože čas běží. Lars Kepler svým čtvrtým románem překonává veškerá očekávání.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , HostOriginální název:
Sandmannen, 2012
více info...
Přidat komentář
Té detektivce rozhodně nelze upřít napětí i zajímavá zápletka. Ale Jurek Walter mi připadal jako superman o trochu víc, než by bylo přiměřené. Až mi to ke konci zkazilo dojem.
Keplera jsem četla asi před 6 lety poprvé, začínala jsem Hypnotizérem, který mi tehdy přišel naprosto skvělý. Jako druhý díl jsem četla Svědkyni ohně, která byla sice slabší, ale taky skvěla. Pak jsem si dala od něj pauzu a četla spoustu jiných detektivek/thrillerů od jiných autorů. Nyní jsem se vrátila ke Keplerovi a byla jsem zklamaná. Nevím, asi jsem během té doby narazila na jiné, lepší autory. Ale prvních 250 stran se strašně vleče a nic se tam neděje. Děj se začíná trošku rozjíždět až se Sage nechá zavřít. Nicméně i tak je v knize spoustu nelogických a nesmyslných pasáží. Za mě tedy celkem zklamání a jestli po Keplerovi někdy znova sáhnu, tak asi za dalších pár let. Nechápu moc, tak vysoké hodnocení zde :-)
Opět jedna z knih,kterou když začnete číst,musíte ji dočíst jedním dechem. Doporučuji.
Chlad, tma, napětí, řada tajemství a depresivní atmosféra vás budou provázet při čtení této úžasné Keplerovky. Moc se mi líbilo, že autoři vsadili na přímou dějovou linku a obešli se bez zbytečných odboček. Téměř 500 stran dalo prostor pro detailní propis postav i prostředí. S Písečňákem jsem strávila tři příjemné večery, občasnou nelogičnost mu odpustím, jinak je podle mě napsaný velmi zdatně. A poslední kapitola donutí hned sáhnout po další knize ze série.
První moje kniha od Larse Keplera…a určitě ne poslední. Ne, že bych z ní byla tak strašně nadšená, je to sice velice slušně vystavěný a zajímavý příběh, ale trochu mi tam vadily nějaké nelogičnosti a některé až naivně (omlouvám se) „hloupé“ okolnosti. „Nesmrtelnosti“ a genialitě hlavního padoucha také moc nefandím, vždycky mi to dost ubírá na uvěřitelnosti příběhu. Sympatická mi byla nejen postava Joony Linny, ale hlavně Saga, které jsem sice strašně fandila, ale moc jsem nepobrala smysl jejího poslání v psychiatrické léčebně…proč tak složitě? Opravdu se to z pozice policie nemohlo všechno dít s vědomím lidí v léčebně?
Nicméně pět hvězdiček přesto tentokrát dávám, bylo by asi pokrytecké, kdybych dala méně, protože knihu jsem i tak přečetla jedním dechem. Ale nebýt její vysoké čtivosti, hodnotila bych asi méně.
Zatím mám za sebou 4 díly této série a musím říct, že poslední dva díly Svědkyně ohně a Písečný muž byly ještě výrazně lepší než Hypnotizér a Paganiniho smlouva. Doporučuji, ale číst od prvního dílu efekt na celkový příběh je potom lepší. Každopádně za mě velké doporučení. Je to napínavé, temné a dobře promyšlené, ale pravda někdy až lehce za hranicí uvěřitelnosti.
Knížka přečtená jedním dechem, už se těším na další. Krátké kapitoly končící nějakým zvratem, aby to lákalo čtenáře zhltnout kapitolku následující. Jednu hvězdičku ubírám za to, že schopnosti hlavního zloducha byly až trošku přitažené za vlasy a hlavou mi stále probíhala myšlenka "to není možný...".
Velice se mi to líbilo, zacatek byl drsný, na pár dní jsem knihu odložila, ale pak mi přišla jako jedna z nejlepších..
Tak já se bohužel musím přiklonit k té menšině, které se knížka nelíbila. Před několika roky jsem přečetla několik "Keplerových" knížek, na které jsem už úplně zapomněla. Teď jsem si řekla, že vzhledem k vysokému hodnocení jejich děl zkusím ještě nějakou přečíst a třeba změním názor. Nezměnila. Námět super, tomu bych dala 4 - 5 hvězdiček, ale stylem psaní teda opravdu nadšená nejsem. Bylo tady zmíněno vyprávění v přítomném čase. Taky mám raději minulý, ale přítomný klidně snesu, když je dobrý. Ovšem tady mi přišlo všechno osekané na kost, věty skoro školácky psané, břitké a tak nějak kostrbaté, postavy ploché jako by byly jen namalované, žádný život v nich, žádná duše. Snad ještě trochu Saga, ale jinak nikdo. Některé události zbytečně protahované, jiné ne úplně logické, některé úplně zbytečné, např. koulovačka na str. 111 a další. A závěr mohl nastat klidně o nějakých 50 stránek dřív, protože tam se to mlelo pořád dokola. Jedna čtenářka tady zmiňuje mnohokrát opakované slovo "říhat", já přidávám ještě "čapnout". Takže je mi to líto, ale s touto spisovatelskou dvojicí se kamarádit nebudu. S Písečným mužem jsem si v knihovně půjčila ještě Svědkyně ohně. Ty ani nebudu otvírat, obě vracím, škoda.
Výborné napínavé do poslední chvíle s velkým otazníkem na konci. Ještě že mám celou sérii a můžu hned pokračovat dalším dílem.
Nemůžu tomu upřít slušný příběh a zápletku, občasné napětí a sympatické postavy, ale ten konec je teda zbytečně natahovaný a bohužel to začne být ke konci celé předvídatelné.
Také mi docela dost vadilo nadužívání slovesa "řinout". Pořád se někde něco řinulo, ať už voda, krev, nebo jiné tělní výměšky.
Autor chvílemi popírá svá vlastní slova, např.v jednom odstavci popíše Sagu jako dívku, do které se okamžitě každý muž, poté co na ní pohlédne, zamiluje, a v následujícím ji kamarád jejího partnera okatě ignoruje, později je na ni dokonce hrubý. Možná by to nepůsobilo tolik jako pěst na oko, kdyby tento popis Sagy a výše zmíněná situace opravdu nebyly v knize hned po sobě. Ale to jsou spíš takové drobnosti.
Moja prvá skúsenosť s autorom. Piesočného muža som si vybral kvôli vysokým hodnoteniam, aj v porovnaní s ostatnými knihami série. Príbeh je mrazivý, znepokojujúci, ale ťažko uveriteľný. Od detektívok čakám skôr civilný príbeh, prípadne inšpiráciu skutočnou udalosťou, nie postavy, ktorých konanie a odolnosť je na úrovni Terminátora kombinovaného s Jamesom Bondom. Bavili ma kulisy psychiatrickej liečebne, aj keď mnoho zo situácií by nemohlo vzniknúť, respektíve vznikali len kvôli dramatickému deju. Celkový dojem dosť kazí záver, ktorý je na jednej strane veľmi napínavý a strhujúci, pričom zhrnutie na konci je veľmi vysvetľujúce. Na druhej strane po dopočúvaní vo mne stále silnel dojem, že to bolo príliš neuveriteľné a na efekt. Čiže kniha dobrá, mnoho momentov výborných, len je to skôr ako akčný film, pri ktorom sa nechávate uniesť dejom a nerozmýšľate nad tým, či je to reálne.
No vida, opět severská, opět nezklamala...napínavé od začátku, závěr hektický a vše nakonec úplně jinak...jo, to by šlo, to mě baví!
Začal jsem omylem Zrcadlovým mužem, pak jsem "pokračoval" Hypnotizérem, Paganinim a Svědkyní ohně, ale Písečný muž je zatím pro mě určitě nejsilnější keplerovka. Připouštím, že na pár místech mě jednání postav trošku nesedělo, ale to mi rozhodně nebrání dát plný počet, což si tato knížka určitě naprosto zasluhuje ...a teď mě omluvte, čeká na mě Stalker :)
Štítky knihy
thrillery napětí masové vraždy, sériové vraždy severské krimi psychologické thrillery švédské detektivky policejní vyšetřování zločinciAutorovy další knížky
| 2011 |  Hypnotizér |
| 2013 | Písečný muž |
| 2015 | Stalker |
| 2012 | Svědkyně ohně |
| 2018 | Lazar |
nechytla mě tolik jako svědkyně ohně, která ji předchází a které jsem doslova hltala každou stránku, ale rozhodně mě bavila a stojí za přečtení.