Stalker
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 5. díl >
Bez Joony Linny je policie bezmocná. Před devíti lety byl pastor Rocky Kyrklund odsouzen za brutální vraždu a svěřen do psychiatrické péče. Z události si nic nepamatuje — od tragické autonehody trpí opakujícími se výpadky a ztrátou paměti. Ve stejnou dobu, kdy se Rocky Kyrklund znovu vrací do společnosti, někdo policii pošle video ženy v okně. Následujícího dne je žena nalezena mrtvá. Brutalita vrahova útoku vyšetřovatele dovede k Rockymu Kyrklundovi. Policii přijde další videonahrávka. Nikdo nerozumí tomu, co se to děje. A Joona Linna více než před rokem zmizel. Skoro všichni si myslí, že je mrtvý. Skoro všichni.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
Stalker, 2014
více info...
Přidat komentář
Předchozí díly jsem přečetla rychle za sebou (po vydání dílu čtvrtého), takže čekání na Starkera bylo strašné a nekonečné. Ale možná to bylo lepší, protože jsem si tento klenot o to užila víc. Další skvělá kniha ze série, která baví a fascinuje. Jednoznačné doporučení!
Je to už nějaký čas, co jsem Stalkera přečetla. Ale i teď, po takové době můžu říct, že to teda byla nejstrašnější kniha, co se popisů vražd týče.
Hrůza, bála jsem se, i přes to jsem hltala každé slovo.
Rozhodně je to nejlepší kniha z celé série, ale jedno vám řeknu, Keplerovy knihy nemohu číst, když jsem sama doma. :-)
Jak snadno se může váš život obrátit naruby. Kniha je akční, má spád i závěr, který byste nečekali.
Od prvního dílu jsem nadšená, skvěle propracovaný příběh a ten konec.. prostě super !! doufám, že bude pokračování..
Příběh přitažený za vlasy, zbytečně nechutné detailní popisy vražd, další zničený detektiv, který se vždy dokáže vypnout k výkonu (viz Hole). Od chvíle, kdy víte, kdo je vrah, je to už úplně zbytečné číst a že je to ještě dlouhé...
Nejlepší, kterou jsem od autorské dvojice dosud četla. Kniha má spád, napětí, překvapivé rozuzlení. Chvílemi jsem se opravdu bála, závěr je adrenalinový. Skoro bych řekla, že už to bylo tak nějak moc...přetaženo. Ale to je jen nepatrný stín na kráse, jinak velmi povedená detektivka.
Keplerovic knihy jsem znal především díky audioknihám, kterými jsem doháněl velký náskok načteného kolegy Nesba. Všechny mě bavily tak, že jsem Stalkera vyhlížel s chorobnou nedočkavostí. Musím říct, že se mi líbila asi nejvíce, snad krom Paganniniho smlouvy. Myslím si a taky doufám v to, že Jurek ještě po smrti není a vrátí Joonu zpět do hry, ale milerád si mezi tím přečtu i Playground.
"Keplerovky" mají stoupající tendenci - opět velmi čtivé, výborně napsané. Jen Joonovi je toho na hřbet naloženo v životě opravdu dost. Ale je mi tím rozhodně více sympatičtější než Harry Hole se svým pijanstvím...
Musím říct, že po předchozích dílech a především Písečném muži, zklamání. Nemohla jsem se do knížky pořádně zakousnout jako u předchozích dílů, chybělo tomu ono kouzlo napětí. Je pravdou, že posledních cca 150 stránek knihu hodně zvedly a přečetly se prakticky jedním dechem a to i přesto, že už byly dost přehnané, ale zbytek knihy? Na sérii Joony Linny slabota...
Stalker mě bavil zatím nejvíc, někdy od půlky už jsem se od toho nedokázala ani odtrhnout. Nejdřív jsem se strachovala o Joonu, pak zase o Erika, Adam mi lezl na nervy, Margot tak střídavě, závěr byl trochu přitažený za vlasy, ale stejně to bylo dobré.
Právě dočteno a chce se mi neuvěřitelně brečet nad posledním odstavcem knihy...není možné, aby takhle dopadl můj hrdina Joona Linna :(...do toho chlapa jsem se zamilovala v okamžiku kdy jsem si o něm přečetla první větu a je to jako by mi vzali celý svět :(((...Kniha je úžasná, od první stránky až po poslední a nevyčítám ani jednu stranu, odstavec, větu či slovo v příběhu, po odhalení vraha jsem musela dokonce knihu na chvilku odložit, protože to byl pro mě šok. Možná už jsem ovlivněna tím, že autory miluji a jejich knihy mi berou dech...kam mám napsat, abych z nich dostala další knihu? :)...Pro mě jednoznačně pět hvězdiček...i když mi chvilku potrvá smířit se s koncem.
Další detektivka této autorské manželské dvojice, ve které se vrací Joona Linna, tentokrát však není zcela ve formě. Téměř bezdomovecký jest jeho návrat, ale jak je čtenáři už od prvních stránek jasné, události kolem řádícího sériového vraha jej donutí dát se opět do formy. V podstatě se jedná (jako u předchozích knih) o velmi líbivé čtení, jehož závěr je velice uměle vykonstruovaný... jsem ovšem schopen to - vzhledem k tomu, jak jsem knihu zhltnul - autorům odpustit.
Štítky knihy
drogy sérioví vrazi psychiatrie hypnóza církev psychické problémy psychická traumata severské krimi stalking švédské detektivkyAutorovy další knížky
2011 | Hypnotizér |
2013 | Písečný muž |
2015 | Stalker |
2012 | Svědkyně ohně |
2018 | Lazar |
Ano, plně souhlasím s uživatelkou Melanka, zase jeden superdetektiv, který je téměř supermanem a dokáže opravdu nemožné. To samé je na konci příběhu kdy padouch vydrží takové věci, že by ostatní byli nejméně dvakrát mrtví!