Svedkyňa ohňa
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/169709/bmid_detektiv-joona-linna-svedkyna-ohna-oJp-169709.jpg
4
4593
4593
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 3. díl >
Pravdu ukrýva rieka rútiaca sa do ohnivého jazera Flora Hansenová o sebe tvrdí, že je médium, a živí sa tým, že organizuje seansy a predstiera rozhovory s mŕtvymi. Po záhadnej vražde v Birgittagardene, domove pre mládež s poruchami správania, však odrazu trpí víziami, ktoré sú až príliš reálne. Zavolá na štokholmskú políciu a ohlási neuveriteľné skutočnosti. No len jeden jediný detektív je ochotný počúvať ju – Joona Linna. Linna podrobí miesto činu dôkladnej obhliadke. Prípad je na prvý pohľad celkom jasný, hoci svedkov niet: jedna z chovankýň v noci unikla z domova a zanechala po sebe krvavú posteľ s kladivom pod vankúšom. Ale prečo Flora trvá na tom, že vražednou zbraňou bol kameň, nie kladivo? Linna odmietne prijať jednoduché riešenia. Lenže pátranie prebudí ničivé sily, tie sa neúprosne dajú do pohybu a zavedú Joonu do nebezpečného konfliktu s osobou z jeho dávnej minulosti. Podobne ako Hypnotizér (Ikar 2010) a Zmluva podľa Paganiniho (Ikar 2011) aj krimiromán Svedkyňa ohňa vydržal celé mesiace na prvom mieste medzi najpredávanejšími knihami vo Švédsku. Ako napísal švédsky denník Dagens Nyheter, začítate sa do knihy „v metre cestou domov, pokračujete v čítaní aj pri večeri a neprestanete až do skorého rána". Román vyšiel vo viac než pätnástich krajinách a stal sa rovnako ako predchádzajúce Keplerove knihy medzinárodnou senzáciou.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
Eldvittnet, 2010
více info...
Přidat komentář
Svedkyne ohne jsou pro me z teto serie jedny z nejlepsich. Obcas se clovek i malicko boji a ma to ten spravny sled udalosti a dej.
(SPOILER)
Začátek velmi dobrý. Ale pak to nějak začalo drhnout. Navíc jsem měla pocit, že čtu americký dokument - opakování již řečeného po krátké reklamní pauze - a ten konec, kdy se vše semele a co hůř, zase přesně v tu správnou chvíli, aby ...
Hvězdu navíc bych dala za jmého Joona Linna, to se mi libí.
Třetí díl, za mě lepší jak druhý, ale horší než první.
A poprvé jsem odhalila vraha velmi brzy. Ono taky není moc možností.
Téma dívek z ústavu bylo pro mě bližší než politika v Paganiniho smlouvě, ale dívky mi nebyly sympatické. Jejich agresivní chování sem omluvit nedokázala. A Flora mi celou dobu trošku vadila, jelikož jsem nevěděla co si o ní myslet.
Ale Joona je pořád skvělý.
Po dost dobré Paganiniho smlouvě přišel pád střemhlav dolů. Nic moc, hodně nic moc.
Nesedí mi styl psaní.... krátké, úsečné věty, kvetnatost jazyka na nule. Celkově ten název knihy byl vysvětlen jen tato tak, aby to bylo....
,,Člověk je beznadějně osamělá bytost, pomyslí si. Když je jí nejhůř a připadá si naprosto opuštěná, hledá spásu v několika krásných vzpomínkách.“
Strhující thriller, navíc zasazený do prostředí psychiatrické léčebny, což je z mého pohledu dokonalé. Jedná se dosud o nejlepší díl série, která má zatím jednoznačně stoupající tendenci. Jsem zvědavá, jaký bude další díl, který je tolik opěvován, a co nám odhalí o postavě samotného detektiva.
Takhle to dopadá, když někdo píše s cílem, aby to bylo zfilmováno. A aby tomu pomohl, tak si ještě jako část pseudonymu vezme kus příjmení momentálně frčícího autora. Pak už na zbytku nezáleží, tak proč se snažit o víc než o pár hnusáren? Jistě že od detektivky nelze čekat stylistické dobrodružství, ale tohle už je trochu moc.
S každým dílem je to lepší a napínavější a Joona Linna se rozhodně nenudí. Všichni vyšetřující jdou doprava, ale Linna jde doleva. Snad právě proto mu všechno vychází. Dvě vraždy v ústavu se mohou ostatním jevit jako jednoduchá záležitost, zvláště když v téže době uteče jedna schovanka. Kdo jiný by vraždil?
Možný spoiler:
Kdo vraždil jsem nějakým zázrakem poznala hned. Tam ani nebylo moc jiných možností. Ale jak do všeho zapadá bláznivá Flora, byla záludná otázka.
Nakonec se z toho vyklubal případ, který sahal až do dávné minulosti, ale Linna je prostě génius. Těším se s ním na další případ. Bylo tu i něco naznačeno, s čím se bude Linna potýkat dál.
Lepší jak první dva díly...to rozhodně. Ale pořád takové rooooztahané. Nesba jsem přečetla celého. Tam nic tak roztahaného nebylo. Proto nechápu, že si někdo myslí, že je "Joona" podobně kvalitní jako "Hole". To podle mého názoru není.
vážne skvelý titul. Postava Flory ma iritovala, ale nakoniec ma hnevalo, že nebolo autormi napísané, ako jej život po tom všetkom pokračoval. Záverečné kapitoly s postavou Jurka ma silne znepokojili a veľmi pripomenuli istý oscarový film. Ostáva mi len dúfať, že takéto niečo je fikcia. tip na to kto vraždil, mi vyšiel. No a na záver...nikdy v živote by som nemohla byť kriminalistom, nechápem ako to to tí detektívi robia, že náhle , na základe nejakej vety, ich osvieti a presne vedia, ako sa to všetko stalo a ako to bolo .
Třetí v pořadí a přečteno na jeden nádech. Zatím je to hodně povedená krimi série. Detektiva Joonu Linnu nejde nemít ráda, těším se na další poodhalení jeho soukromí :)
Kniha byla má první od tohoto autora a úplně mně posadila na zadek. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Potom jsem četla další a další. Je to mimořádně čtivé. Strhující. Do konce jsem netušila kdo to udělal.
(SPOILER) Skvělá napínavá kniha. Vraha jsem vůbec neuhádla, dlouhou dobu jsem si myslela, že to je jedna z pacientek.
Děj se mi poměrně líbil, byla mi sympatická Vicky a Flora mě neskutečně otravovala. Kdyby v příběhu nebyla, vůbec by mi to nevadilo. Konec mi přišel poněkud uspěchaný. A kapitoly týkající se Jurka bych vynechala úplně.
Dvě vraždy.
Dvě vraždy stačili na to aby se rozpoutal sled událostí a otázek bez odpovědí.
Díky krátkým kapitolám byla kniha čtivá a upoutala.
Zaujala od samého začátku.
Zjistili sme že rodiny mají tajemství.Že členové rodiny nás dokážu změnit až do nášho dospěláckého života.
Pak stačí už jenom rozbušku a dětství se z temnot bude snažit vkradnout do nášho komplikovaného života v dospělosti.
Manželská dvojice LARS KEPLER se mi zalíbila a jen co to bude trocha možné vrátím se k nim s jiným příběhem.
Ne že by to byla úplně špatná kniha, ale dej je takový nevyvážený. Jako když jedete po klidné vodě, pak peřeje, následně zase klid a hned vodopád....kolikrát jsem se přistihl že poslouchám, aniž bych věděl co. Byla tam místa u kterých mě dej absolutně nezajímal. Flora na mě působila spíš rušivě a její " ubulenost" mě lezla na nervy, ale bavila mě bezprostřednost chovanek. Úplně se bojím začínat jinou knihu od autorů, aby nebyla ještě horší. Objektivně 70%