Svědkyně ohně
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130307/bmid_detektiv-joona-linna-svedkyne-ohne-hCg-130307.jpg
4
4560
4560
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 3. díl >
Svědkyně ohně je název napínavého detektivního románu, jehož autorem je manželská dvojice vystupující pod pseudonymem Lars Kepler. V dnešní době začíná být běžné, že policejní práce nespočívá čistě v rutinním porovnávání faktů a ověřování údajů. Když policie řeší obzvlášť komplikované případy, přizve k vyšetřování i osoby, které by se k místu činu nesměly ještě před několika lety ani přiblížit. Využívání lidí s paranormálními schopnostmi tak sice není běžnou každodenní praxí, ale stává se čím dál častěji. A to i přesto, že prozatím není v policejních statistikách zaznamenán ani jeden případ, který by vyřešil psychotronik nebo médium. Flora Hansenová se živí jako médium. Již celou řadu let přesvědčuje své okolí, že umí komunikovat s mrtvými. Postavila si na tom celou kariéru, a jak je to doopravdy s jejím talentem, ví jen ona sama. Jednoho letního večera sleduje zprávy a zaujme ji děsivá vražda, která se stala v ústavu pro psychicky narušené dívky. Flora se rozhodne, že zavolá na policii a oznámí, že kontaktovala ducha mrtvé dívky a může pomoci s případem. Vyšetřování brutální vraždy je vždy ošemetné a Joona Linna ví, že nemůže ponechat nic náhodě. Stejné noci, kdy dívka skonala, z ústavu uprchla jiná chovanka. Všichni ji popisují jako hodnou a tichou dívku. Protože z vyšetřování jednoznačně vyplývá, že vraždu spáchal někdo zevnitř ústavu, je i tato dívka v podezření. Jak najít stopu prohnaného vraha dřív, než spáchá další zločin? Pomůže Flora policii vraha dopadnout, nebo celé vyšetřování ještě více zkomplikuje?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Eldvittnet, 2010
více info...
Přidat komentář
Na můj vkus moc překombinované,ale opět dobře,čtivě napsané.Mírný pocit zklamání.
Velmi dobrý nástup, méně záživná střední pasáž a ke konci zlom a rychlý svižný závěr. Pachatele jsem ovšem netradičně docela brzy odhalil. A čtvrtá hvězda za nečekaný a emočně silný "epilog".
Elin z něj nedokáže spustit oči. Nikdy netoužila po lidské něze jako v této chvíli. Jeho pohled a vráskami zbrázděné čelo ji hluboce dojímají. Rty se jemně dotkne jeho úst, usměje se, znovu ho políbí, vezme jeho obličej do dlaní, následuje další polibek. "Pane Bože", řekne Daniel. Elin pokračuje v líbání. Rty má poškrábané od jeho strniště. Rozepne si živůtek a položí si jeho ruku na prs. Daniel ji jemně hladí a mne ji bradavku. Vypadá strašně zranitelně. Elin ho laská pod košilí, až se při jejích dotycích chvěje. Podbřišek se jí svírá touhou, podlamují se jí kolena. Touží jen povalit ho do trávy a obkročmo se na něj posadit.
A takhle debilně je to napsané úplně celé. V podstatě je to jen neumětelsky mechanický komentář k průměrné televizní kriminálce plné banální psychologie, sentimentálně naivnímu roztřídění světa na ty hodné a ty zlé. K tomu střípky poněkud úporného soft-porna - na své si přijdou nanynky i světáci. Fantazie autorů je mdlá, až se zdá, že jim nejde o nic jiného, než se strefit do černého středu terče průměrného vkusu a pořádně na tom nabouchat šišky. Počítačový program dokáže psát lépe - viz např. http://www.nytimes.com/interactive/2015/03/08/opinion/sunday/algorithm-human-quiz.html
Toto byla moje druhá kniha od těchto autorů. Úžasný příběh, který vtáhne do děje a nepustí. Strhující příběh, napětí, Skvělé čtení díky krátkým kapitolám. Přečetla jsem za pár dní. Vřele doporučuji!
Podobně jako Pet007 jsem ze Svědkyní ohně začal jako s první knihou manželské dvojice Ahndorilových. Nebylo to mým úmyslem, ale knížku jsem dostal a nevěděl o existenci prvních dvou děl a návaznosti na ně. Kniha mě od první chvíle pohltila a četl jsem jí jedním dechem. Postava komisaře Linny mně přišla typicky skandinávsky chladná, přesto sympatická. Děj napínavý, strhující a až na malé vyjímky i uvěřitelný. Okamžitě po dočtení, jsem letěl do knihkupectví pro předchozí dvě díla, neuvěřitelně natěšený. O pozdějším malém zklamání z nich už jinde.... Ale samotná Svědkyně ohně má v mé knihovně čestné místo a určitě se k ní ještě někdy v budoucnu vrátím.
Přeskočila jsem Hypnotizéra a Paganiniho smlouvu, ale ani tak jsem se v ději neztratila, už jsem četla Písečného muže:) Kniha se mi líbila, i když jsem si pořídila levně nekvalitní výtisk, chybějící stránky jsem si musela hledat na netu:( Bylo to napínavé a dost zašmodrchané.
Oproti asi většině ostatních hodnocení, pro mě nejslabší z prvních tří dílů... pachatel/ka (ať neprozrazuji) jasní ihned po objevení všech postav na scéně, takže zbýval už jen motiv. Ten už však nezklamal. Přesto, anebo právě proto, jdu do Písečného muže....
Krásné čtení. Sice dosti drastické scény, ale spád, napětí. Moc se mi kniha líbila. Doporučuji
Na knihu jsem se těšila, ale docela mě zklamala, celé to bylo tak nějak "přitažené za vlasy" , občas docela nelogické, chvílema nuda a ten konec......naprostá zbytečnost
Knihy Larse Keplera mi byly doporučeny. Začala jsem Hypnotizérem, během dvou dní (četla jsem v nemocnici) jsem knihu přečetla. Hltala jsem stránku po stránce. Věděla jsem, že bez komisaře Joony už další dny nevydržím. koupila jsem si Svědkyni ohne a Písečného muže. do týdne nebylo co číst. bylo to strhující, mrazivé. prostě jen čtete a čtete a čtete...
Perfektní kniha!!!!!!!!!! Napínavá od začátku až do konce! Doporučuji přečíst!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :-D
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány severská krimi švédské detektivky
Skrýt reklamy
Někde jsem četla že Lars Kepler je považován za nového Stiega Larssona...toto přirovnání bych však opravila na výrok: "Přečtěte si Milénium od Stiega Larssona a teď si představte, že Lars Kepler je ještě stokrát lepší." První kniha Hypnotizér mě uchvátila natolik, že jsem sáhla i po druhé a třetí, a nemohla se odtrhnout od začátku do konce. Zjistila jsem, že každá kniha je svým námětem jedinečná a originální, do poslední chvíle nepředvídatelný konec, ani nemožnost odhadnout pachatele. Hlavní hrdina je úžasný svým jednáním, tvrdohlavostí, divokostí, ale zároveň i zdrženlivostí a rozvážností. Doporučuji číst knihy v návaznosti od prvního dílu po poslední, i když není to podmínkou, vzhledem k tomu,že kromě hlavního hrdiny na sebe knihy nenavazují a vše co je o hlavním hrdinovi vědět je popsáno právě v tom dílu, který je čten ( i když možná Písečný muž bude mít přeci jen návaznost na Svědkyni ohně, vzhledem k tomu, jak kniha končila).