Svědkyně ohně
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 3. díl >
Svědkyně ohně je název napínavého detektivního románu, jehož autorem je manželská dvojice vystupující pod pseudonymem Lars Kepler. V dnešní době začíná být běžné, že policejní práce nespočívá čistě v rutinním porovnávání faktů a ověřování údajů. Když policie řeší obzvlášť komplikované případy, přizve k vyšetřování i osoby, které by se k místu činu nesměly ještě před několika lety ani přiblížit. Využívání lidí s paranormálními schopnostmi tak sice není běžnou každodenní praxí, ale stává se čím dál častěji. A to i přesto, že prozatím není v policejních statistikách zaznamenán ani jeden případ, který by vyřešil psychotronik nebo médium. Flora Hansenová se živí jako médium. Již celou řadu let přesvědčuje své okolí, že umí komunikovat s mrtvými. Postavila si na tom celou kariéru, a jak je to doopravdy s jejím talentem, ví jen ona sama. Jednoho letního večera sleduje zprávy a zaujme ji děsivá vražda, která se stala v ústavu pro psychicky narušené dívky. Flora se rozhodne, že zavolá na policii a oznámí, že kontaktovala ducha mrtvé dívky a může pomoci s případem. Vyšetřování brutální vraždy je vždy ošemetné a Joona Linna ví, že nemůže ponechat nic náhodě. Stejné noci, kdy dívka skonala, z ústavu uprchla jiná chovanka. Všichni ji popisují jako hodnou a tichou dívku. Protože z vyšetřování jednoznačně vyplývá, že vraždu spáchal někdo zevnitř ústavu, je i tato dívka v podezření. Jak najít stopu prohnaného vraha dřív, než spáchá další zločin? Pomůže Flora policii vraha dopadnout, nebo celé vyšetřování ještě více zkomplikuje?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Eldvittnet, 2010
více info...
Přidat komentář
Moje 1.knížka od Keplera a musím říct je to síla. Od začátku do konce je napínavá. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Tak doufám že další mě nezklamou.
Mám za sebou asi 10 krimi knih, takže nejsem žádný znalec, ale už jsem pochopil, řekněme novodobou, dějovou linii - vražda-dopadení špatného-zvrat-konec. Tato kniha není výjimkou.
Ještě drobná vsuvka, jak Říká Harry Hole -najdi motiv, najdeš vraha.
S těmito velice základními informacemi je vám vrah z 90% znám někde kolem strany 120, pokud ne, přeskočtě na 300 (nebojte, o nic nepřijdete), kde vám to už jistě dojde (Pokud ne, velice vám závidím, protože vás musí všechny knihy mega bavit). Dobrá ale, knihu jste rozečetli a chcete ji dolousknout, protože je napsána velice nudným, odměřeným stylem, takže až do konce!
Tákže vše je zdárně vyřešeno a on není konec knihy? Ehm? To se vás jen autor snaží na konec dojmout osobní tragédií hrdiny, jenž je absolutně irelevantní k ději této knihy! Well done!
Ještě malá perlička na konec - vážně máme věřit, že holka půjde za chlápkem, jenž ji prodal, když byla malá,s žádostí o to, aby malého chlapečka navrátil matce/dal na policii?
Knížka hodně zajímavá, četla jsem pořád a všude. Konec mi naprosto nesedl a přišel mi zbytečný. I přesto udělují vysoké hodnocení a těším se na další.
Velmi strhující příběh, který kromě řešení mrazivého příběhu napoví i řešení tajemství z dílů minulých. Moc jsem si četbu užila, i svou obvyklou večerku jsem kvůli tomu přetahovala. Na temné zimní večery velmi sugestivní kniha...
Opět strhující děj a tempo, které se neustále stupňuje a na konci vás nutí číst stále rychleji a rychleji... A opět švédská policie, která se na místo čino dostane vždycky o chvíli později než komisař Joona Linna. Ještě že tohoto finského sympaťáka mají ve svých řadách!
Ani nedokážu definovat, CO mi na knize vadilo nejvíc. Jestli ten chladný, nezúčastněný styl vyprávění, nebo příběh, postavený tak nějak "divně" a "nakřivo", anebo ten všudypřítomný, nepříjemný pocit nepohody, který jsem při čtení permanentně zažíval.
Vždycky hodnotím knihy a filmy podle toho, jestli budu ochoten se k nim někdy vrátit.
O Svědkyni ohně mám jasno: Nikdy víc!
I přesto, pseudonyme Keplere, vám píši slušných 60%, protože - přes všechny výtky - váš příběh obsahuje řadu zajímavých prvků a linií.
Lars Kepler mě prostě baví. Kniha po celou dobu drží rychlé tempo, má skvělou atmosféru a čte se prakticky sama.
Po přečtení Hypnotizéra jsem očekávala od další Kepplerovy knihy trochu víc. Stejně jako u Hypnotizéra po vystavení příběhu asi do půlky kniha více méně slábne a děj stagnuje na mrtvém bodě. Po půlce už ale děj opět nabírá na spádu, jen mi trochu vadí thrillerová podoba příběhu, jakoby napasovaná na filmový scénář... Nicméně za tři dny byla kniha přečtena i tak.
Opět napínavý příběh se zajímavou zápletkou ..... Jen škoda, že děj nabral pořádný spád až v druhé půli knihy, kde již nechybělo nic, co k detektivce patří :-).
opět úžasná kniha čtena jedním dechem a ke které se chci pokaždé vrátit; napínavá, zajímavá .. mám ráda knihy, které by se teoreticky mohly stát a tahle mezi ně patří na 100%
rozhodně lepší než zmizelá, přišlo mi to jako lehké pokračování Larssona o Mikaelu Blonkvistovi (asi jsem jediná komu to tak přišlo:-D ale to nevadí) styl psaní mi vyhovoval, hned jsem se začetla. Možná to nebylo tak zamotané jak by otřelý detektivkáři potřebovali ale mě se to prostě libilo...
Vzhledem k nehynoucí lásce k Harry Holeovi a těžkým sympatiím ke Carlu Morckovi jsem logicky došla i do Švédska na návštěvu k „Larsovi a Keplerovi“. Nebudu napínat – kniha skončila v mém seznamu „přeceňovaných knih a zklamaných očekávání“. Ale popořádku. Chvíli trvalo, než jsem akceptovala styl psaní a ani poté mi četba žádnou velkou potěchu nepřinášela. Příběh – na začátku pomalejší rozjezd, pak slušná akcelerace s překvapivým závěrem a nakonec neskutečná nuda. Musím konstatovat, že komisař Linna mi je těžce nesympatický a tak nějak "cizí", jeho kousky pokládám za těžko uvěřitelné atd., ale ten konec a popis osobní tragédie?, to už bylo moc. Aby mě tak otrávil popis osudu hlavní postavy, to nepamatuji. Paradoxně jsem pocítila sympatie k dotyčnému psychopatovi. To znamená jediné – pryč odtud.
První polovina knihy mě moc nenadchla, hodně jsem srovnávala neboť můj favorit je Jo Nesbo a jeho Harry Hole, zvykala jsem si na nový styl psaní a na to, jak tito autoři všechno popisují, v knize mi docela chyběla taková ta lidská a citová stránka, co se nedá popsat, ale prostě na vás "dýchá" během čtení. Ale druhá polovina knihy změnila můj názor, děj se rozjel a měl poměrně velký spád a to mě začalo bavit.
Nicméně musím dodat, že mi tam několik věcí nesedělo a hlavně mi naprosto unikal motiv vrahova vraždění. Přišlo mi to děsně nelogické. Proto celkem "jen" 4 hvězdy!!
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány severská krimi švédské detektivky
Skrýt reklamy
Výborná kniha... doporučuji :-)