Svědkyně ohně
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 3. díl >
Svědkyně ohně je název napínavého detektivního románu, jehož autorem je manželská dvojice vystupující pod pseudonymem Lars Kepler. V dnešní době začíná být běžné, že policejní práce nespočívá čistě v rutinním porovnávání faktů a ověřování údajů. Když policie řeší obzvlášť komplikované případy, přizve k vyšetřování i osoby, které by se k místu činu nesměly ještě před několika lety ani přiblížit. Využívání lidí s paranormálními schopnostmi tak sice není běžnou každodenní praxí, ale stává se čím dál častěji. A to i přesto, že prozatím není v policejních statistikách zaznamenán ani jeden případ, který by vyřešil psychotronik nebo médium. Flora Hansenová se živí jako médium. Již celou řadu let přesvědčuje své okolí, že umí komunikovat s mrtvými. Postavila si na tom celou kariéru, a jak je to doopravdy s jejím talentem, ví jen ona sama. Jednoho letního večera sleduje zprávy a zaujme ji děsivá vražda, která se stala v ústavu pro psychicky narušené dívky. Flora se rozhodne, že zavolá na policii a oznámí, že kontaktovala ducha mrtvé dívky a může pomoci s případem. Vyšetřování brutální vraždy je vždy ošemetné a Joona Linna ví, že nemůže ponechat nic náhodě. Stejné noci, kdy dívka skonala, z ústavu uprchla jiná chovanka. Všichni ji popisují jako hodnou a tichou dívku. Protože z vyšetřování jednoznačně vyplývá, že vraždu spáchal někdo zevnitř ústavu, je i tato dívka v podezření. Jak najít stopu prohnaného vraha dřív, než spáchá další zločin? Pomůže Flora policii vraha dopadnout, nebo celé vyšetřování ještě více zkomplikuje?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Eldvittnet, 2010
více info...
Přidat komentář
Výborná detektivka. A zároveň moje druhá přečtená kniha od Larse Keplera, první byla Hypnotizér. Hypnotizér mi místy přišel chaotický, nepřehledný, zmatečný. Ale tohle byla jízda, velké zlepšení, napínavé od začátku až do konce. Mnohem méně chaotické. A mnohem více zaměřené na Joonu Linnu, sympaťák, kterého jsem si velice oblíbila. Těším se na další knihu.
Nechci opakovat to, co už tu zaznělo, takže souhlasím s komentujícími, které kniha zaujala. Mně osobně se zpočátku zdála moc zdlouhavá, ale postupně jsem se nemohla od čtení odtrhnout, jen abych už konečně věděla, jak vše dopadne. Pachatele jsem sice od počátku tipovala, ale rozhodně jsem neodhalila motiv.
Trochu problém jsem měla, jako mám já téměř vždy u severských autorů, se jmény, která se mi pletla :-).
A když jsem u těch jmen... Všichni tu samozřejmě znáte původ pseudonymu, který si autorská dvojice zvolila, ale jako perličku mám otázku. Všimli jste si, že právě příjmení "Larsson" se v knize objevuje hned třikrát?
1. Anja Larssonová - kolegyně
2. Emilie Larssonová - oběť
3. a také nápis "Larssonova masna a uzenářství"
A pro úplnost, jedna z účastnic spiritistických večerů se jmenuje Violet Larsenová. Pokud někdo našel ještě někoho, budu ráda, když dá vědět :-)!
Komisař Joona Linna mě baví čím dál víc. Knížky mají spád, jsou napínavé a hrozně dobře se čtou. Bohužel pro mě jsem je nezačala číst v chronologickém pořadí, ale napřeskáčku, tak se občas ztratím v souvislostech. I tak si to ale náramně užívám.
Tak a je hotovo!
Právě jsem si vypěstovala solidní závislost na knihách dvojice Lars Kepler. Čtivě napsaná severská krimi se mi okamžitě zadřela pod kůži. Téměř bez dechu jsem byla nucena číst dál a dál.
Doporučuji!
Určitě v mnoha ohledech méně zajímavá knížka oproti Paganiniho smlouvě. Ale opět vás strhne proud a nepustí.
Tohle je prostě paráda! Ale musím se přiznat, ze mám nacteno už asi hodně detektivek, když toho správného člověka podezřívam už od začátku, jen ty motivy nikdy nevím :).
Budu se vymykat, ale mě styl, jakým je kniha psaná nesedne, dočetla jsem asi 50 stránek, pokusila se po 2 dnech číst dál, ale nešlo to....
Tak snad poprvé při čtení detektivky jsem správně odhadla vraha někdy v půlce, ale nějak mi chyběl motiv a nedavala mi tam smysl ta “mediatorka”. Nakonec to do sebe opět správně zapadlo a moc mě to bavilo.
Super jsou také krátké kapitoly, to mě hodně baví.
Do posledního okamžiku jsem neměla sebemenší tušení, kdo by mohl být pachatelem.
Za mě určitě skvělým způsobem zpracovaný detektivní příběh.
Hodně tomu samozřejmě napomohlo prostředí, ve kterém zločin odehrál, a výjimečné postavy, které se v mnohém odlišovali od "normálních" lidí.
I když si autoři opět připravili půdu pro další pokračování, líbí se mi, že zachovali prostředí. Všechno se krásně propojilo.
Tak ale toto bylo fakt dost dobré, pravdou je,že jako první se mi dostal do rukou Písečný muž,ale jsem holka bystrá,tak jsem si to makovici srovnala a jede se dál. Ješte mi tu pár " Keplerovek" zbývá...takže: kdo z vás miluje mrazivé napětí, krvavé detaily, ústavní tajemno a nespokojí se se " zahradníkem, co by vrahem"..s chutí do toho. Hotovo budete mít za den. Já teda měla.
Jako fanda Jo Nesba jsem si byla takřka jistá, že mě žádný jiný autor severských krimi nezaujme téměř stejnou měrou. A mýlila jsem se. Svědkyně ohně je napínavý příběh, a to od počátku až do překvapivého konce (já to prostě neumím-odhalit vraha už v půli knihy :). Nicméně je určitě lepší číst případy Jonny Linny postupně, ke konci knihy se odkazuje na detektivův soukromý život včetně jeho minulosti, což samozřejmě pro mě znamenalo menší dezorientaci vzhledem k faktu, že toto bylo mé první setkání s autorem.
Každopádně vřele doporučuji :)
(SPOILER)
Kniha je čtivá, krátké kapitoly vás nakopávají k tomu, že chcete číst dál a dál. Příběh mě zprvu bavil, ale později mě začala iritovat neomylnost, úžasnost a téměř nadpřirozené schopnosti hlavního pana vyšetřovatele. První polovinu knihy se honí za uteklou holkou, ale čtenář stejně tak nějak cítí, že ona to asi neudělala, protože to přece nejde, abychom u pětisetstránkové knihy hned na začátku věděli, kdo to udělal. A tak jsem si tipla, kdo by asi mohl být vrahem, a skutečně jsem se trefila.
Kromě hlavního vyšetřovatele mě na knize štvalo i to, jak se snažila být za každou cenu akční, rozuzlení příběhu bylo nereálné a přitažené za vlasy, bylo v něm až moc pokusů o vraždu, pádů z výšky, střelných zbraní a samozapálení.
Na druhou stranu se mi líbilo rozuzlení příběhu Flory, média, která mluvila s mrtvou dívkou, to bylo vskutku originální.
Zajímavé, napínavé, rychle plynoucí. Ani nevnímáte čas. Jedním slovem - spokojenost. Skvělá odpočinková četba.
Knížku jsem si nosila na rehabilitace a vždy jsem se tak začetla, že jsem ani nevnímala, co se mnou dělají. Je sice fakt, že kdybych chtěla, tak nějaké "mouchy" v knize najdu (např. vrah sekerou demoluje dveře, aby se dostal dovnitř = Kingovo Osvícení), ale nevadí mi to. Vraha jsem tušila zhruba od poslední třetiny. Byla jsem zvědavá, co se vyklube ze senzibilky, jak to autoři vysvětlí, ale uvěřila jsem.
Poslední stránky mě lehce naštvaly, budu muset někde sehnat další díl...
Opět skvělá kniha přečtená jedním dechem..Napinavy dej s necekanym obratem na konci..Davam opet velke plus za kratke kapitoly..Tesim se na dalsi knihu s komisarem Joonou Linnou :)
Chuck Norris, tedy pardon Joona Linna, v akci. Nepojte se, zvládne to. Ostatně jako vždy.
Bylo to čtivé, hezky to odsejpalo, zkrátka fajn počtení. Na krimi od Nesba, Larssona, či Maye to však nemá.
Dle mého názoru se totiž autoři rozhodli přelít hrnek dramatem, takže v něm nezbylo mnoho z uvěřitelnosti. Ale aby mě pořádně mrazilo za krkem, jak severská krimi slibuje, musím věřit tomu, co čtu.
první kniha od autorů a aboslutní pecka, od které se nešlo odtrhnout. přečteno za dva dny. kapitoly jsou kratší, což mi vyhovuje, děj plyne dobře a o napětí a všelijaké ne/čekané zápletky není nouze. rozhodně doporučuju :)
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány severská krimi švédské detektivky
Dobrý! Vyhovují mně krátké kapitoly.