Dítě v mlze
Martin Goffa
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311191/mid_dite-v-mlze-tsX-311191.jpg
4
356
356
Detektiv Miko Syrový / Mikuláš Syrový série
< 6. díl >
Únos sedmiletého chlapce od jedné základní školy zprvu vypadá jako krutý, avšak jinak ničím neobvyklý zločin. Postupující vyšetřování ovšem odhalí určité odlišnosti: únosce nekomunikuje a neklade si žádné požadavky. Dokonce udělá jindy nemyslitelné gesto – hned zpočátku odhalí svou tvář, snad na znamení výsměchu svým pronásledovatelům. Ti jej obratem identifikují a do pátrání je proti své vůli zapojen i Miko Syrový – pachatelem únosu je totiž jeho bývalý kolega Bert. Detektiv tedy stíhá detektiva, a ten je díky svým zkušenostem vždycky o krok napřed. Jeho vzkaz „bolest za bolest“ navíc hovoří víc než jasně…... celý text
Přidat komentář
Jako první jsem přečetla sérii s Terencem a až nápadně často v komentářích nacházela pro mě tehdy těžko přijatelné
sdělení,že sérii s Mikem mají čtenáři radši ("vždyť to už přece lepší být nemůže?!"). Teď už chápu proč. Je mnohem propracovanější co se lidských charakterů týče. (Takže ač se mi to před pár měsíci zdálo neuvěřitelné...ano, může. )
Tentokrát pro Martina Goffu plný počet. Silné téma ve stylu "Na posraného i záchod spadne", kde dobrý konec ani nastat nemůže, a člověk je v napětí, jak moc špatný ten konec bude.
Opět motiv pomsty. Jednání postav srozumitelné, příběh akční.... nic mi nechybělo.
Asi zatím nejlepší knížka od tohoto autora. Napínavé, čtivé, přečetla jsem za 2 dny. Doporučuji.
Autorovy knihy mám moc ráda a tato série s Mikem se čte sama. Tento díl byl smutný, jako pokaždé, když jde o děti, ale o to napínavější, že zde kriminaliste stáli proti kolegovi. Opět skvělé rozuzlení a závěr. Doporučuji.
Bylo to napínavé, ale zase ne příliš …ztráta dítěte může v člověku probudit cokoli a kohokoli. Docela chytrá detektivka.
Popravdě nevím, jak na knihu reagovat. Samozřejmě chápu tu bezmoc a frustraci Berta, ale v knize to vyplynulo jako slet nejnepravděpodobnějších osudných náhod. Vzít do ruky osud svůj i uneseného a zjednat právo, není nejlepší nápad, ale jako otec.....nikdy nevíte, co bude ten spouštěč při kterém vám "jebne". Jen jsem nepochopil konec..čeho vlastně dosáhl???? Ničeho. 85%
Příjemná jednohubka. Rychlý, krátký příběh, kraťoučké kapitoly, děj je napínavý, pádí, čtenář obrací dál a dál, super čtení na jeden, dva večery.
Musím říci, že smrt vlastního dítěte je vždy velmi frustrující, člověk neví, jak by se sám zachoval, pokud by se do stejné životní situace sám dostal a dospěl ke stejnému názoru, jako Bert. Je to velmi těžké a těžko se dá takový člověk šmahem odsuzovat, pokud se utápí ve vlastním žalu. Kniha je velmi dobře podaná, i když sám osobně příběhy o utrpení dětí nevyhledávám.
Po slabších knihách (povídky + Plaváček) se autor do toho pořádně obul. Tento díl nemá chybu. Dle mého asi ten nejlepší ze série. Přitom to není vlastně ani klasická detektivka, toho pátraní tam zase tolik není. Spíš bych to řadil k psychologickým románům.
Nevím, proč se pořád srovnává Goffa a Dán. Ano, oba byli policisty. Tím to ale končí. Jejich styl a zápletky jsou zcela odlišného charakteru. Tam kde Dán chrlí , je Goffa spíš introvert zahleděný do sebe. Takový "Sám voják v poli".
Další případ detektiva Mika Syrového, tentokrát hodně smutný, kdy byl unesen malý chlapec a pachatel vyhrožuje, že mu ublíží. I tentokrát je příběh čtivý a napínavý až do samého konce.
Tato kniha mi potvrdila, jak je důležité mít rodinu nebo někoho blízkého a nebýt na všechno sám. Když totiž přijde nějaká rána osudu nebo životní krize, je potřeba mít někoho, kdo to s vámi sdílí a kdo vás nenechá udělat nějakou hloupost, když jste na dně a nevíte jak dál. Přestože Miko je postava, které fandím a mám ráda za jeho postoj a životní názory, odpustila bych mu skoro vše, ale vadí mi, že svého kolegu takto nechal na holičkách, když se pět let o něj nezajímal a nechtěl se ho pokusit chápat. Myslím, že by se pak nic z toho nemuselo stát, a proto zde vidím jádro problému. Jinak doporučuji číst celou sérii od začátku, hlavní hrdina se vyvíjí a vše pak dává větší smysl.
Po delší době jsem sáhla po české detektivce od autora, kterého mám ráda a mám ho vyzkoušeného a vím, že u něho nešlápnu vedle a nebudu zklamaná.
Opět moc pěkná krimi z českého prostředí, čtivá a napínavá. Mikuláš Syrový stále sympatický detektiv s příjemným humorem. V tomto díle je Miko citlivý a zranitelný, protože je to příběh o únosu plný smutku a velkých emocí.
Můj druhý román od Goffy. Je fajn, že není potřeba to číst postupně, zas tak moc vykreslená hlavní postava není. Případ zajímavý a opět velmi dobře napsaný.
Jsem rodič a dovedu si připustit, že hlavní téma se klidně shodou okolností může stát i mně. Takže s touhle knihou jsem spadl do takové deprese, že líp už se to napsat ani nedalo!
Ten příběh jsem snad ani nečetl, ale přímo prožil! Smutné, ale perfektní.
Zajímavá detektivka z domácího prostředí. Námět atraktivní, postup vyšetřování neobvyklý. Líbil se mi hlavní vyšetřovatel i bídák na druhé straně. Pokud jde o vlastní děti, každý z nás je schopen i nemožného. Určitě doporučuji.
Napriek kratšiemu rozsahu som sa nemohol zbaviť pocitu, že sa to celé naťahuje a do počúvania som sa musel často nútiť. Myslel som, že je to kvôli interpretom, ale do veľkej miery je to dané spádom a tempom knihy. Zápletka je pritom jednoduchá a zaujímavá, ale dej sa posúva vpred pomaly, lineárne...a občas nezáživne. Celkovú známku zachraňuje koniec, kde to malo aspoň trocha spád. Ak by som knihu čítal, tak by bolo moje hodnotenie asi lepšie, lebo by som ju zhltol za popoludnie a mal by som z toho pocit väčšieho napätia a dynamiky.
Já jsem se sakra na stará kolena zamilovala - no a teď vlastně nevím, jestli do Syrového nebo do Goffy, ale vcelku asi je to jedno, ani jednoho v životě nepotkám zaplať pánbůh, takže jdu pozdě k ránu spát s vidinou, že brzy načnu další příběh Mika Syrového. To mám ale štěstí, že jsem tyhle dva chlapy poznala relativně pozdě, takže na další díl nemusím čekat...
Autorovy další knížky
| 2020 |  Muž z chatrče |
| 2014 | Bez těla |
| 2019 | Přiznat vinu |
| 2013 | Muž s unavenýma očima |
| 2020 | Děvčátko |
Dobrá kniha.
Ale... Při čtení jsem si vzpomněl na knihu od MG Děvčátko. Jako by sám sebe vykrádal? MŮJ názor.
A je opravdu možné, že by se tak chovaly učitelky z MŠ. To mi připadalo trochu přitažené za vlasy. V tom případě nedávejte dítě do školky, když má nějakou modřinu. Třeba ze sportu. Nevěřím, že v Příbrami, v Třebíči a nebo v Kadani by to hned řešily takovým způsobem a nevolaly by nejdřív rodiče? Ale možná ano. Jsem asi na i v ní.
Ale četlo se to opravdu dobře, jen už tam ta pachuť zůstala. Ovšem to neznamená, že se v budoucnu opět na Mika nevrhnu a neprožiju s ním jeho z(a)tracený život.