Primární důvěra - prst na spoušti
Martin Goffa
Detektiv Miko Syrový / Mikuláš Syrový série
< 9. díl >
Jak dobře znáte lidi ve svém bezprostředním okolí? Své sousedy, přátele, spolupracovníky? Tušíte vůbec, kolik má jejich viditelná slupka vrstev a že dohlédnete jen do míst, kam vás oni sami pustí? Budete věřit jejich slovům, i když se ukážou v rozporu s objektivní skutečností? A jak se zachováte, pokud se i přesto budou dál dožadovat vaší primární důvěry? Detektiv Miko Syrový jen bezmocně přihlíží zatčení jednoho ze svých nejbližších přátel. Každým krokem, kterým se pokouší na první pohled absurdní obvinění zvrátit, se dostává stále hlouběji do labyrintu nejistoty, pochyb a výhonků minulosti. A nejen to. Celou tu dobu má pocit, jako by na něj mířil někdo s prstem na spoušti.... celý text
Přidat komentář
Velmi zajímavý příběh, jen bych si přála, aby nekončil v půlce. Opět vše velmi živé a uvěřitelné.
Perfektní, jak jsme již od Martina zvyklí. Zanedlouho se budu muset pustit do další knihy, abych zjistil jak to vše dopadne. Ale tuto polovinu bych viděl na slibných 93%
Audiokniha:
Perfektní jízda,jsem napnutá,jak tohle skončí...jdu na další část a už teď jsem v háji, protože vím, že je poslední...snad už brzy vyjde druhá řada...
Bezvadně zkonstruovaný příběh ze života, člověk se ani neuprdne a už v tom lítá, nemá odvolání, nemá ani nic říci na svou obhajobu, páč všechny důkazy hovoří proti němu... a už je v tom sám a sám, jenom se svými myšlenkami a 100% jistotou, že je nevinný ... aspoň tak se mne jeví první díl Tonyho a Mikovy anabáze. Život dokáže být někdy pěkný prevít a v tomto případě to má policajt asi těžší. Už louskám pokračování, super počin.
,,Každého z nás může mít v mířidlech někdo s prstem na spoušti. A je úplně jedno, jestli nám ten neznámý pošle do cesty cizí auto nebo hezkou, mladou stopařku."
Víno - ženy - zpěv...
Nostalgie řev ,
Miko Syrový je zpět!
Podmanivě jsou napsány příběhy tohoto drsného policajta s nostalgickým srdcem, ironickým humorem a známostmi, sahajícími zřejmě až ke knížeti pekel.
Analytické, úvahové, napínavé, i když si vyústění příběhu můžete lehce domýšlet.
Martin Goffa je pro mě mistr nápaditých přirovnání, které skvěle okoření jeho kriminální příběhy.
Česká detektivka se vším, co k ní patří. Napětí, humor, logika, známé prostředí pražských zákoutí, věrohodnost.
Ale co ten useknutý konec????
P.S.: Ó, chudobo, prokletá chudobo, jakou jsi neřestí ohavnou na tomto světě.... (S K. Neumann )
Audiokniha: v triumvirátu chronicky podmanivě, procítěně čtou Martin Preiss, Libor Hruška, Jitka Ježková
(Audiokniha)
Miko mi už chyběl, čekala jsem, až budou obě části v audio podobě a během chvilky mám první část za sebou :-) Martin Preiss a Libor Hruška, to je slast pro uši a Mika si opravdu dokážu živě představit. Jsem zvědavá, jak se tento případ uzavře, co se nakonec z toho všeho vyvrbí..
Po třech vynikajících dílech přichází logicky pokles. Ještě pořád to je dobře čitelné, ale pár slabých míst tu je. Především neustálé snižování gibonů. Nemůže přece být silová složka státu bez kontroly. To tady bylo moc let a nerad bych to zažil znova. Další věcí jsou hrátky se čtenářem. Tohle není samostatná kniha. Jen technicky půlka příběhu. Bez jakéhokoliv závěru. Rozdělení bych chápal, pokud by se to nevešlo do 400 stránek. Ale uříznout to po 200???? To je jen komerční ždímání.
Od knihy se nedalo odpoutat. Na styl autora už jsem si po devíti dílech zvykla, takže jsem se cítila jako doma. A hlavní hrdiny už beru jako staré známé. Jen jsem se bála, aby se nestalo, co se právě stalo: Po smrti Terezy jsem se začala obávat o Tonyho a hlavně o to, aby je něco od sebe nerozdělilo. A ejhle... jako bych to přivolala! Nezbývá než doufat, že vše dobře dopadne, nějaké náznaky už po tomto dílu tušíme, ... ale. Co mi ale dala navíc tato kniha je objev nádherné hudební skladby, kterou jsem neznala (kdo jste četli, víte..) a tuto píseň, která skvěle doplňuje atmosféru příběhu, jsem si při čtení pouštěla a pak už jsem ji měla tak zažitou, že teď už si ji od knihy ani nedokážu oddělit. Úžasné.. a děkuji.
Tentokrat spíš psychologický příběh z policejního prostředí podobně jako v Živém mrtvém. Přestože je to vlastně první díl ze dvou, povedlo se uzavřít tak, že "rozdělení" dává smysl.
Krása!!! Napínavá, čtivá a hlavně uvěřitelná detektivka o parťákovi Tonym, s kterým Miko sdílí už čtyři roky kancelář, a který je obviněný. Jeho parťák Mikuláš se snaží vše pochopit a hlavně se mu snaží pomoci.
Moc se mi líbil jak příběh, tak dramatické stupňování děje s lehkým humorem a skvělými slovnímy obraty. Nejsou zde hluchá místa a nic navíc, čtenáře to nutí číst dál a dál a postupně zjišťuje, že to není tak, jak se vše zdá být.
Přiznám se, že konce jsem se obávala, jenže....
Martin Goffa dokázal to, co nedokázal ani Jo Nesbø! Má už deset knih s detektivem, kterýho máte rádi, fandíte mu a stále vás to baví číst. Kniha je fajn, ale já osobně bych příběh do dvou dílů nedělil.
Perfektní knížka doporučuji si na ní vynahradit víkend nebo dovolenou, protože budete nuceni ji přečíst co nejdříve.
Velmi napínavé počtení psané krásným jazykem s neotřelými obraty. Činy charakterizují hlavní postavy celého příběhu. Autor postupně přitahuje svého čtenáře do děje, pomalu stupňuje napětí, postupně tuším, že ne vše bude tak jak se na první dobrou zdá, očekávám rozuzlení... A ejhle! Hned jsem se vydal sehnat pokračování.
Autor je díl od dílu lepší a napínavější. Tohle byla ale pecka, ještě že už mám druhý díl připravený.
Konečně jsem se dopracovala k první části dvouknihy Primární důvěra a jsem nadšená, i když se přiznám, že jsem nic jiného nečekala. Příběh výborný a svižný, a ten jazyk, ty obraty a přirovnání, až mě napadá, že je ho pro obyčejnou detektivku škoda. Pochvalu zaslouží i redaktoři nakladatelství MF, protože chybičky jsem nenašla žádné.
Skvělé, čtivé a lidské, tak jak to právě jen Martin Goffa umí, takže spěchám pro naši knihovnu dokupovat i doposud chybějící díly!
"Rozhlédl se po kanceláři o něco větší, čistší a důležitější než byla ta, ze které ho před necelou hodinou vytáhli. V obou případech šlo ovšem o noru, v níž se člověk zahrabe do spisů, důkazů, výpovědí a stop a jednou se dostane až tak hluboko, že přestane rozlišovat den a noc. Celou tu dobu je přitom sám, nevidí, neslyší a nakonec ho ta nora vyplivne přímo do důchodu. Unaveného, semletého věcmi, které viděl a zažil, bez přátel a víc než často i bez rodiny. Lidé, kterým kdysi pomohl, si na něj už dávno nepamatují."
Opět skvělé čtení z pera tohoto výborného autora! Jelikož ale příběh není ukončen, pouštím se hned do následujícího dílu ...
Tak už došlo i na Tonyho. Jakoby nestačilo, že Mikovi zabili Terezu, teď ještě GIBS sebere jeho parťáka. Zpočátku se věci jeví absurdně, Miko by dal za kamaráda ruku do ohně, ale čím dál víc se případem soukromě zabývá, tím větší pochybnosti mu začínají hlodat v mysli.
Snaží se dělat i zdánlivě nemožné, aby přítele ochránil, ale zdá se, že věci se spíše zhoršují a šťastný konec se ztrácí v nedohlednu...
Další kniha od Martina Goffy dokazuje, že autor si umí udržet kvalitu, aniž by čtenáři nějak podkuřoval a navíc v nenápadných detailech dodává příběhu punc autentičnosti.
Autorovy další knížky
2020 | Muž z chatrče |
2014 | Bez těla |
2019 | Přiznat vinu |
2013 | Muž s unavenýma očima |
2020 | Děvčátko |
Detektivky moc nečtu, ale toto byl spíš psychologický příběh z policejního prostředí od kterého jsem se nemohla odtrhnout.
A ukončit něco takového v polovině - to se nedělá! Jinak to bylo naprosto perfektní.