Děti lesa
Giuseppe Festa
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453781/bmid_deti-lesa-7KQ-453781.jpg
5
45
45
Ulisse s Achillem jsou dva mladí vlci. Opuštěné je našli v lese, poté byli svěřeni do péče Elise a dobrovolníkům ve stanici Monte Adone – zařízení v Apeninách u italské Boloni, v němž se o nalezená zraněná divoká zvířata starají. Vlčata by tak měla zůstat v zajetí až do konce svého života, protože pokud vlci vyrůstají v blízkosti člověka, neosvojí si jazyk a zákony smečky a bez jejich znalosti by v přírodě nepřežili. Elisa s kolegy ze záchranné stanice se o to ovšem chtějí pokusit. Možná trochu bláhově se snaží vrátit lesu jeho děti a umožnit tak vlkům žít volně ve svém přirozeném prostředí. Jejich odvážné úsilí vrátit vlky na svobodu Giuseppe Festa sleduje krok za krokem. Patnáct měsíců s nimi stráví v takřka nedotče¬ných Apeninách, sdílí jejich nadšení a hluboce prožívá zklamání. Ulisseovo a Achillovo dobrodružství citlivě zachycuje až k nečekanému závěru. Dokumentární příběh Děti lesa se čte stejně poutavě jako román. Giuseppe Festa detailně přibližuje chování vlků, divokých a často mytizovaných zvířat, a opěvuje kouzlo přírody, kterou ovšem nepopisuje nijak romanticky, dokáže ukázat i její drsnou tvář, a to bez mýtů a jakýchkoliv předsudků. Autor zachycuje touhu vlků po svobodě a čtenáře si umí získat svou láskou, obavami a pochybnostmi stejně jako velkým porozuměním a respektem, který si tato fascinující zvířata zaslouží.... celý text
Literatura světová Příroda, zvířata Příběhy
Vydáno: 2020 , KazdaOriginální název:
I figli del bosco, 2018
více info...
Přidat komentář
Kéž by na světě existovalo více lidí jako je Elisa. Oddala se záchraně vlků celým svým srdcem. Je skvělé, že je kniha obohacena fotografiemi jednotlivých vlků.
Výborná kniha, která přibližuje situaci vlků v Itálii. Autorovy pocity při setkání s vlky či s lidmi, kteří se zasluhují o jejich záchranu, popisy přírody i vlastní vzpomínky jsou vyvážené napětím týkající se osudu vypuštěných vlků i jejich chování, síly a energie.
Škoda, že nemáme v ČR podobnou Elisu, která vlky miluje a zároveň respektuje jejich svobodu, divokost, nesnaží se nich vychovat psy, jak tomu u nás bylo v minulosti mnohokrát.
Naprosto dokonalá kniha plná dojemných okamžiků, víry, naděje...Divoká příroda, do které člověk vstoupí, ale jen na "návštěvu", obdivuje divokost a nespoutanost míst a vrací se zpátky aniž by po sobě zanechal stopy.... Krásně popsaný imprinting psa, který podobně fungoval i u divokých vlků. Jak moc jsem jim držela palce a doufala v návrat těch dvou nádherných tvorečků.
Příběh ve mě vyvolal spoustu emocí, slzy, lásku, pochopení, poznání. Všem milovníkům psů, divokosti přírody, hrdosti vlků a nekonečné lásky obětavých ochránců vřele doporučuji!
Nikdy na tohle čtení nezapomenu, za mě rozhodně kus, který dokáže chytit za srdce.
Krásná a citlivá kniha. Spousta vynaloženého úsilí pro možný návrat zraněných, či jinak zanedbaných vlků do přírody po jejich uzdravení. I když je to dokumentární kniha, odehrávající se v Itálii, čte se jako román a celou dobu čtení jsem vše prožívala, jako bych tam byla s nimi. Dozvěděla jsem se tímto příběhem o vlcích hodně informací a jistě budu tuto problematiku nadále vnímat pozorněji. Doporučuji všem k přečtení.
Krásný a silný příběh o vlcích a lidech. Po celou knihu budete napjatě sledovat osudy vlků, překonávat s nimi periperie na cestě za svobodou, strachovat se a držet jim palce. Místy i slza ukápne.
Občas se budete stydět za zvěrstva, jichž jsou lidé schopni. Častěji ale budete tiše obdivovat obětavost lidí, kteří zasvětili své životy snaze pomoci a alespoň trochu napravovat škody způsobené jinými.
Podle mého názoru by však textu prospělo, kdyby autor zvládl trochu upozadit potřebu vlastní sebeprezentace. Místy byla až otravná. Třeba když po zlomovém okamžiku, kdy trnete, jak to dopadne, autor zařadí kapitolku, ve které odpromuje svou hudební skupinu, svůj klip a nutně se potřebuje pochlubit, že byl u slavného režiséra na večírku.
Giuseppe, Giuseppe, vždyť to působí až hloupoučce - skuteční hrdinové bojují kdesi na okraji společnosti o život vlků a někdo "žije" z toho, že mu slavný režisér jednou před lety hodil pár párečků.
Překrásná kniha, napsaná podle pravdy, kterou by měl číst každý, koho zajímá divoká příroda. Je o lidech ze záchranné stanice pro zvířata, kteří se starají o dvě osiřelá vlčata a dělají všechno pro to, aby se ti dva mohli zase vrátit do přírody. I když je to dokument, je to napínavé. Dozvíte se spoustu fakt ze života vlků a budete je mít rázem raději. Já knihu objevila díky čtenářské výzvě a jsem nadšená.
O konkrétních vlcích (k hlavním hrdinům se dostáváme teprve ve čtvrtině knihy) a jejich lidech (zachráncích, pečovatelích, zvěrolékařích), záchranných stanicích a parcích v italské divočině. A taky (nevyžádaně) o autorovi. Prostě směs různorodých faktů, skutečností, příběhů s dobrým, špatným a nejasným koncem. K radosti, žalosti i k tomu, že zůstává často rozum stát - nad lidským chováním, nikoli vlčím...
Styl se mi ale nelíbil.
Kniha má mnoho zajímavých informací ohledně vlků, ale bohužel mi nesedí styl psaní, kdy je kniha psána záznamy o telefonech, vyprávěních... Chápu, že by se kniha psala obtížně jako příběh, ale pro mě to bylo poměrně dost nečtivé a trvalo hodně dlouho, než jsem se dostala na konec. Pravda, že posledních cca 50 stránek jsem přelouskala mrknutím oka ️
Úžasná kniha!
Autorem je Giuseppe Festa, zpěvák a zakladatel skupiny Lingalad, environmentalní pedagog, scénárista , napsal 4 romány o zvířatech a přírodě přeložené do mnoha jazyků, tvůrce reportáží z přírody pro televizi Rai.
Kniha je dokumentárním příběhem o dvou opuštěných vlčích mládětech, o které pečuje Elisa a další dobrovolníci
záchranné stanice Monte Adone. Je velice poutavě psaná, čte se jako román, uchvátí nás kouzlo prirody Apenin. Chvílemi máme při čtení pocit, že jsme to my, ti vlci v příběhu a vnímáme svět kolem sebe vlčíma očima.
V Itálii je velice propracovaný systém záchrany divoce žijících zvířat a snahy o zpětný návrat do
přírody , což je možné pouze tehdy , když nedojde k tzv. imprintingu.
V ČR se problematikou vlků a ostatních velkých šelem zabývá řadu let především Hnutí DUHA, mimo jiné organizuje Vlčí a rysí hlídky jejichž pomocí monituruje výskyt těchto šelem na našem území. K této knize jsem se dostala díky nabídce v "Šelmím obchodu"
Kniha je obohacena o barevnou fotografickou reportáž .
Oceňuji krátký popis v projektu
zainteresovaných subjektů a uvedení kontaktů na ně.
Tuhle knihu byl dal přečíst všem , kteří v České republice šiří po internetu nebo v televizi lži o nebezpečném zvířeti - vlkovi. Lidem , kteří hlásají , že vlk do přírody nepatří, a že je potřeba ho vyhubit. Pěkná a zajimavá kniha o zachraně dvou mladých vlků v Itálii. Z knihy je poznat , že autor dal dotoho srdíčko. Za mě plný počet hvězd. Doufam, že od autora vyjdou i další knihy rád bych si je přečetl. Pro mě milé překvapení letošního roku. P. S. Komentář napsán po přečtení komentářů na internetu po útoku vlků na na ovce na Broumovsku. Je mi smutno, ale z lidí. Vlci.
Tohle je zvláštní kniha, i když jste podobné už možná četli. Situace ochránců zvířat a záchranných stanic v Itálii jsou specifické oproti jiným zemím. Na pohyb a vypouštění vlků do přírody přísně dohlížejí organizace, vlci jsou zde chránění a oficiálně cenění; přesto jako by šlo jen o to, nedat veřejnosti záminku je vyhubit.
Autor si tento svět ihned zamiloval, úkolu napsat o něm se zhostil šikovně a s radostí a nechal se příběhem vlků vrátit do mládí, kdy mu bylo v lese nejlépe. Místy je to strašně upovídané, ale čtivé.
Děti lesa
(SPOILER) Krásná kniha, plná citu a napětí. Na jednu stranu chápu strach lidí z vlků ve volné přírodě, na druhou stranu některé případy "pytláctví" uvedené v knize byly otřesné. Kniha mi rozšířila obzory. Netušila jsem, do jaké míry se záchranné stanice zabývají sledováním a trasováním vlků a jak moc se snaží mít situaci po navrácení vlků pod kontrolou. Navíc je skvělé, jak každý případ řeší individuálně a radí se s odborníky. Bylo mi líto, že to Ulisse nakonec nezvládl.
"No a my "civilizovaní" jsme mezitím venku zničili úplně všechno."
"Vlkovi můžeš dát najíst, ale vždycky se otočí směrem k lesu."
"V lesním tichu člověk chápe svou podstatu."
"Jsme ti, kým jsme byli vždycky. Děti lesa."