Děti pravdy a pomsty
Tomi Adeyemi
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463314/bmid_deti-pravdy-a-pomsty-dLN-463314.jpg
4
53
53
Dědictví Orishy série
< 2. díl
Pokračování bestsellerové série Odkaz Orďši od přední autorky africké fantastiky Zélii a Amari se podařilo zvítězit v téměř beznadějném boji a navrátit do Orďši magii. Jenže rituál byl silnější, než tušily, a znovu zažehl magické schopnosti nejen mažiů, ale i šlechticů s magickými předky. Teď se Zélie musí pokusit sjednotit mažie v zemi, kde je nepřítel skoro stejně silný jako oni. A poté co se šlechta spojí s vojskem, aby si udržela vládu nad Orďšou, Zélie se pouští do boje za Amariino právo na trůn. Jedině to totiž ochrání mažie před hněvem monarchie. Občanská válka se zdá nevyhnutelná a před Zélií stojí doposud nejtěžší úkol: musí najít způsob, jak zemi sjednotit — jinak se jí Orďša rozpadne před očima.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
Children of Virtue and Vengeance, 2019
více info...
Přidat komentář
Ufff, to bola jazda. V porovnaní s jednotkou vidím výrazné zlepšenie. Nenudila som sa ani jednu stranu a myslím si, že príbeh bol viac premyslený. Som úprimne zvedavá na trojku, aj keď na slovenský preklad si asi budem musieť dlhšie počkať
Young adult fantasy se někdy jeví jako žánr, který už nemá moc co nabídnout. Pak se ale vždy objeví série, která je originální a nevšední. Přesně taková je série Odkaz Orïši. První díl s názvem Děti krve a kostí byl skvělý - ty postavy a zápletky. Druhý díl Děti pravdy a pomsty vyšel po zhruba dvou letech, ale nemusíte se bát - žádná vycpávka se nekoná. Opět je to plné zvratů a kotrmelců hlavních postav. Ano, první díl je za mě lepší, ale i tak si myslím, že ve svém žánru je to fajn čtení.
Druhý díl byl bohužel slabší, než první kniha. Chyběl mi tam ten náboj a napětí. Často se opakovaly některé pasáže a hodně se tam pitvaly plačtivé pocity, takže jsem se uchýlila k projíždění těchto pasáží očima. Autorka si s postavami docela pohrála a jejich povahy prohnala vichřicí, aby nezůstal kámen na kameni. Jak jste si mysleli, že postavu znáte a víte jaké má hodnoty a smýšlení...fííííí, během pár stránek je z ní úplně někdo jiný.
Už jsem se těšila, že budu mít sérii dočtenou, ale nejspíš bude pokračování, neboť závěr je tak ukončen/neukončen. Popravdě se už na další díl moc nadšeně netvářím, ale asi vyhraje má touha, mít série dočtené a někdy si ji vypůjčím v knihovně.
Uniklo mi, že jde o pokračování nějaké série, když jsem knihu pořizovala. Možná proto mě nechytla tolik, jako jiné čtenáře, zkusím si dohledat zbytek.
Kniha se mi líbila, bylo to zdařilé pokračování. Postavy se pěkně vyvíjejí a celá kniha byla napínavá. Bohužel, musím si počkat na další díl a jsem vážně dost napnutá. Zatím mohu klidně říct, že tato série vypadá velmi dobře, tak snad to další díl nepokazí.
(SPOILER) Zdařilé pokračování prvního dílu, kde se překvapivě dozvídáme, že Inan žije, a Zélie s ním bude bojovat i nadále. Opět otevřený konec, opět čekáme, jak vše dopadne...
Celkově bych řekla, že pokračování se pohybuje někde na úrovni jeho předchůdce. To, co mě na prvním díle zaujalo, je zde opět přítomno-kouzelný svět Oriši bych označila za největší přednost. Co se příběhu týče, použila bych lehce ošumělé přirovnání k horské dráze. Události se stejně jako motivace a vzájemné vztahy postav přesýpají pomalu s každou kapitolou. Jistá nepředvídatelnost dokáže alespoň čtenáře, na rozdíl od předchozí knihy, udržet v rytmu. Postavy se vyvíjí-a to docela zajímavými směry, což je rovněž plus, i když „osudový” vztah Zélie a Inana považuji již od počátku celého příběhu za snad nejhorší možný autorčin tah.
Ve srovnání s ukončením úvodní knihy se zde při posledních kapitolách onen nejspíš cílený „wow efekt” nedostavil. Konec shledávám vzhledem k předcházejícím událostem lehce neuspokojivým. Po všem, čím jsme si během boje za práva mažiů prošli, by to chtělo zodpovědět víc otázek a posunout se z místa dál (metaforicky nikoliv doslovně ;-) ).
Děti pravdy a pomsty bych nazvala solidním pokračováním úměrným prvnímu dílu. Se svými mouchami i komáry, které u mě úspěšně kompenzuje magická atmosféra celé Oriši a fakt, že je příběh vyprávěn z více pohledů.
Druhý díl byl pro mě velkým zklamáním. Většinu knihy jsem se musela přemlouvat k dočtení, protože mě neskutečně štvaly a vytáčely snad všechny postavy. Nejvíc samozřejmě Inan. Pro něj nemám jiné označení než ufňukaný, rozmazlený a slepý slaboch.
Já chápu, že jednání prakticky ještě dětí vržených do války, které byly navíc celý svůj život prakticky otroky, nebude úplně racionální a moudré ale až takovou zaslepenost jsem nečekala. Doufala jsem, že třeba Mama Agba pro ně bude nějakým morálním kompasem a rádcem ale jediné komu pomohla byla Amari a to spíš jen proto aby se pohnul děj. Je to opravdu velká škoda, protože příběh potenciál měl.