• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Tomi Adeyemi

Děti pravdy a pomsty

„Druhý díl byl pro mě velkým zklamáním. Většinu knihy jsem se musela přemlouvat k dočtení, protože mě neskutečně štvaly a vytáčely snad všechny postavy. Nejvíc samozřejmě Inan. Pro něj nemám jiné označení než ufňukaný, rozmazlený a slepý slaboch. Já chápu, že jednání prakticky ještě dětí vržených do války, které byly navíc celý svůj život prakticky otroky, nebude úplně racionální a moudré ale až takovou zaslepenost jsem nečekala. Doufala jsem, že třeba Mama Agba pro ně bude nějakým morálním kompasem a rádcem ale jediné komu pomohla byla Amari a to spíš jen proto aby se pohnul děj. Je to opravdu velká škoda, protože příběh potenciál měl.“... celý text
— Roscata

---

Děti krve a kostí

„Prostředí inspirované Afrikou, magie, silné hlavní hrdinky, tyranský král, spousta boje, láska a dobrodružství. To mi zní jako recept na zajímavou fantasy knihu. A tou taky Děti krve a kostí jsou. Obě hlavní hrdinky jsem si rychle zamilovala, stejně tak Tzaina, Mamu Agbu a další postavy kolem Zélie. Naopak prince Inana jsem nemohla vystát. Chápala jsem, jak se asi musí cítit ale stejně jsem byla naštvaná jaká hloupá rozhodnutí dělal. Možná z počátku s dobrým úmyslem, ale nakonec to vždy skončilo jeho snahou potěšit a zavděčit se tyranskému otci. Nebo před ním něco bezúspěšně utajit. Děti krve a kostí se můžou na první pohled zdát jen jako další obyčejná fantasy kniha. Opak je ale pravdou. Celý děj je prolnutý rasismem, nespravedlivým systémem, genocidou a tyranií. Autorka se nebojí ukázat krutost a surovost tohoto světa a to nemusí být pro každého.“... celý text
— Roscata

---

Děti krve a kostí

„"Děti krve a kostí" je fantasy inspirovaná západní Afrikou, zasazená do fiktivní země Orïša. Přináší prvky YA fantasy - princezny, trýzněné vojáky, boj o obnovu magie proti jejímu potlačení - a zároveň dělá něco zcela nového s těmito známými prvky. V jádru je to akční, rychle plynoucí dobrodružství s cílem obnovit magii světa a dokončit rituál před blížícím se slunovratem, kdy by magie mohla být navždy ztracena. Pod povrchem se však skrývají temnější témata. Děj je intenzivní a prodchnutý rasově motivovaným násilím. Adeyemi čerpá mnoho paralel s naším vlastním světem a nutí čtenáře pozastavit se a zamyslet nad systémovým rasismem a nespravedlností v trestním systému. Zélie si dobře pamatuje genocidu, kterou nařídil král Saran a tim ji připravil o matku. Nyní je Zélie divîner - maži bez magie, ačkoli její schopnosti dřímají, čekajíc na chybějící svitek, který by jim mohl vrátit moc. Kniha je vyprávěna z několika perspektiv. Jednou z nich je Zélie, další princezna Amari, kterou Zélie neochotně zachrání před královými muži, a třetí je Amarin bratr Inan, který je vyslán, aby pronásledoval a zastavil svou sestru a Zélii. Poutavý a vzrušující děj promyšlené zpracování témat rasy, barvy pleti a předsudků...“... celý text
— Kirikou

---

---

Děti krve a kostí

„Magie, rozvrácená země, teenageři snažící se zachránit svět… Všechny zmíněné prvky, které tahle série obsahuje, jsou typické pro žánr young adult. Nicméně pokud se do četby pustíte a dotáhnete ji do konce, zjistíte, že svým obsahem a poselstvím se tohle dílo oněm typickým "young adultovkám" vymyká. Ale vezměme to popořádku. Příběh se odehrává v zemi zvané Orisha, jež silně připomíná Afriku a hrdinové jsou tmavé barvy pleti (ti, kterým koluje v krvi magie, mají navíc bílé vlasy). Orisha se zmítá v nepokojích a v minulosti se doslova koupala v krvi. Hlavním důvodem byla magie. Během četby se dovídáme, že dříve byli všichni Orishané obdarováni magií, nicméně postupem času jejich populace klesla až z ní zbyla pouhá menšina, kterou utlačovala a neustále utlačuje královská vrstva. Naši hlavní hrdinové jsou přesvědčeni, že jen návrat magie může učinit přítrž jejich utrpení a zároveň vyrovnat síly mezi oběma znepřátelenými stranami... Podle tohoto kratičkého a velice stručného popisu si možná říkáte, že je to opravdu typická YA kniha, jenže… Autorčin styl psaní, surové a kruté popisy boje a mučení, nenávist sršící mezi nepřáteli – to prostě pro děti nebo mladé dospívající dle mého názoru není. Myslím si, že aby člověk mohl tyto knihy číst a „správně“ je pochopit, měl by být v jistých směrech – a především psychicky – vyspělejší a odolnější. Příběh mi svým poselstvím silně připomínal Remarquovu klasiku Na západní frontě klid. Autorce se stejně jako Remarquovi totiž povedlo „krásně“ vykreslit ohavnost válek, nenávisti, krutosti, pomsty a neukojitelné touhy po moci, která se neštítí ničeho. Pokud u nás vyjde závěrečný díl, hodlám se do něho pustit, jelikož mě zajímá, jak to celé skončí, ale znovu se ke knihám nejspíš nikdy nevrátím. Myslím si totiž, že u některých děl není na škodu si je přečíst, poněvadž si v jistých věcech „rozšíříte“ obzory, na druhou stranu vám však takováto četba nepřinese do života a myšlenek nic příjemného. V případě této série bych tedy na vašem místě hodně přemýšlela, zda po ní sáhnout, protože ne každý, kdo dovršil šestnáct let, je na takovouto literaturu připraven. Pokud máte citlivější povahu, buďte s tímto dílem opatrní.“... celý text
— Cara.17

---

Děti krve a kostí

„Zajímavá kniha. Moc se mi líbila a rozhodně si přečtu další díl.“
— Princezna22