Roscata
komentáře u knih
Chrany
Peter V. Brett
V první chvíli jsem z Chran byla zklamaná. Jelikož jsem si nepřečetla anotaci, měla jsem za to, že se kniha bude týkat chran jako takových. Naštěstí zklamání netrvalo dlouho, protože stejně jako mě bavily samotné knihy, bavili mě i tyto doprovodné povídky. Nejen že jsme měli tu možnost vrátit se do Arlenova mládí ale také jsme měli možnost trochu víc a z jiného úhlu poznat Abbana, Regana a Trnku. Moc jsem si to užila a nevadilo by mi si přečíst víc povídek z tohoto světa.
Noci běsů
Kateřina Šardická
Dlouho mi tvalo než jsem se k Běsům dostala, vždycky jsem je totiž odložila s tím, že se asi budu bát a na to já musím mít náladu. Nakonec ten strach nebyl tak hrozný a čtení jsem si užila.
Mám ráda mytologii a jsem ráda, že čím dál víc vznikají i knihy s tou naší, slovanskou. Libílo se mi jak byl vykreslen typický vesnický život daleko od moderní společnosti, kde každý řeší životy ostatních, i když by si měl především řešit ten svůj. Charakter většiny postav byl nepěkný až toxický, což přispívalo k temnému tónu příběhu. Nejen díky tomu Astrid i jejím přátelům fandíte a toužíte aby zjistili pravdu o svém zmizení. Už od začátku bylo jasné, že má celá tragédie něco společného se sny a běsy které vídá Astrid, ale do poslední chvíle mě nenapadlo kdo za tím vším stojí.
Na příběhu mě zklamali dvě věci. Zaprvé konec knihy, který byl zbytečně rychle useknutý a to na co jsme celou knihu čekali jsme nakonec nedostali. Za druhé to bylo nulové zapojení policie. Chápu že byla vesnice izolovaná a se svým vlastním vedením, ale přesto si nemyslím že by si někdo mimo vesnici nevšiml zmizení čtyř dětí a jejich opětovném objevení. Každopadně mě čtení moc bavilo a určitě popřemýšlím o přečtění dalších autorčiných knih.
Vrány
Petra Dvořáková
Krátký ale silný příběh. Celou dobu mi bylo Báry strašně líto a její matka mě neskutečně vytáčela. Je šílené, jak moc může matka nesnášet jedno ze svých dětí a neustále protěžovat jiné, podle ní "lepší". Celá tahle, na první pohled dokonalá, rodina byla extrémně toxická a nefunkční. Vůbec nechci uvažovat na tím, kolik takových "dokonalých" rodin kolem nás existuje.
Jsem vděčná autorce, že linku s otcem nerozváděla dál, už tak to bylo depresivní.
Tenhle příběh mi zůstane v hlavě hodně dlouho.
Jádro
Peter V. Brett
Tak tahle série byla parádní. Vůbec jsem nečekala až tak propracovaný svět, tolik zajímavých postav a příběhů. Bylo to napínavé, překvapující a nabité akcí. Některé postavy mě bavily víc než jiné ale celkově mě čtení neskutečně chytilo a hltala jsem slovo za slovem.
Překvapil mě závěr, i když jsem tušila že to tak nějak dopadne, pořád jsem naivně doufala v trochu jiný konec. Možná právě pro to si závěrečné setkání v Kotlině vyžádalo pořádnou dávku slz. Pokud u nás vyjdou i jiné knihy z tohoto světa je pravděpodobné že se pustím do jejich čtení.
Nick a Charlie
Alice Oseman
Další jednohubka doplňující Srdcerváče. Pro neznalce asi o ničem, pro fanoušky must have.
Letos v zimě
Alice Oseman
Malá jednohubka doplňující Srdcerváče. Pro neznalce asi o ničem, pro fanoušky must have.
Srdcerváči. Kniha 4
Alice Oseman
Miluju to. S kluky a jejich blízkými to ani jinak nejde. I když se to zdá jen jako jednoduchý romantický příběh o dvou klucích, opak je pravdou. Ale přes to, že se v každém díle objevují i těžká témata, je příběh pořád krásný a chcete ho číst.
Srdcerváči. Kniha 3
Alice Oseman
Miluju to. S kluky a jejich blízkými to ani jinak nejde. I když se to zdá jen jako jednoduchý romantický příběh o dvou klucích, opak je pravdou. Ale přes to, že se v každém díle objevují i těžká témata, je příběh pořád krásný a chcete ho číst.
Srdcerváči. Kniha 2
Alice Oseman
Miluju to. S kluky a jejich blízkými to ani jinak nejde. I když se to zdá jen jako jednoduchý romantický příběh o dvou klucích, opak je pravdou. Ale přes to, že se v každém díle objevují i těžká témata, je příběh pořád krásný a chcete ho číst.
Srdcerváči. Kniha 1
Alice Oseman
Miluju to. S kluky a jejich blízkými to ani jinak nejde. I když se to zdá jen jako jednoduchý romantický příběh o dvou klucích, opak je pravdou. Ale přes to, že se v každém díle objevují i těžká témata, je příběh pořád krásný a chcete ho číst.
Projekt Každodenní rutina
Alexej Osadčuk
Nepřekvapivě mě i tohle bavilo. Je to trochu odklon od klasické litRPG, hlavně proto že Oleg nejen že nejde cestou nebojácného hrdiny, ale zároveň toho o hraní zase tak moc neví. A hlavně mu jde především o záchranu jeho dcery. Jenže když si "náhodou" vybere mrtvou rasu a začíná objevovat Mirror World, můžou se dosud jasné věci změnit. Naštěstí se Oleg nenechá zvyklat sladkými nabídkami a jde si za svým svou vlastní cestou. Díky tomu tak získá to co chce a možná i něco na víc. Nebo ne?
Nepřítel živých
Pavel Korněv
Zábavné a rychlé čtení. Líbí se mi prostředí ve kterém se přiběh odehrává i situace kterým John musí čelit i způsob jakým je řeší. Jen jsem trochu rozpačitá z konce. Je tohle poslední díl nebo si jen autor nechává otevřená zadní vrátka?
Tajemství kůže
Alice Broadway
Zajímavý svět s ještě zajímavější historií. Bavilo mě to, jen mi Leora přišla moc naivní, ale zase se není čemu divit, když žila celý život v klidném světě. Líbilo se mi, že nakonci ukázala že má i svojí vlastní hlavu, tak snad se toho bude držet i v dalších dílech.
Jasným plamenem
Patricia Briggs
Tenhle díl byl temnější a smutnější než jsem čekala. Čarodějky v tomhle světě jsou obzvlášť krutá cháska, a tahle obzvlášť.
Líbí se mi jak se v každém díle dozvídáme víc o různých postavách, sice je to někdy jen střípek informace ale i tak se tu skládá příběh s moc zajímavými postavami. Obzvlášt Asil se mi zamlouvá čím dál víc.
Divoký symbol
Patricia Briggs
Miluju Mercy ale o kapku víc vyhrává Anna s Charlesem. Ti dva mi neskutečně sedli a miluju jak se s každym dalším dílem víc a víc otevírají. A to jak nám čtenářům, tak i sobě na vzájem. Kromě toho se dozvídáme i mnohem víc o ostatních postavách a jejich minulosti. A to někdy může pořádně zamávat s postojem který jsme si utvořili na základě informací ze série o Mercy.
Miluju to, baví mě to a nemůžu se dočkat pokračování.
Já legenda
Richard Matheson
Jako fanoušek filmového zpracování Já, legenda (2007), bylo jen otázkou času, kdy se dostanu k knižní předloze. Bohužel jsem byla hodně zklamaná, čekala jsem přiběh podobný filmu ale kniha je zcela odlišná. Navíc, víc jak polovina knihy je zaplněná jinými povídkami, které s Já, legenda nesouvisí. Nebylo to nutně špatné čtení, jen nesplnilo má očekávání.
Nespasitelní
Michael R. Fletcher
Hodně syrový a surový přiběh. Pokud toužíte po spravedlivých a morálních hrdinech, tak tady se jich nedočkáte. Maximálně tak narazíte na pár morálně šedých postav, tady všichni hrají sami za sebe.
Velký problém mi dělali německé výrazy. Pro někoho, kdo o němčinu nezavadil ani pohledem bylo oříškem si pod výrazy něco představit nebo je vůbec přelouskat. Naštěstí tohle mínus vykompenzovali postavy. Byli to pořádní parchanti, ale i tak jste aspoň některým přáli aby došli klidu. Rozhodně to bylo zajímavé čtení a do pokračování bych se s chutí začetla.
Ready Player Two: Nová hra sa začíná
Ernest Cline
Moc jsem se těšila na druhý díl, bohužel ale nedosáhl takové kvality jako ten první. Ne že by byl špatný, i pře svoje chyby mě bavil, ale chyběl mu jakýsi naboj, který první díl měl, a který mě nutil hltat slovo za slovem. Možná za to může změna kterou hlavní hrdinové prošli, a kterou někteří zvládají hůře než jiní. Což je logické a pochopitelné. Nebo také to, že oproti prvnímu dílu, byl ten druhý úzce zaměřený na několik témat, z nichž některá nejsou u nás tak známá. Je to škoda, ale takové už bývá prokletí druhých dílů.
Soumračný obelisk
Alexej Osadčuk
Rozhodnutí, která Oleg v předchozím díle učinil, ho teď vedou za hledáním nového domova pro Kalteány a především za jejich rozvojem. Je to nečekaná změna oproti jiným LitRPG a pro mě velmi zajímavá. Už se nevěnujeme rozvoji jen jedné hlavní postavy ale celého kmene. Navíc Oleg nechává kmen aby si našel svojí vlastní cestu a spíš jen dohlíží na to co se děje, takže chápu že tento díl nemusí být pro každého. Mě to bavilo.
Zakladatel
Alexej Osadčuk
Bavilo mě sledovat jak Olegův klan osídluje kraj Stříbrných hor a stává se silnějším. Samotný Olegův rozvoj je tady na pozadí, stejně tak jako některé situace které by zasloužili trochu detailenější pohled. Pořád mě to bavilo ale dost na to abych se do Mirror Worldu chtěla vrátit.
