Roscata
komentáře u knih
Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
Ladislav Zibura má specifický styl vyprávění i humoru, který asi nesedne úplně každému. Mě se jeho vyprávění líbí, nicméně časem mi přislo docela repetetivní. Jinak jsem se ale bavila, několikrát se i zasmála. Líbili se mi i kresby a básničky, jakkoliv byli amatérské (pořád lepší než bych zvládla já). Oceňuji způsob jakým cestuje, já bych na to neměla odvahu. A baví mě jak (ne)komunikuje s lidmi, moc by mě zajímalo co se asi všem těm lidem, které potkal, honilo hlavou.
Velmi cením závěr knihy, který pohladil na duši.
Achilleova píseň
Madeline Miller
Silný příběh který mě zlomil, ale přesto bych si ho přečetla (a i přečtu) znovu.
Všichni známe jméno Achilles, ale kolik z nás zná jeho příběh? Nebo dokonce ten Patroklův? Já se přiznám, že jsem do přečtení byla v té první skupině. A jsem velmi ráda že teď už se můžu řadit mezi ty kteří jejich příběhy znají. Příběhy o přátelství, lásce, ztrátě ale i naději. Líbil se mi rozpor mezi lidským a božským Achileem. Milovala jsem Patroklovu odvahu a oddanost. A nenáviděla jsem konec jaký je potkal. Neskutečná horská jízda všemožných pocitů. Miluju.
Srdce včely má pět komor
Helen Jukes
Příjemné čtení nejen o včelách ale i o tom jak je někdy těžké se ukotvit v životě. Líbila se mi nenásilná forma, díky které jsem se dozvěděla spoustu informací o včelách a včelaření. Sama bych asi nebyla tak zapálená jako autorka, ale díky ní jsem si všechny informace mnohem hltala a užívala. Moc mě to bavilo.
Kříž Romanovců
Robert Masello
Četla jsem na doporučení kamarádky a jsem moc ráda že jsem se ke čtení nechala přemluvit. Bylo to moc zajímavé a poučné. Nejvíc se mi líbila historická linka i když nevím jak moc pravdivá byla. Konec byl pořádně napínavý a poslední věty nahnali husí kůži. Vřele doporučuju.
Moje super (ne)realita
Claire Frost
Bavilo mě to. Krásná ukázka toho jak můžou být (a většinou jsou) online životy zkreslené a lživé. Opakem toho byl přítomný a moc milý pohled na vztahy v komunitním centru.
Bažináč
Alan Moore
Já mám tyhle zvláštní knihy/komiksy celkem ráda, i u tohhle jsem se bavila ale to je tak všechno, nic jiného to ve mě nezanechalo.
Zlovolné bytosti
Nelly Černohorská
Balady a jedna novela inspirované slovanskou mytlogií, které nejsou žádnými pohádkami pro děti. I když vlastně ano, ale těmi původními, které měli za úkol děti opravdu postrašit. Několikrát jsem měla husí kůži a nepříjemný pocit ale užívala jsem si to.
Se špetkou skořice
Elizabeth Acevedo
Emoni byla sympatická a s kartami, které jí osud rozdal, se prala statečně. Chápala jsem, proč si kolem sebe postavila zdi a nikoho si nepouštěla k tělu. Byla jsem moc ráda, že nakonec dala lásce šanci. Stejně tak jsem chápala její touhu po přítomnosti otce, ostatně vědomí toho, že máte někde žijícího příbuzného, kterého ale nezajímáte a který raději pomáhá lidem kolem než vám, musí být hodně bolestné. Byla jsem proto rádá že nakonec dostal rozum.
Celé to bylo příjemné čtení prolnuté chutěmi a vůní jídla a moc jsem si to užila.
Klub knihomolských srdcí
Lucy Powrie
I když název knihy naznačuje že bude děj o kniháh, je to především příbeh o dospívání, lásce, hledání přátel, sebe sama a svého místa v životě. I přes některá, docela těžká témata, to bylo přijemné odpočinkové čtení, které vě mě sice dlouho nezůstane ale jehož čtění jsem si užila.
XOXO
Axie Oh
Jednoduché romantické čtení v originálním prostředí, i když je to pořád napsáno pro mladší lidi, kteří toho o Koreii a k-popu mnohe neví. Asi to není kniha která by ve mě dlouho zůstala, ale postavy byli sympatické, příběh zajímavý a já se bavila.
Pouť vyděděnce
Alexej Osadčuk
Tady už Oleg není jen dříč ale stává se bojovníkem, i když trochu netradičním. Líbí se mi odlišnost od jiných RPG. Oproti jiným je totiž Olegovo dobrodružství mnohem pomalejší, přesto nepostrádá zajímavost a čtení rychle ubíhá.
Na křídlech melancholie
Ivana Žáčková
Očekávala jsem asi víc než jsem měla. Básně nebyly špatné ale nemohla jsem se do nich vcítit a neustále mi tam něco chybělo. Škoda.
10 rande naslepo
Ashley Elston
Milá romantická oddechovka. Sophie je sympatická a její rodina správně trhlá (její babi naprosto miluju). Líbilo se mi, že nebyla její rodina jen "dokonalá" ale našlo se tam i pár zlomyslných příbuzných. Ať si každý tvrdí co chce, ale každá rodina někoho takového má, takže díky tomu byli všichni mnohem uvěřítelnější.
Rande byla stejná jako rodinní příslušníci, někdy fajn, někdy šílená, někdy divná. Díky tomu neměla Sofiie moc čas truchlit nad rozchodem. Navíc si uvědomila, jak moc jí její rodina a přátelé chybí a že se jí nelíbí jak se odcizili.
Závěr byl očekávaný ale o nic méně zábavný.
S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje
Tom Felton
Moc přijemné čtení. Sledovat zákulisí natáčení jedné z mých oblíbených filmových sérií a ještě očima někoho jako je Tom, je vážně zážitek. A nejen zakulisí, ale i samotný Tomův život, to jak se musel vyrovnávat s jiným životem než jeho vrstevníci a se slávou v tak mladém věku. Líbí se mi jeho upřímnost a sebereflexe, i jeho styl vyprávění a laskavost a láska s jakou mluvil o svých kolezích z natáčení. Moc jsem si to užila.
Citadela
Alexej Osadčuk
Nekriticky říkám, že si to užívám. Jasně má to svoje mouchy ale mě to baví. Líbí se mi nové lokace, nové postavy a i to že si Oleg uvědomuje, že takoví štěstí jaké má, není jen tak. Sympatické je mi i to jak komunikuje s NPC postavami a nebere je jen jako program a nutné zlo. Jsem zvědavá kam všechny ty záhady a tajnosti povedou.
Dům v blankytně modrém moři
TJ Klune (p)
I když se Linus zdá v prvních kapitolách jako necita, opak je pravdou. Má obrovské srdce, jen je udolán samotou, stereotypem a pocitem, že jeden člověk nic nezmění. Líbilo se mi jeho postupné otevírání a znovu objevování života. Linuse nejde nemilovat. A stejně tak celé osazenstvo ostrova. Každý se svým vlastním tajemstvím, ale také s otevřenou náručí pro ty, kdo nepředstavují nebezpečí pro jejich rodinu.
Přemýšlela jsem, jestli mi tam nechybí větší důraz na vztah Linuse a Arthura, ale nakonec mi došlo, že mi to takhle vyhovuje a nejaké větší romantické kliše by mi rušilo ten milý vibe který jsem měla.
Miluju, doporučuju.
Čarodějova nevěsta 15
Kore Yamazaki
Ač ovládají magii, pořád jsou to děti. Děti co jsou zavřené ve škole a učení jim už leze krkem. Takže je čas na trochu her a vzpomínání.
Noříme se hlouběji do minulosti některých postav a mě velmi zajímá co dalšího se dozvíme, protože už teď je jasné, že to bude pořádná nálož.
Dívka ze země Venku 4
Nagabe
Šiva má zpět svojí tetičku a je šťastná jak jen nevědomé dítě může být. Pan učitel je ale díky tetičce na pochybách, jestli opravdu dělá pro Šivu to nejlepší co může. A tetička zase nevěří panu učiteli a navíc si na ní prokletí vybírá svou daň. Jen hádám že poslední stránka znamená to co si myslím.
Čarodějova nevěsta 14
Kore Yamazaki
Mám pocit, že od nastoupení na akademii se toho kolem Čise děje víc, ale zároveň je to mnohem pomalejší. Ale vůbec mi to nevadí. S tím množstvím nových postav v každém díle je to lepší, protože i tak mi občas trvá se zorientovat.
Čise má teď kolem sebe hromadu nových lidí, snad budoucích přátel, a mě baví sledovat jak se postupně dozvídáme o jejich minulost, tajemstvích i přáních. A stejně tak Elias, který se dál učí „lidštinu“ a uvedomuje si že má kolem sebe víc přátel než tušil.
Oceňuji jakýkoliv střípek z hodin které Čise absolvuje (tentokrát runy) a absolutně miluju jak Isaac odtáhl Philomenu když „přišla“ její babička a následnou scénu s kočičími démony. Kočky jsou láska.
Jsem zvědavá co nového se dozvím v dalším díle a hlavně, do jakého problému se Čise zase dostane.
Celou tu dobu
Rachael Lippincott
Na první pohled typická lovestory o ztrátě jednoho člověka a nalezením jiného, ale jen do chvíle, než se dostanete k té jedné kapitole.
Celou dobu prožíváte s Kylem jeho ztrátu, nepochopení okolí, snahu se s tím vším nějak vyrovnat a nalezení toho jednoho člověka, který vás chápe a pak najednou BUM a všechno je jinak. Naprosté zmatení a nechápavost. Celý ten zvrat vám nedovolí knihu odložit až do samotného konce. Velmi povedený příběh, doporučuju všemi deseti.
