Kříž Romanovců
Robert Masello
Na severním pobřeží Aljašky, na dohled od Sibiře, vyplavilo moře rakev s mrtvolou Rusa, který zemřel na španělskou chřipku v roce 1918. Hrozí, že chřipkové viry, jež tehdy zabily víc lidí než celá světová válka, zůstaly aktivní a mohou způsobit globální katastrofu. Bývalý vojenský epidemiolog Frank Slater má vést vládní operaci s úkolem prozkoumat hřbitov osady ruských uprchlíků na malém ostrově u aljašského pobřeží a zajistit , aby nedošlo k novému vzplanutí epidemie. Drsné listopadové počasí u Beringova moře Slaterovi práci neulehčuje, navíc se do hry zapojí drobní zlodějíčci z blízké inuitsko-bělošské osady. Těm padl do rukou drahocenný, smaragdy vykládaný stříbrný kříž, věnovaný legendárním mnichem Rasputinem princezně Anastázii na ochranu před silami zla... Podaří se Slaterovi a půvabné inuitské starostce zabránit celosvětové katastrofě? Kudy se dostal Rasputinův kříž až na Aljašku? Jak přežila princezna masakr carské rodiny v Jekatěrinburgu?... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2018 , DokořánOriginální název:
The Romanov Cross, 2013
více info...
Přidat komentář
Dobrá kniha ve špatnou dobu. Kdybych to byla bývala věděla, nebo si přečetla anotaci, tak si jí nechám na dobu, kdy celý svět nebude řešit současnou pandemii. V knize se totiž řeší španělská chřipka a to není to nejlepší téma pro dnešní dny. Když se však od tohoto oprostím, tak jsem si příběh užila. Odehrává se z pohledu třech hlavních postav, hlavní děj z pohledu epidemiologa Franka Slatera, historická (i když smyšlená) linka z pohledu kněžny Anastázie a poslední z pohledu nepříliš chytrého, zato hodně bezohledného zlodějíčka Harleyho Vanea. Prostě mu nechybělo nic co mám ráda, dobrodružství, napětí i trocha té historie.
Knihy, od kterých nic extra nečekám, mají velikou výhodu: potenciál příjemně překvapit. A to je přesně případ "Kříže Romanovců" - v knihovně jsem ho opakovaně okukovala, leč nechávala ležet. Neznámý autor, je to tlusté, asi další klon dobrodružných románů Jamese Rollinse či konspiračních akcí Dana Browna... ale po pár návštěvách jsem špalek přece jen přihodila do batohu. A vida, ono se to nečte vůbec špatně!
Je to jako procházet svým domovem, vcelku uklizeným: dobře se tam vyznáte, víte, kde mají předměty své místo, můžete vyrazit na hajzlík potmě, aniž byste se o něco přerazili, prostě důvěrně známé prostředí. Možná by nějaký pokoj potřeboval vymalovat, ocenili byste renovaci kuchyně a toho pavouka u stropu tolerujete už příliš dlouho, v podstatě jste však ve svém pohodlí spokojení. Jako jsem já byla v tomto příběhu. Ničím mě nepřekvapil, vše bylo podřízeno předvídatelné šabloně hollywoodských trháků a mně to kupodivu ani trochu nevadilo, naopak, připadalo mi správné, že vše zůstává v té zaprděné komfortní zóně: sympatický lékař - klaďas, tajemství hrobů na ostrově u pobřeží Aljašky, možná globální hrozba, osvícená krasavice pro nezbytné jiskření, pár vedlejších postav, ať může někdo natáhnout bačkory, ne zcela přemrštění (věrohodní) padouši a jako bonus pohled do pohnutého života poslední carské rodiny.
Finální bod zpečetil čtvrtou hvězdu vzbuzením zájmu o dané období, události a lidi. Přestali být pouhou nejasnou šmouhou v paměti z hodin dějepisu, dostali tváře, prožila jsem jejich osudy s podstatně větší účastí. "Kříž Romanovců" samozřejmě není literatura faktu, autor s jistými osobami, historickými skutečnostmi i s místopisem nakládá v souladu s vlastními záměry.
Pochválit musím také čtivý překlad s perfektními korekturami - málokdy nenajdu ani chybičku, zvláště u tak objemné knihy. 70-75%
Kniha se dobře četla, ale jsem zklamaná. Jak mohl autor v roce 2013 napsat takovou slátaninu nechápu, když už v roce 2008 byly nalezeny ostatky Anastázie a bylo potvrzeno, že zemřela s rodinou.
Ke knize mám i další výhrady, ale nebudu je vypisovat, nechci spoilerovat.
Mám ráda Kena Folletta, který když píše knihy, provede si pořádný průzkum historie a na základě něho napíše knihu, jejímž čtením se vždy něco dozvím a zvětší se mi všeobecný přehled. Taky si občas něco upraví, ale nikdy ne tak, aby to zcela odporovalo historii.
Zde článek o nalezení ostatků carské rodiny včetně Anastázie:
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/s-ostatky-deti-cara-mikulase-me-zena-malem-vyhodila-rika-bad/r~7a99998e81de11e993a6ac1f6b220ee8/
Román s propojením historických faktů a dobrodružnou románovou zápletkou a k tomu prostředí Aljašky s trochou tajuplných úkazů mi líbil, hezké a zajímavé čtení.
Zajímavé čtení. Krátký medailon autora nelže: krásná literatura ve více či méně uvěřitelné kombinaci s fakty. Obraz carské rodiny, charizmatického Rasputina a obecně ruských poměrů po Velké revoluci čtenáře vždy osloví, přídavek aljašského prostředí a innuitské historie rozhodně nenudí. Jako bonus zřejmě věrohodné informace o největším zabijákovi 20.století, občas mě doslova mrazilo. Příjemný překlad, málo tiskových chyb.
"Nebylo možné vyrůst na Aljašce, jen co by kamenem dohodil od polárního kruhu, a nepociťovat, že jste vzdáleni zbytku světa a že tvoříte jednotu s nesmírnými, nadčasovými živly, které vás obklopují. Měla vštípený smysl pro údiv - údiv nad tím, že lidstvu náleží místo ve velikém rozvrhu všech věcí, a niternou úctu ke každému pokusu lidí vytvořit systém, který by ho celý postihl."
Jen se obávám, zdali - až se splní komentář The Times - tohle dílo ještě poznám . . .
Musim napsat, ze ke konci knihy jsem dost premyslela nad tim, jestli se neco takoveho mohlo a muze stat. Napinavy dej, i kdyz rodina Vaneovych mi dost lezla na nervy, kapitoly o nich mohly byt kratsi, ale zase by to nebylo ono...
A posledni veta knihy? Pripomnelo mi to Godzillu...snad se ten virus neuchytil.
Poohlednu se urcite po dalsi tvorbe pana Masella
Moc se mi líbila...mám ráda knihy o nebezpečných virech a různých nemocech a miluju i knihy o historii...tady jsem měla dva v jednom...
Pěkné počteníčko, nic víc, nic míň. Autor pracuje s všeobecně známými historickými fakty. Trochu přitažené za uši mi připadají informace o možnostech šíření španělské chřipky. Ale nerozumím tomu.
Kniha se četla opravdu jedním dechem. Dobře napsané, napínavé, mělo to spád, Romanovci konspirace, ale proč ne. Přelínání jednotlivých dějových období bylo nenásilné, v pravý čas ukončené s napětím. Konec napínavý a prostředí neotřelé. Kniha je jasnou předlohou pro film. Doporučuji k přečtení.
Vážně to ještě nikdo nečetl? To se divím, je to opravdu dobrá kniha. Sice...téma zmasakrování Romanovců a spekulace o přežití jednoho z dětí není až tak nové, ale jeho zasazení do souvislostí v románu je zcela oprávněné, nakonec do sebe všecko zapadá. Prolíná se tu víc časových a dějových pásem, některé věci čtenář asi vytuší předem. Ale dobrý pocit ze čtení přetrvává. Je to napínavé, strašidelné, dobrodružné. Celý ten záhadný prokletý a nehostinný ostrov. Postavy v knize jsou taky fajn, padouch i hrdina, jejich ženské protějšky, zapálení vědci, Innuité se svými rituály. Nelítostné ledové počasí a boj se živly to okořeňují až k palčivosti. Nebezpečná nákaza číhající na kohokoliv. Líbilo se mi to až do konce. A ten je vážně znepokojivý!
Autorovy další knížky
2010 | Krev a led |
2009 | Vigilie |
2012 | Bestiář |
2018 | Kříž Romanovců |
2019 | Einsteinovo proroctví |
Četla jsem na doporučení kamarádky a jsem moc ráda že jsem se ke čtení nechala přemluvit. Bylo to moc zajímavé a poučné. Nejvíc se mi líbila historická linka i když nevím jak moc pravdivá byla. Konec byl pořádně napínavý a poslední věty nahnali husí kůži. Vřele doporučuju.