Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Veselé vyprávění o životě, povinnostech i hrách dětí ze švédské samoty patří ke klasice dětské literatury. Ilustrováno Helenou Zmatlíkovou. Bullerbyn je malá vesnička, kde jsou tři statky a kromě dospělých tu žije pouze šest dětí, které spolu zažívají spoustu dobrodružství a legrace. Jejich příhody popisuje sedmileté děvčátko.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1991 , Albatros (ČR)Originální název:
Bara rolight i Bullerbyn, Alla vi barn i Bullerbyn, Mera om oss barn i Bullerbyn, 1947
více info...
Přidat komentář
Jako dítě dávám za pět, tu knihu jsem miloval a přečetl ji několikrát. Bohužel jsem po knížce sáhl jako rodič a četl ji svým dětem. Ale už to nebylo ono, doba je zkrátka jinde (čteno klukům).
Tak ona autorka napsala 2 pokračování - jen si to lidé v ČR neuvědomují, protože se tu všechny 3 knihy vydávají v jednom svazku, a knihy jsou v něm označeny jen jako části. Název 2. a 3. knihy je přeměněn na název jejich úvodní kapitoly. Zároveň je tím poněkud upozaděn fakt, že jednotlivé části se neodehrávají zajednou, ale s poměrně velkým časovým odstupem. Na začátku první knihy z roku 1947 je Lise a Anne 7, Bossovi a Olemu 8, Lassovi a Brittě 9 let. Děj odehrává od začátku léta do Vánoc. V druhé z roku 1949 sledujeme děti od Vánoc do podzimu a v průběhu knihy se narodí se Kerstin. Na začátku třetí knihy už má Lisa 9 let a Kerstin je 1,5 roku (A Britta a Bosse tedy 11 let).
Tok času je v české verzi možná i trochu upozaděn ilustracemi Heleny Zmatlíkové, kde děti působí stále stejně staré. Slovensky naopak kniha vyšla jako 3 samostatné svazky s originálními ilustracemi Ingrid Vang Nyman.
Mezi 2. a 3. knihou je také docela překvapivě různé informace o děvečce Agdě. V 2. díle se zmiňuje, že se líbí čeledínovi Oskarovi, zatímco v třetím, že má kompletní zubní protézu. O věku není nikde zmínka.
Nedávno jsem byla v knihkupectví a jeden tatínkem se ptal syna, zda chce poslední díl Harryho Pottera, kluk s povzdechem odpovídá, že ano, ale strašně ho mrzí, že Děti z Bullerbynu nemají pokračování...Pousmála jsem se, protože kniha Děti z Bullerbynu byla i má dětská láska. Knihu jsem přelouskala tolikrát, že jsem ji uměla nazpaměť.
Jako malá jsem byla nucená si ji přečíst ale já sem nechtěla až jednou jsem z dlouhé chvíle si jí přečetla a oblíbila jsem si ji.
"Je mi hrozně líto lidi, kteří nemají kde bydlet," rekla jsem Anně.
"A mne je lito těch, kteří nebydli v Bullerbynu," rekla Anna.
Já těch šest a půl dětí, které jsou v Bullerbynu, prostě miluju:-) Poprvé nám je četl manžel na konci těhotenství a pokračoval s tím i v porodnici. Teď si je Barunka (4 roky) měla možnost vychutnat konečně naplno. Když jsem se jí ptala, jaká postava je jí nejsympatičtější, tak mi vyjmenovala snad úplně všechny ženské postavy, Lisou počínaje a Kristin z Lövnäsu konče. Nevím, co má proti klukům:-)
Takové dětství by jim mohl kdekdo závidět. Prostředí, do kterého je děj zasazen, je sice dnešním dětem hodně vzdálené, ale těmi zážitky by určitě nepohrdly. Dělání jeskyní v seně, nocování na seníku, posílání pošty v krabici od doutníků, stavění sněhových pevností a koulovací válka, přespávání v lese a lovení raků, hry plné fantazie, z kamene se rázem stane ztroskotaná loď a z dětí námořníci umírající hladem, atd. Zkrátka pohodové dětství. Trochu mě zarazilo, že si děti až na pár povinností od rána do večera užívají a mají prostor ke společným hrám. Vybavilo se mi vyprávění babičky, jak si poprvé a naposled dovolila jít se koupat s ostatními dětmi, za což si vysloužila výprask, protože neudělala v hospodářství to, co měla. Jak oba s bratrem chtěli chodit do školy, ale ne vždycky mohli, protože někdo musel zůstat doma a pomáhat. Přesto na své dětství ráda vzpomíná. Tak si říkám, zda i naše děti budou mít na dětství tak vřelé vzpomínky.
Díky knize jsem si rozšířila povědomí o švédských zvycích. Zaujaly mě velikonoční cedulky (škaredá středa), psaní veršíků na vajíčka a jejich Vánoce. … S Barunkou jsme si dohledávaly, jak vypadá orsej, jaterník a křivatec, abychom si dokázaly lépe představit jarní atmosféru, když Anna a Lisa samy nevěděly, co dělaly:-) A co myslíte, že jsme udělaly, když jsme si četly o karamelách? ... Moje nejoblíbenější pasáž je ta, ve které se výše zmíněná dvojka stará o Kerstin. „Ty zlý fakane,“ řekla Anna tak vlídně a přátelsky, jak jen uměla.“:-D
Jen jsme dočetly, tak jsme začaly číst znovu od začátku:-) Kolifink Kolifink. Vřele DOPORUČUJI.
Jak já je pořád zbožňuji, těch šest úžasných dětí z Bullerbynu, před lety jako malá holka, i dnes jako maminka dvou malých holčiček. Při čtení jsme se tolik nasmály, vřele doporučuji všem malým i velkým dětem :-)
Nádherná knížka mého dětství. Nedávno jsem si dělala pořádek v knihovně a znovu se začetla. Ani po letech neztratila na čtivosti a zajímavosti.
Moje nejoblíbenější dětská kniha. Jako malý jsem dočetl poslední stranu, trochu fňukl, že už ne konec, obrátil a jel zas od začátku. A i v dospělosti si ji rád přečtu.
Toto byla moje druhá kniha, kterou jsem přečetl úplně sám (je mi 6 let). Příběh dětí se mi moc líbil.
Dalsi srdcovka, jedna z mych nejoblibenejsich knizek vubec. Muzu ji cist i dnes a porad mi neco dava (navic i pohled dospelych, co mi jako diteti unikl). Moc jsem si prala a porad preju mit takovou partu dobrych kamaradu a bydlet na tak krasnem miste v prirode. Je to velice ctive napsane a nektere vety si pamatuju skoro slovo od slova. A ty krasne ilustrace to jen doplnuji.
Řada jsem si přečetla po mnoha letech Děti z Bullerbynu, je to oddechová knížka, určitě doporučuji.
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětíAutorovy další knížky
1962 | Děti z Bullerbynu |
2001 | Bratři Lví srdce |
2007 | Ronja, dcera loupežníka |
1998 | My z ostrova Saltkråkan |
2007 | Karkulín ze střechy |
Paní učitelka nakoupila a rozdala tuto knihu a četli jsme jí společně jako třída, asi proto, že tam byly tak nádherné ilustrace. V každé kapitole nový a hezký příběh! V každé! Nebyla stránka, kdy bych se nudila (samozřejmě mě nebavilo, když někdo četl pomalu a proto jsem si četla sama dopředu, omlouvám se paní učitelko! Vím, že jsem Vám slibovala přesný opak:D)