Bratři Lví srdce přehled

11.12.2024

(SPOILER) Knihu jsem poprvé četla na prvním stupni základní školy, od té doby uplynulo už hodně času. Vzpomínám si, že se mi příběh o dvou bratrech, Jonatánovi a Karlovi Lví srdce, líbil, ale už jsem si ho moc nepamatovala. Na knížku jsem několikrát narazila v knihovně, a proto jsem se pustila do čtení znovu.
Příběh je dobře vyprávěn a lehce se čte. Je to pohádka s dobrým koncem, zlo je poraženo (za oběť padnou i kladní hrdinové - např. Matyáš a Hubert), ale má to velký přesah – je to o životě po životě, o vztazích a o odvaze. Moc se mi líbil bratrský vztah, byla z něj cítit láska, pevnost a blízkost. Mladší Suchárek vzhlížel ke staršímu Jonatánovi, a ten ho ochraňoval. „A seděl jsem vedle něj, držel jsem ho za ruku a cítil jsem, jak je silný a hodný a že nic není vlastně tak nebezpečné, když je se mnou.“ (str.159) A taky bylo ukázáno, že i kluci pláčou, a je to dobře! I já měla u některých scén na krajíčku. „Neplač, maminko! Uvidíme se v Nangijale!“ (str.15) Tohle mě jako maminku dvou malých dětí zasáhlo. „A pode mnou byla taková hloubka, že se mi zatajil dech. Jestli skočíme, bude jisté, že se do Nangilimy dostaneme oba. Žádný z nás nebude muset být sám, trápit se, brečet a mít strach.“ (str.158) Oblíbila jsem si i postavu dědečka Matyáše, a Pírka s Hromem.
Zajímavé byly černobílé ilustrace Františka Skály ml., které někdy působily ne jen tajemně, ale i trochu děsivě.
Četla jsem vydání z roku 1992 bez autorského komentáře, po přečtení jeho části v komentáři zde na databázi dostal konec příběhu hlubší význam (vyvolal ve mě ještě hlubší pocit), než jsem z něj měla po dočtení.
Rozhodně doporučuji k přečtení, nejen malým, ale i velkým.

22.11.2024

Četla jsem jako malá a teď se k tomu díky nálezu v knihovně rodičů vrátila. Je to opravdové a silné. Napsané chytře, ale zároveň tak, aby to děti chápaly. Žádný snobismus, čirá krása. A navíc je to opravdu dojemné.