Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Veselé vyprávění o životě, povinnostech i hrách dětí ze švédské samoty patří ke klasice dětské literatury. Ilustrováno Helenou Zmatlíkovou. Bullerbyn je malá vesnička, kde jsou tři statky a kromě dospělých tu žije pouze šest dětí, které spolu zažívají spoustu dobrodružství a legrace. Jejich příhody popisuje sedmileté děvčátko.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1997 , Albatros (ČR)Originální název:
Bara rolight i Bullerbyn, Alla vi barn i Bullerbyn, Mera om oss barn i Bullerbyn, 1947
více info...
Přidat komentář
Na tuhle knížku snad ani nemůžu zapomenout, kdybych měla počítat, kolikrát jsem ji jako malá četla, nejdříve s babi, potom sama nebo ve škole.
Měla jsem ji vždycky ráda a užila jsem si ji i teď.
Celá knížka je vlastně o nádherném bezstarostném dětství, které prožívají hlavní hrdinové, tráví čas spolu, zažívají různé veselé příhody a dobrodružství na malé vesnici.
Miluju ilustrace od paní Zmatlíkové, které příběhy doprovázejí.
Krásná vzpomínka na knížku, která nestárne️ za mě veliké doporučení, nejen pro malé ale i pro velké
Klasika dětské beletrie. Četl jsem ji několikrát ještě jako dítě a teď už i svým dětem. A i s odstupem desítky let musím říct, že se mi pořád moc líbí.
Tohle je ta nejnádhernější, nejmilejší a nejlidštější dětská kniha, kterou jsem doposud se synem (4 roky) přečetla. Miluje jí od první kapitoly i on a popěvek ,,Kousek falunské uzenky, té nejlepší..." už mi leze krkem. Ale pořád tak nějak mile a s úsměvem.
A vůbec nevadí, že byla napsána před více než 70 lety. Děti jsou stejné i teď. A je úplně jedno jestli existují mobily nebo ne. Přestěhujte se do Bullerbynu a určitě budou vymýšlet úplně to samé jako naši hrdinové.
IG: @hanybooks
Skvělé čtení, které přibližuje dnešním dětem dětský svět z doby předdigitální a které jsme si s dcerkou užili.
Úžasná a roztomilá knížka, ale hlavně knížka mého dětství. Vzpomínám si, jak mi ji četla moje starší sestra, když jsem byla malá a chystala jsem se jít do postele. Na ty chvíle nezapomenu.
Kdo by tuto knížku neznal? Takový člověk snad není :-) Na mém vydání mám dokonce napsáno, že jsme ji četli ve škole ve třetí třídě. Jak dítě jsem ji četla nesčetněkrát, nyní po letech jsem se k ní vrátila a četla jsem dceři každý večer alespoň dvě kapitoly, neuvěřitelně blažený pocit, když jsem se opět dostávala do Storbynu a Bullerbynu a sdílela toto nadšení i s dcerou, která se šestici skvělých dětí teprve seznamovala. Užila jsem si to úplně stejně jako dřív, možná i kapičku víc, protože sdílená radost je vždycky větší. Knížku tedy nemůžu doporučit, ale přímo MUSÍM, je to podle mě povinnost a radost v jednom.
Opravdu doufám, že ještě pár generací dětí si tuto knížku přečte. Já jí četla v dětství několikrát. Je to geniálně napsaný, nemůžu si pomoct.
Četl jsem jako dítě. Nedávno jsem si tuto knihu opět přečítal společně s dětmi.
Moc krásná knížka, krásné dobrodružné příběhy.
Je to milá knížka, jako asi všechny autorčiny knihy, ale přece jen Pippi a Ronja u mě vedou o tu jednu hvězdu. :)
Moje srdcovka, ani nevím, kolikrát jsem ji četla. Nejdřív mi ji četla maminka, pak jsem si ji hodněkrát četla sama a později svým synům, kteří ji také milovali. Zvláště k vánočním kapitolám jsme se vraceli velmi často. Bohužel už mi z ní odrostli, ale už se těším, jak ji jednou budu číst vnoučatům. Skvělá je i audioknížka načtená Libuškou Šafránkovou.
Děj nám vypráví sedmiletá Lisa. V období dvou let nám popisuje veselé příhody strávené se svými kamarády a sourozenci na malé vesnici Bullerbyn. Jsme svědky nejen typických dětkých her, které si můžeme díky této knize připomenout. Knihu doplňují krásné kresby nezapomenutelné paní Heleny Zmatlíkové. Tato kniha patřila v mém dětství mezi mé oblíbené, kdy jsem jí četla několikrát za sebou, a proto jsem si jí ráda přečetla z pohledu již dospělého člověka. Díky ní jsem zavzpomínala na mé dětství, trávené s mými kamarády venku v přírodě po celý den.
Děti z Bullerbynu jsem si oblíbila už jako dítě, ale až jako dospělá, při předčítání mým dětem, jsem objevila, jak moc jsou vtipné! I ostatní knížky Astrid Lindgrenové miluju, ale Bullerbyn mi asi zůstane pořád nejbližší.
Komunisty přeceňovaná kniha, přitom je tolik krásné dětské literatury, ta k nám ale ze Západu nesměla a tak všichni ochají nad Dětmi z Bullerbynu, jakožto vzpomínce na dětství.
Moje nejoblíbenější knížka. Když jsem se naučila číst, tak moje první cesta po probuzení u babičky na prázdninách vždycky vedla ke knihovně pro Děti z Bullerbynu, a četla jsem, dokud se všichni nevzbudili. K 10. narozeninám jsem dostala svoji vlastní a byla to po svatbě jedna z prvních knížek, co jsem si přivezla do bytu. Teď ji s velkým úspěchem čteme dcerám, starší pětiletá už ji celou slyšela aspoň třikrát a kapitoly týkající se Vánoc a dvě další "Jdeme do školy a děláme si legraci z paní učitelky" a "Velikonoce v Bullerbynu" minimálně desetkrát :-) A navíc je to pro mě jedna z nejlépe ilustrovaných knih, co znám.
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětí
Autorovy další knížky
1962 | Děti z Bullerbynu |
2001 | Bratři Lví srdce |
2007 | Ronja, dcera loupežníka |
1998 | My z ostrova Saltkråkan |
2007 | Karkulín ze střechy |
Moc jsem se těšila, až děti dorostou do věku, kdy už aspoň trochu bude mít smysl číst jim knihy Astrid Lindgren. Děti z Bullerbynu nezklamaly, milé vyprávění o dobrodružstvích jedné party dětí je asi natolik univerzální a nadčasové, že dokáže zaujmout s naprostou samozřejmostí. Starší tak přivedla ke hře na Annu, Lízu a spol. kamarády ze školky, mladší si zase pořádá vlastní exhibici, když se dokola snaží opakovat jména statků (Mellangarden, Sörgarden a Norgarden). Moc by mě zajímalo, kolik generací ještě Bullerbyn přetrvá...