Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/370275/mid_deti-z-bullerbynu-ZBV-370275.jpg
5
4804
4804
Veselé vyprávění o životě, povinnostech i hrách dětí ze švédské samoty patří ke klasice dětské literatury. Ilustrováno Helenou Zmatlíkovou. Bullerbyn je malá vesnička, kde jsou tři statky a kromě dospělých tu žije pouze šest dětí, které spolu zažívají spoustu dobrodružství a legrace. Jejich příhody popisuje sedmileté děvčátko.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1998 , Albatros (CZ)Originální název:
Alla vi barn i Bullerbyn Mera om oss barn i Bullerbyn Bara roligt i Bullerbyn, 1947
více info...
Přidat komentář
Já těch šest a půl dětí, které jsou v Bullerbynu, prostě miluju:-) Poprvé nám je četl manžel na konci těhotenství a pokračoval s tím i v porodnici. Teď si je Barunka (4 roky) měla možnost vychutnat konečně naplno. Když jsem se jí ptala, jaká postava je jí nejsympatičtější, tak mi vyjmenovala snad úplně všechny ženské postavy, Lisou počínaje a Kristin z Lövnäsu konče. Nevím, co má proti klukům:-)
Takové dětství by jim mohl kdekdo závidět. Prostředí, do kterého je děj zasazen, je sice dnešním dětem hodně vzdálené, ale těmi zážitky by určitě nepohrdly. Dělání jeskyní v seně, nocování na seníku, posílání pošty v krabici od doutníků, stavění sněhových pevností a koulovací válka, přespávání v lese a lovení raků, hry plné fantazie, z kamene se rázem stane ztroskotaná loď a z dětí námořníci umírající hladem, atd. Zkrátka pohodové dětství. Trochu mě zarazilo, že si děti až na pár povinností od rána do večera užívají a mají prostor ke společným hrám. Vybavilo se mi vyprávění babičky, jak si poprvé a naposled dovolila jít se koupat s ostatními dětmi, za což si vysloužila výprask, protože neudělala v hospodářství to, co měla. Jak oba s bratrem chtěli chodit do školy, ale ne vždycky mohli, protože někdo musel zůstat doma a pomáhat. Přesto na své dětství ráda vzpomíná. Tak si říkám, zda i naše děti budou mít na dětství tak vřelé vzpomínky.
Díky knize jsem si rozšířila povědomí o švédských zvycích. Zaujaly mě velikonoční cedulky (škaredá středa), psaní veršíků na vajíčka a jejich Vánoce. … S Barunkou jsme si dohledávaly, jak vypadá orsej, jaterník a křivatec, abychom si dokázaly lépe představit jarní atmosféru, když Anna a Lisa samy nevěděly, co dělaly:-) A co myslíte, že jsme udělaly, když jsme si četly o karamelách? ... Moje nejoblíbenější pasáž je ta, ve které se výše zmíněná dvojka stará o Kerstin. „Ty zlý fakane,“ řekla Anna tak vlídně a přátelsky, jak jen uměla.“:-D
Jen jsme dočetly, tak jsme začaly číst znovu od začátku:-) Kolifink Kolifink. Vřele DOPORUČUJI.
Jak já je pořád zbožňuji, těch šest úžasných dětí z Bullerbynu, před lety jako malá holka, i dnes jako maminka dvou malých holčiček. Při čtení jsme se tolik nasmály, vřele doporučuji všem malým i velkým dětem :-)
Nádherná knížka mého dětství. Nedávno jsem si dělala pořádek v knihovně a znovu se začetla. Ani po letech neztratila na čtivosti a zajímavosti.
Moje nejoblíbenější dětská kniha. Jako malý jsem dočetl poslední stranu, trochu fňukl, že už ne konec, obrátil a jel zas od začátku. A i v dospělosti si ji rád přečtu.
Toto byla moje druhá kniha, kterou jsem přečetl úplně sám (je mi 6 let). Příběh dětí se mi moc líbil.
Dalsi srdcovka, jedna z mych nejoblibenejsich knizek vubec. Muzu ji cist i dnes a porad mi neco dava (navic i pohled dospelych, co mi jako diteti unikl). Moc jsem si prala a porad preju mit takovou partu dobrych kamaradu a bydlet na tak krasnem miste v prirode. Je to velice ctive napsane a nektere vety si pamatuju skoro slovo od slova. A ty krasne ilustrace to jen doplnuji.
Řada jsem si přečetla po mnoha letech Děti z Bullerbynu, je to oddechová knížka, určitě doporučuji.
U této knihy si poprvé můžu říct, tak ta nezklamala. Již jsem se vrátil k mnoha knihám, které se mi v dětství líbily, ale dnes mne neoslovily nebo dokonce se mi znelíbyly. Tato je snad první a jediná, která si i po tolika letech udržela pozici favorita.
Byla to pro mě zatím nejlepší knížka ze všech, co jsem četla!
Nejvíc se mi líbilo, jak prodávali třešně. A ještě se mi líbilo, jak Ollovi vypadl zub. Celkově to byla bezva kniha. Je plná příběhů, co podnikali Anna, Britta, Lisa a Olle, Bosse a Lasse. A má krásné ilustrace.
Už nám to četla máma, když mi bylo 4 a půl, ale už jsem si to moc nepamatovala.
Tuhle knihu jsem jako dítě milovala a když ji dnes vidím, vykouzlí mi to úsměv na tváři a přivolá ke mě zpátky spoustu vzpomínek. Sedí si na výsostném místě v poličce kde je těch pár knížek co jsou mi věrné už od dětství, už má hodně pochroumanou vazbu chudinka, přiznávám se bez mučení dala jsem jí leckdy zabrat, je velmi otlapkaná, což je ovšem známka toho, že je knížka milována, u nás konkrétně už několika generacemi dětí a když to ještě vydrží, tak ještě určitě do ruček nějakého toho dítka poputuje.
Jedna z nejoblíbenějších knih z dětství.Po mnoha letech jsem si ji opět ráda přečetla.
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětíAutorovy další knížky
| 1962 |  Děti z Bullerbynu |
| 2001 | Bratři Lví srdce |
| 2007 | Ronja, dcera loupežníka |
| 1998 | My z ostrova Saltkråkan |
| 2007 | Karkulín ze střechy |
"Je mi hrozně líto lidi, kteří nemají kde bydlet," rekla jsem Anně.
"A mne je lito těch, kteří nebydli v Bullerbynu," rekla Anna.