Deti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1997 , Mladé letáOriginální název:
Alla vi barn i Bullerbyn, Mera om oss barn i Bullerbyn, Bara roligt i Bullerbyn, 1947
více info...
Přidat komentář
Děti z Bullerbynu jsem si oblíbila už jako dítě, ale až jako dospělá, při předčítání mým dětem, jsem objevila, jak moc jsou vtipné! I ostatní knížky Astrid Lindgrenové miluju, ale Bullerbyn mi asi zůstane pořád nejbližší.
Komunisty přeceňovaná kniha, přitom je tolik krásné dětské literatury, ta k nám ale ze Západu nesměla a tak všichni ochají nad Dětmi z Bullerbynu, jakožto vzpomínce na dětství.
Moje nejoblíbenější knížka. Když jsem se naučila číst, tak moje první cesta po probuzení u babičky na prázdninách vždycky vedla ke knihovně pro Děti z Bullerbynu, a četla jsem, dokud se všichni nevzbudili. K 10. narozeninám jsem dostala svoji vlastní a byla to po svatbě jedna z prvních knížek, co jsem si přivezla do bytu. Teď ji s velkým úspěchem čteme dcerám, starší pětiletá už ji celou slyšela aspoň třikrát a kapitoly týkající se Vánoc a dvě další "Jdeme do školy a děláme si legraci z paní učitelky" a "Velikonoce v Bullerbynu" minimálně desetkrát :-) A navíc je to pro mě jedna z nejlépe ilustrovaných knih, co znám.
Tuto knihu jsem dostala v roce 1982 od babičky jako dárek za ukončení 1.třídy. Kniha mně nadchla od prvních chvil a celé léto jsem jí četla a nemohla se od ní odtrhnout. Je to další srdcovka,na kterou nedám dopustit. Má četstné místo v mé již dospělácké přeplněné knihově. Nic se nevyrovná dobrodružství malých švédských dětí, jejich radosti a starosti na samotě v Bullerbynu. Krásné vyprávění a krásné kresby paní Zmatlíkové.
Vzdycky mi vadily ty maluvky, pripadaly mi osklive, ale pribeh? Ten miluju. Je to moje nejoblibenejsi detska kniha!
Myslím, že tahle kniha žije z nostalgie komunismu, kdy byla velmi protežovaná. Dnes je knih o dětech spousta a mnohé daleko lepší. Ale nostalgie pracuje dál a tak se kniha čte stále dokola a dokola. Učitelé to strkají ve školách dětem, protože nemají ponětí, kolik krásné literatury je všude kolem. Prostě setrvačník. Myslím, že když se odhodí ta nostalgie, tak zbyde docela obyčejná kniha.
Nádherná knížka, jedna z nejnádhernějších, co mi kdy v dětství přišly do spárů :) Sice mi ji musela podstrčit až kamarádka v kdoví-kolikáté třídě, jinak bych na ni sama snad nenarazila... ale pak to byla láska. Kolikrát jsem to četla a představovala si, že jsem u těch dětí v Bullerbynu na prázdninách, s kým bych se kamarádila nejvíc, co bych v jaké situaci udělala! Spoustu drobných motivů si pamatuju dodnes - buzení kamarádů pomocí nitě, přivázané na palec u nohy, a vedoucí z okna ven. Stavění chodeb ve stodole se slámou. Kousek falunské uzenky, té nejlepší! A další a další. Málokterá jiná knížka ve mně budí tolik zapomenutejch pocitů, úsměvů, nádhernejch chvil a optimismu. Musím si ji pořídit, tohle je klasika, která patří do každé knihovny, co má trošku stát za to. :-)
Jedna z nejmilejších knih mého dětství. Mohla jsem jí číst pořád dokola. Chtěla jsem všechna ta dobrodružství prožívat s nimi a odstěhovat se do Švédska . Úžasná knížka .
Jedna z nejmilejších knih našich dětí, kterou jsem jim četla nejprve sama a později si ji dokonce vzaly na prázdniny a četly si v ní sami. Věřím, že se příhody a dobrodružství dětí z Bullerbynu se budou líbit i vnoučatům, určitě je jako první přitáhnou překrásné, milé a veselé obrázky Heleny Zmatlíkové.
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětíAutorovy další knížky
1962 | Děti z Bullerbynu |
2001 | Bratři Lví srdce |
2007 | Ronja, dcera loupežníka |
1998 | My z ostrova Saltkråkan |
2007 | Karkulín ze střechy |
Děj nám vypráví sedmiletá Lisa. V období dvou let nám popisuje veselé příhody strávené se svými kamarády a sourozenci na malé vesnici Bullerbyn. Jsme svědky nejen typických dětkých her, které si můžeme díky této knize připomenout. Knihu doplňují krásné kresby nezapomenutelné paní Heleny Zmatlíkové. Tato kniha patřila v mém dětství mezi mé oblíbené, kdy jsem jí četla několikrát za sebou, a proto jsem si jí ráda přečetla z pohledu již dospělého člověka. Díky ní jsem zavzpomínala na mé dětství, trávené s mými kamarády venku v přírodě po celý den.