Děti za mřížemi (Příběh chlapce)
Joža Mikula
Z Němci zabraného území bývalých Sudet muselo uprchnout více než tři čtvrtě miliónu českých lidí. Ti, kteří z různých - často rodinných - důvodů zůstali, ocitli se v ponižujícím postavení občanů trpěných z milosti nových pánů. Později byli násilně poněmčováni. A velmi často na tom byly nejhůře děti - děti ze smíšených, česko - německých manželství, stejně jako Mirek.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem tuto knížku rok vydání 1977 která má 187 stran.
Toto vydání trochu rozsáhlejší-popisuje i období Mirka v době kdy byl umístěn do náhradní rodiny a posléze vrácen zpět do kinderheimu.
Díky červenému kříži se na konci války setkal s babičkou a vrátit se sní domů do pohraničí.
Dle mého názoru by tato knížka měla být povinnou školní četbou.
Všichni ví, jak se během druhé světové války zacházelo s židy. Nikde se ale moc nehovoří o dětech a když už, tak jen okrajově v jedné větě. Rozmanitý příběh chlapce a jeho putování z kiderheimů do rodin a naopak dokonale poukazuje na to, v jakých podmínkách a svízelných situacích se ocitaly děti nejen z Česka, ale i z ostatních okupovaných zemí.
Útlá knížečka, ale vešlo se do ní tolik bolesti malého človíčka. A jen se povtrzují tisíckrát opakované pravdy - třeba že v každém národě jsou lidé dobří a špatní, že každá válka je špatná, ať už se vede ve jménu čehokoliv, protože v ní trpí nevinní....
Jsem moc ráda, že jsem nic takového nezažila a doufám, že ani nezažiju. 2. světové válka byla zcela jistě i pro dospělé dost náročná po všech stránkách a co potom teprve pro malého šestiletého Mirka? Jak hrozně opuštěně a nešťastně se asi musel cítit, když ho odebrali babičce a umístili do kinderheimu, kde zažil nacistickou šikanu, bití, ponižování, zavírání na samotku a hlad? Ani u svých "náhradních rodičů" bohužel moc dobrého nezažil, ale hlavně že se po válce vrátil ke své babičce, obdiv patří i jí, že po něm nepřestala pátrat a s pomocí Červeného kříže ho opravdu našla a on se tak mohl vrátit do skutečného domova, odkud ho bezohledně vyrvali. Žít v míru tak rozhodně pro ně nebylo a není jen klišé nebo prázdná věta.
Tuto knihu nemám v knihovně a přiznám se že jsem ji pouze četla a dlouho bych si ani nějak nezapamatovala, ale díky filmu, který bude vysílán brzy ráno jsem si na tuto knihu vzpomněla. ( ,,Uloupené dětství" ). Je to příběh Mirka, který pocházi z česko- německého manželství, který je po smrti maminky vychováván babičkou, nebot jeho německý otec,rváč a bezcitný člověk ho opustil. Bohužel přišli nacisti a bylo všechno jinak. Babičce vzali Mirka do Kindrheimu, bohužel Mirek nic nechápalm ale snažil se přežít v nacistické rodině, kde muž byl proti Hitlerovi, kdežto žena byla Hitlerova obdivovatelka a zároven fanatička, poté byl umístěn do vycvikového tábora ,, Hitlerjungenu" Ale ten film stojí na podívání- Jaroslav Marek ztvárnil Mirka, který nezapomněl navzdory bití a hladu na babičku a svoje čeství, babička, která byla schopná svého vnuka nasledovat kam on šel, bohužel se potkali jednou a bylo z toho zle, ale nakonec ho po mnoha peripetiích našla, Jana Švandová - opravdu fanatickou nacistku, až se jí člověk bál, Ilja Prachař - manžela Jany Švandové, který byl proti Hitlerovi, ale na Mirka byl velice slušný, nebo a tam mi byl nesympatický Andrej Hryc, který opravdu byl nacista, rváč každým coulem. Nejdřív přečíst knihu a pak shlednout film, Film je pomalu lepší než kniha
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) děti a válka uloupené děti
Autorovy další knížky
1972 | Děti za mřížemi (Příběh chlapce) |
1981 | Blesky z temnot |
1982 | Záhadná Atalanta |
1976 | Vrátím se posledním vlakem |
Skutečný příběh malého chlapce Mirka, který byl násilím odvlečen od babičky, která ho vychovávala. Babička se neustále snažila o spojení s Mirkem. Bohužel se jí to nedařilo. Mirek si musel zažít pobyt v Kinderheimech a v náhradní rodině. Kniha vypráví o krutostech, které musel zažít. Knihu určitě doporučuji.