Devatero pohádek
Karel Čapek , Josef Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/270657/bmid_devatero-pohadek-oJU-270657.jpg
4
1192
1192
Loupežník Lotrando, princezna Zubejda, drvoštěp Dr. Voštěp, poštmistr Kolbaba, kouzelník Magiáš, draci, víly, vodníci – to jsou jen někteří hrdinové půvabných pohádek Karla Čapka, které měli rádi už vaši rodiče, jejich rodiče, rodiče jejich rodičů, a rodiče rodičů jejich rodičů. A budou je mít rády i vaše děti. Co je na ní tak půvabného? Tahle kniha totiž není jen kniha pohádek, ale je doslova a do písmene kouzelná! Jak to? Protože je nestárnoucí. Karel Čapek do ní vložil tolik kouzelných slov a tolik veselých příběhů, že ani stárnout nemůže. Protože kde jsou smích, kouzla a láska, tam se prostě stárnout nemůže. A každý, kdo si ji přečte, to pozná na vlastní kůži. Poprvé za 83 let od prvního vydání vychází nestárnoucí Čapkova klasika Devatero pohádek s jinými ilustracemi, než od jeho bratra Josefa. Důvod? „Zatímco Karlův jazyk zůstává neustále moderní a dnešním dětem přístupný a srozumitelný, ilustrace jeho bratra Josefa text stahují do dob, kdy kniha vznikla, působí na ně staře a odvádí je tak od knihy, která si zaslouží jejich pozornost,“ vysvětluje nakladatel David Laňka. O nové ilustrace k Devateru pohádek se postarala talentovaná absolventka FAMU Edita Krausová, která knihu bohatě proilustrovala a dokázala skloubit modernost, zábavnost, pohádkovost a hravost textu s odkazem na vysokou kvalitu české knižní ilustrace.... celý text
Přidat komentář
Já miluju pohádky, ale tyto se mi moc nelíbily. Byly na můj vkus moderní, oproti jiným. Hlavně jsem měla problém dočíst až dokonce.
Vzpomínka na dětství, líbí se mi dobrosrdečnost a pestrost jazyka, která z pohádek čiší.
Krásna klasika a ráda je čtu synkovi. Odpočinu si u toho a vždy pobaví a zvedne náladu.
Vždy jsem se těšil až budu moci Čapkovy pohádky číst svým dětem. Teď je čtu vnoučatům a oni i já jsme nadšení. Jsou jedním slovem - překrásné
S Čapkovou tvorbou pro dospělé mám velké problémy, ale jeho tvorbu pro děti miluji. Asi nejvíce Pohádku kočičí a pošťáckou. Vzpomínám, jak jsme se synem v pohádce ptačí řešili, co je to romadur. A ukázky z pohádky vodnické bývají v učebnicích češtiny - jak se voda ozývá - co slov dokázal pan Čapek vymyslet. Doporučuji přečíst velkým i malým. A ne jenom jednou.
Kdo by nečetl Devatero pohádek? Nebo alespoň neviděl nějakou zfilmovanou? Knížku po mě podědil i můj syn a čtení jsme si moc užili, teď už jen čekám, až ji budu moct číst vnoučatům.
A jako bývalý pošťák mám samozřejmě největší slabost pro pohádku pošťáckou a poštovní skřítky :)
Tyhle pohádky jsem milovala, některé byly i zfilmovány pro nedělní odpolední vysílání pro děti. Každá byla z jiného prostředí, loupežnická , pošťácká, doktorská.... Všechny ale byly úžasné a zároveň poučné.
Modernější pohádky z pera Karla a jedné Josefa Čapka, které se velmi dobře čtou a jsou zábavné. Pochopitelně jsou jiné než klasické, na které byl člověk od mala zvyklý. Karel Čapek byl mistr slova, tolik popisů vlastností jsem najednou nikdy nečetl. Celkově byl je zhodnotil jako velmi zdařilé
Ač moderní pohádky moc nemusím, tyto se mi líbily a u některých jsem se docela pobavila (hlavně u Loupežnické). Za přečtení určitě stojí.
Skvost mezi českými pohádkami, navíc je knIha obohacena nádhernými ilustracemi. Prostě klasika.
Devatero pohádek se mi líbilo už jako dítěti, a snad ještě více nyní, když předčítám synovi před spaním. Nádherný jazyk, napsáno s lehkostí a vtipem. Ani nejsem schopna říct, která pohádka je nejlepší, všechny jsou skvělé.
Jedna z knih naší rodinné knihovny. Trochu mě trápí skutečnost, že pro mé děti byla četba těchto pohádek poutavým zážitkem, ale u mých vnoučat je to nadšení viditelně menší.
Ach, ta čeština, ta jen kvetla v této knize. Pohádky nezahřejí jen duši dětí, ale jistě i dospělých. Naprosto mě pak dostal popis tlustého pradědečka, který byl kouzelný. Leckterý pán by byl pyšný, kdyby jej takhle někdo popsal. Nemluvě pak o dalších samotných příbězích. Hotový poklad.
Miluju čtivý a srozumitelný styl psaní bratří Čapků, tudíž se mi pohádky četly samy. Pokud se však zamyslím nad jejich obsahem, už tolik nadšená nejsem. Rozhodně nemůžu říct, že by mě žádná ani trochu neoslovila, ale pohádky s moderními prvky mi zkrátka úplně nesedí. Nejvíc mě zaujaly ty, na jejichž námět byla natočena pohádka Lotrando a Zubejda, a pak ještě Pošťácká pohádka. Knihu celkově hodnotím tak, že neurazí ani nenadchne, čistý průměr.
Mám bolestně smíšené pocity. Do Pohádek jsem se pustila s tím, že od Karla Čapka přečtu všechno, protože je to jedna z největších osobností literatury vůbec. A s přesvědčením, že cokoliv napíše, mi přijde dokonalé.
První pohádka, Velká kočičí, pro mě znamenala šok. (Aha, tak cokoliv asi ne?) Přečetla jsem ještě Pohádku psí (již jsem znala z dětství), Ptačí, První loupežnickou a Tuláckou a chtěla jsem knížku odložit. Ale pak si mě získala Pohádka vodnická a Pošťácká. Z Pohádky policejní jsem vysloveně nadšená. Konečně to pravé čapkovské: veliké, nezaměnitelné, laskavé, nápadité, moudré, humorné a jazykově mohoucí. Já panu Čapkovi věřím, že v podkrovích na Malé Straně bytují ještě strašidla. A v Pohádce doktorské, což je příběh rámcový, jsem u posledního vyprávění (o rusalce) předla blahem: to vám byla nádhera!
Tož nevím. Hodnotit hvězdami pro mě nemá smysl. Jsem jaksi vyjevená a překvapená, že tohle je také Karel Čapek.
„Potom na Karlově náměstí tancovala v noci Světýlka. Ale protože to nedělalo dobrotu a lidi se jich báli, uzavřela s nimi pražská obec dohodu, že se přestěhují do Stromovky a tam že je bude rozžíhat a k ránu zhášet zřízenec od plynárny. Jenže ten zřízenec, který je rozžíhal, musel za války narukovat, a tak se na ta Světýlka zapomnělo." (Pohádka policejní)
Štítky knihy
pohádky pro děti zfilmováno česká literatura mezilidské vztahy rozhlasové zpracování čeští spisovatelé české pohádky Josef Čapek Karel Čapek, 1890-1938 lidskost, lidství Národní knihovna ČRČást díla
 |
Druhá loupežnická pohádka 1932 |
|
Pohádka pošťácká 1932 |
|
Pohádka psí 1932 |
 |
Pohádka ptačí 1932 |
|
Pohádka tulácká 1932 |
Pohádky jsou moje slabost, hlavně ty české. Ty měli a mají u mně vždy čestné místo.