Devatero pohádek
Karel Čapek , Josef Čapek
Loupežník Lotrando, princezna Zubejda, drvoštěp Dr. Voštěp, poštmistr Kolbaba, kouzelník Magiáš, draci, víly, vodníci – to jsou jen někteří hrdinové půvabných pohádek Karla Čapka, které měli rádi už vaši rodiče, jejich rodiče, rodiče jejich rodičů, a rodiče rodičů jejich rodičů. A budou je mít rády i vaše děti. Co je na ní tak půvabného? Tahle kniha totiž není jen kniha pohádek, ale je doslova a do písmene kouzelná! Jak to? Protože je nestárnoucí. Karel Čapek do ní vložil tolik kouzelných slov a tolik veselých příběhů, že ani stárnout nemůže. Protože kde jsou smích, kouzla a láska, tam se prostě stárnout nemůže. A každý, kdo si ji přečte, to pozná na vlastní kůži. Poprvé za 83 let od prvního vydání vychází nestárnoucí Čapkova klasika Devatero pohádek s jinými ilustracemi, než od jeho bratra Josefa. Důvod? „Zatímco Karlův jazyk zůstává neustále moderní a dnešním dětem přístupný a srozumitelný, ilustrace jeho bratra Josefa text stahují do dob, kdy kniha vznikla, působí na ně staře a odvádí je tak od knihy, která si zaslouží jejich pozornost,“ vysvětluje nakladatel David Laňka. O nové ilustrace k Devateru pohádek se postarala talentovaná absolventka FAMU Edita Krausová, která knihu bohatě proilustrovala a dokázala skloubit modernost, zábavnost, pohádkovost a hravost textu s odkazem na vysokou kvalitu české knižní ilustrace.... celý text
Přidat komentář


Knížka, kterou jsem četla jako malá.Bohužel až po druhém přečtení jsem jim přišla na chuť.


Měla jsem je ráda jako malá a dokonce jsem si je před pár lety zase přečetla :D Jsou pěkné :)


Pro mě takový průměr. Pohádky se hezky čtou, ale nepamatuji si, že by mě nějak zvlášť nadchly.


Když jsem byla děcko, tuto knížku jsem milovala. A pravá láska prý vydrží celý život, takže se k ní určitě ještě vrátím :-)


Nádherný jazyk, to je něco, co u Čapka prostě je. Pohádky jsou laskavé, poučné a vtipné.


Devatero pohádek = devatero nápadů znásobených jazykovou pestrostí a hravostí. Nevyčíslitelné čtenářské potěšení.


[024/10] Tak jsem zjistila, že nemám ráda moderní pohádky. Je fakt, že Kočičí pohádka, Pošťácká pohádka a Druhá loupežnická, jsou prostě klasiky, na které se jen tak vykašlat nedá, ale například pohádka ptačí a nebo o hospodě nacpané loupežníky? Vím, že jako dítě jsem to ani nevnímala, ale jako relativně dospělý člověk, to celé vidím jinak a pohádky tohoto ražení mi prostě nějak nesedí.
Co se týče čtivosti, postupně mi začalo lézt na nervy vyjmenovávání vlastností do nekonečných odstavců. Člověk si řekne, že to je přeci pohádka a z audio-nahrávek slyší skvělé herce, ale i tak se nemohu ubránit průměrné známce, která prostě nejde ani nahoru, ale ani dolů.
Část díla
![]() |
Druhá loupežnická pohádka 1932 |
![]() |
Pohádka pošťácká 1932 |
![]() |
Pohádka psí 1932 |
![]() |
Pohádka ptačí 1932 |
![]() |
Pohádka tulácká 1932 |
Jeden z nejpovedenějších souborů autorských pohádek české literatury. Velmi barvitá čeština, děti jsou neustále vtahovány do děje prostřednictvím přímého oslovování. Pohádky na různá témata všedních dní a povolání nahlížejí s vtipem a snaží se o ozvláštnění. Díky propracované češtině jsou pohádky velmi zábavné a mají vtipné pointy. Nejznámější je nám asi Pohádka loupežnická a část Pohádky doktorské, které se staly předobrazem pro filmovou adaptaci s názvem Lotrando a Zubejda.