Děvče divočiny

22.09.2023

Některé překlady byly hrozné a neslučovaly se s realitou

20.07.2018

Tuto knížku Zane Greye jsem dlouho odkládal, ani nevím proč. A když jsem ji začal číst, dlouho mě moc nebavila. Do tří čtvrtin je to téměř červená knihovna, teprve poslední čtvrtina je opravdu zajímavá. Pasáž ve které se popisuje zajetí Isaka Zaneho mi silně připomíná Steubenova Tekumseha. A překlad je místy příšerný, např. označit indiánské bojovníky jako vojíny nebo osadníky v obležené pevnosti jako soudruhy není zrovna nejpřesnější. Celkově jsem ale spokojený, je to dobrá knížka.

19.03.2018

Jedná se o slovenské vydání knihy Betty Zane, kniha dostala název podle příhody, kdy černoch Sam nedal Betty dopis od Clarka.

24.04.2017

Betty Zane jsem čet už asi před 20 lety, tak jsem si poté, co jsem znova přelouskal všechno, co mám od J. Verna, dal za úkol znovu se podívat na dílo Z. Greye. A dojem? No z původně plného počtu, kterým jsem knihu ohodnotil, musím něco ubrat.
Příběh má sice reálný základ v podobě skutečné události, kdy v pevnosti Henryho byli Indiány obklíčeni osadníci a svým odvážným činem - nebezpečným během pro soudek střelného prachu - je zachránila stejně tak reálná postava Betty Zane. Není úplně jednoduché rozpoznat, co všechno je pravda a co si autor domyslel, což by zase až tolik nevadilo, ale nutno uznat, že celý děj je poměrně jednoduchý. Když jsem k tomu teď po letech zase sednul, docela mě překvapilo, že je to až tak jednoduché, pobíjení Indiánů ve stylu "jakmile se hne něco, co není bílý, střílej na to", do toho tu a tam nějaký popis běžných činností a milostná zápletka cudná tak, jak se na danou dobu slušelo. K něčemu opravdu "akčnímu" dojde skoro až v samém závěru knihy.
Hlavní hrdinka Betty Zane je svým činem takový Chuck Norris Divokého Západu. To se musí nechat, jednalo se bezpochyby o velmi statečný skutek. Jindy (no, skoro po většinu knihy) se zase chová a jedná jako rozmazlený frocek, jinak se to asi napsat nedá.
Z původně plného počtu jsem chtěl ubrat na tři, nakonec za ty poslední dvě "akční" kapitoly dávám čtyři *.

Co mě při čtení překvapilo neméně než jednoduchost děje, je úroveň překladu, potažmo pravopisu. Na to, že je kniha vydaná v r. 1993, mi to místy připadá, jako by to bylo vydání z roku 1939. A gramatická stránka je taky na docela mizerné úrovni, tu a tam hrubka, předpony se často mění v předložky, výrazy jako po prvé, na živu, na konec, v loni a podobné jsou zcela běžné. Co mi také docela vadilo, bylo občasné počešťování osobních jmen, Jiří místo George, Ondřej místo Andrew, místo Betty se občas objevila i Eliška. V tomhle by asi měl mít překladatel jasno a užívat pokud možno původní jména.

01.10.2015

Betty Zane musela být podivuhodná žena a není divu, že si Zane Grey za téma svého prvního vydaného románu zvolil právě hrdinství své prababičky. Kdysi jsem se pokoušela dohledat nějaké informace o těchto průkopnících a docela mě zklamalo, jak si Zane Grey tehdejší postavy zromantizoval. Příkladem může být Lewis Wetzel zvaný Vítr Smrti, který byl nejenom mladší než Betty, ale už ve své době byl považován za výstředního podivína... dnes by byl označen za psychopata apod. Zajímavostí budiž skutečnost, že podle něj byla vytvořena ještě jiná zidealizovaná postava klasických westernů: Hawkeye z Posledního Mohykána.