Devět měst
Thornton Wilder
Poslední románové dílo amerického autora je půvabnou pikareskní mozaikou, obsahuje řadu autobiografických prvků a je považováno za jeden z vrcholů jeho tvorby. Kniha se skládá z třinácti volně na sebe navazujících příběhů, odehrávajících se v luxusním přímořském letovisku v polovině 20. let 20. století. Jsou propojeny postavou mladého učitele, prostého a svobodomyslného člověka, který si umínil prožít v tomto místě nějaký čas a důsledně se vyhýbá všemu, co by mu mohlo vynést nějaký majetek. Nedovede si ale odepřít v některých případech zasáhnout do osudů svých svěřenců, přičemž se úzkostlivě snaží uhájit vlastní svobodu a nezávislost. Vyniká neobyčejnou představivostí a vynalézavostí, které mu pomáhají vyřešit i ty nejdelikátnější záležitosti svých bližních s hlubokým pochopením a k všeobecné spokojenosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , Knižní klubOriginální název:
Theophilus North, 1973
více info...
Přidat komentář
Nevyhovovalo mi mixování zázračně účinkujících intrik se sladkobolnými pasážemi o životních vážnostech. Rozhodla jsem se tedy celou knihu číst jako komedii, a byl to příjemný zážitek.
Mestečko Newport malo šťastie, že sa Teddy rozhodol tam prežiť pár mesiacov, lebo im vyriešil toľko problémov. :) Veľmi milá pozitívna kniha. Zvláštne, že až teraz som na ňu natrafila a podľa hodnotení vidím, že ju čítalo veľmi málo ľudí. Odporúčam prečítať.
Přečteno ne poprvé a pravděpodobně ne naposledy. Napadlo mne několik postřehů.
Za prvé, člověk by měl skoro dojem, že ve Spojených státech kdysi žili slušní a vzdělaní lidé (tedy pár let potom, co vyvraždili indiány a zotročili černochy, že ano). V každém případě Wilder popsal společnost, která nemá moc co společného s tou hlučnou a hysterickou sebrankou, co nám diktuje popkulturu ze všech stran.
Za druhé, pokud některé kapitoly, které se týkaly hřbitovní hlídky, dědečků a krásných mladých dam, neinspirovaly Zděňka Jirotku k napsání Saturnina, tak sním lopatu. Škoda jen, že Zděnek Jirotka ve své další tvorbě neřídil víc T. Wilderem namísto P.G. Wodehousem.
Za třetí, na přebálce jsem si přečetl, že Thornton Wilder získal za svou tvorbu Pulitzerovu cenu, což mne donutilo ronit hořké slzy rozkoše, jelikož jsem si vzpomněl na nešťastníka (jistý Greer a jeho Less), který ji nedávno získal také, a demonstroval tak všeobecný úpadek záoceánské velmoci.
Za čtvrté, když už hovoříme o všeobecném úpadku, může mi prosím zdejší obecenstvo vysvětlit, jak může mít Devět měst 48 hodnocení a 10 komentářů, když například takové Saeculum tady má 573 hodnocení a 167 komentářů, přičemž obě knihy se nachází v rozmezí báječných 80-90%?
(Saecolum jisté U. Poznanski uvádím jen proto, že mi často vyskakuje mezi hodnocenými knihami. K Devíti městům žádný vztah nemá.)
Můj čtvrtý bod by měl jaksi dokazovat, že nemáme důvod se smát kašparům na západě, protože děláme všechno proto, abychom je dohnali a předehnali v umění, kterému Francouzi nadávají dekadence.
Causa finita est!
Pozitivní a lehce ubíhající čtení. Zčásti se jedná o autobiografii; Teddie, stejně jako Thornton je oblíbený pohotový člověk nad věcí, sečtělý, schopný velmi dobře číst lidi a skvělý v improvizaci. Takový dobrý anděl zasahující do života lidem, které při svém krátkém pobytu na ostrově potkává. Na mnoha místech inspirativní.
Z každé stránky dýchá atmosféra dvacátých let minulého století. Pěkné postavy a zajímavé příběhy. Moc příjemné čtení.
Teofil North je unavený vyučováním na chlapecké škole, a proto dává na jaře roku 1926 výpověď. Vydává se na cesty a náhodou se octne v Newportu, kde před pár lety strávil nějaký čas. S radostí se vydává znovu objevovat devět měst Newportských - město prvních usedlíků ze sedmnáctého století, město krásných budov ze století osmnáctého, město námořnictva, město boháčů, město jejich služebnictva, město novinářů a příživníků a konečně město střední vrstvy.
Theofil nemá peněz nazbyt, takže si dá inzerát, že může připravit studenty na střední i vysokou školu, hlasitě předčítat i učit tenis. Díky tomu se setkává s řadou nejrůznějších lidí a nedokáže se nezaplést do jejich osudů.
Zřejmě první případ literárně zpracované mediace a životních příběhů mediátora v historii :=) Ale vážně: ta kniha je tak neuvěřitelná, až je zajímavá. Mladý génius se spoustou znalostí (Yale), vědomostí (5 či 8 jazyků), s nesmírnou obětavostí (vyspí se s každou ženou, která jeho služby právě potřebuje) přijde v 20. letech 20. století do amer. městečka a okamžitě se stane důvěrníkem všech, kteří důvěrníky potřebují, zachráncem i ochráncem těch, kteří potřebují zachránit případně ochránit, dohazovačem sňatků i milenců, kamarádem dětí a současně jediným člověkem, který je tak intelektuálně na výši, že hned při druhém třetím setkání jej bohatý patriarcha pověří založením Akademie filozofů, obrací se na něj místní smetánka i její služebnictvo, rozumí si s majitelem autoopravny i s evropským šlechticem v diplomatických službách atd. atd. A hlavně (!) - je skromný, nezištný, taktní, lže jen když je to zapotřebí (což v té pokrytecké společnosti je denně), bonmoty a hluboké sentence trousí obstránku, a když zahladí všechny konflikty a vyřeší problémy místních milionářů i jejich lokajů, tak tiše odchází ze scény ....
To ani nelze nazvat romancí, ale spíše je to jakási vysokoúrovňová červená knihovna, ovšem s mužem v hlavní roli, tak místo červené bych řekla modrá.
Příjemně starosvětská kniha s jemným humorem. Opravdu trochu připomíná Saturnina nebo knížky od Wodehouse. Odehrává se ve světě klubů, elegantních domů s majordomy a komorníky, večírky se zakázaným alkoholem... a v něm se pohybuje mladý učitel, který nenápadně pomáhá řešit obyvatelům města nejrůznější problémy, napravuje omyly, pomáhá dávat lidi dohromady... Jsou to úsměvná vyprávění o jednom neobvyklém muži v neobvyklém městě.
Kniha se dobře četla, připomínalo mi to trošku Saturnina, místy jsem se i pousmála, myslím, že vcelku povedená četba a přiznávám, že jsem četla v rámci Čtenářské výzvy. I když jsem měla v plánu si tuto knihu přečíst, asi bych to odsouvala a odsouvala.
Pro mě mimořádná kniha. Četla jsem ji už víckrát a všem ji jen doporučuji. Příběh se moc dobře čte, je takový nenápadný, bez dramat a i tak má svou sílu.
Autor měl skvělý nápad vystavět příběh a hrdinovi, který do města přichází pouhou náhodou a díky okolnostem a své profesi se může seznamovat s lidmi napříč všemi společenskými vrstvami.
Je to určitě jedna z "mých" knih, na kterou nikdy nezapomenu.
Pro mne srdcová záležitost. Lahodná četba, inteligentní humor, ozdoba mé knihovny. Těším se, až pozapomenu a užiju si ji znovu.
Velice čtivá kniha. Barvité vykreslení postav a jejich charakterů s milým a nenásilným humorem. Trošku bych ji přirovnala ke knize Na Plechárně.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura morálka USA (Spojené státy americké) osudy lidí učitelé, učitelky, pedagogové společenské romány člověk a společnostAutorovy další knížky
1997 | Březnové idy |
1976 | Devět měst |
1958 | Most Svatého Ludvíka krále |
1974 | Osmý den |
1985 | Naše městečko |
Hooodně zvláštní kniha, dlouho jsem si s ní moc nerozuměl. Pak mi připadala prostě jako sbírka povídek propojených Newportem. Až později jsem v ní začal objevovat opravdu zajímavé věci - hlavně myšlenky. A nakonec jsem si přečetl perfektní doslov od Martina Hilského a rázem bylo jasno. Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Místy to bylo i na pět. Ale celkový dojem s jistým časovým odstupem je lehce přes tři, takže dávám tři. Každopádně fajn počtení, doporučuju.