Dvojí Dexter
Jeff Lindsay (p)
Spokojený otec a strýček (i jeho sestra Debora má dítě) si užívá manželského života a věnuje se dál svému koníčku, likvidaci sériových vrahů. Jenže pak se stane chyba a při jedné akci zjistí, že měl svědka. Neznámý však nejde na policii, ale vezme si Dextera za vzor. Provede vraždu v jeho stylu a pak navíc začne masakrovat Dexterovy kolegy z policejního sboru a zanechávat stopy ukazující na Dexe. Chytí se toho hloupý Debořin parťák a pochopitelně seržant Doakes... Opět klasický superčtivý Jeff Lindsay – černý humor, hlášky a již typicky za vlasy přitažený konec. Jen dřívější „hlavní hrdina“ Temný společník stále víc ustupuje do pozadí.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2012 , BB artOriginální název:
Double Dexter, 2011
více info...
Přidat komentář
Tak už za sebou mám šestý díl série a obávám se, že nám postupně Drahoušek Dexter děsivě stagnuje. Autor se opakuje a točí se v rámci frází a popisů a děje především v miamském provozu, Temného společníka s faktorem trojitého X a rozvláčnými popisy jakékoliv situace nebo děje. Samotné krájecí akce je ukrutně málo, “záhadného“ protivníka/plagiátora zkušený čtenář odhadne prakticky hned při prvním vzájemném setkání. I těch vtipných momentů, které působily zábavně je pomálu, závěr chabý a předvídatelný včetně finální konfrontační scény a následného příhodného vymizení všech problémů, postavy se řítí do nezajímavých zón – sestra velící oddělení je už bez bratrských rad opravdu naprosto neschopné stvoření a chudák ženuška – maniak, posedlý bydlením se začínajícím alkoholismem, která není pomalu dát dohromady souvislou větu. Asi musím konstatovat, že se těším, až sérii dočtu, ufňukaný hlavní hrdina začíná otravovat – 55 %
Zacatek se docela vlekl, rekla bych, jakoby Dexter zapomnel ci je...nastesti prisel napad s krmenim zraloku a skore vylepseno, nakonec jsem si to opet uzila.
„Podle mých mnohaletých zkušeností v oboru je nejlepším způsobem, jak chytit vraha, prostě mít štěstí.“
No a to je tak nějak v kostce způsob vyšetřování Dextera Morgana. I když je báječným společníkem pro zádumčivé večery, spíš než na detekční schopnosti se spoléhá na náhodu, jež jej, jak doufá, dřív nebo později dovede k cíli. Ovšem kdo si na tenhle miamský drtivý styl zvykl, toho Dvojí Dexter bude bavit stejně jako předchozí romány. Ostatní na autora pravděpodobně zanevřeli už dávno.
Ačkoliv zápletka graduje tentokrát hodně zajímavým směrem, příběh až moc okatě počítá s atraktivitou hrdiny a na uvěřitelný vývoj kašle. Přesto nebýt nadbytku slov, mohla to být stále parádní jízda. Bohužel, Jeff Lindsay se ve svých sarkasmech začíná opakovat a vtipný nadhled to ne vždy zachrání. Oproti tomu mu nelze upřít talent pro vymýšlení zapeklitých momentů, které okouzlí hektickou absurdností. Což je hned druhý důvod, proč mám tuhle sérii stále tak rád. Tím prvním je samozřejmě sám drahoušek Dexter.
Další díl, který jsem si náramně užila. Moc se mi na této sérii líbí jak se vyřešení nechá až úplně na konec, že se pak nemusím jakou dobu prokousávat většinou nudnými pasáži co bylo po případu. Taky postupný zapojování Briana do příběhu je taky super.
Opět čtivé a zábavné, prostě Dexter. Vraždící psychopat a současně milující tatínek, který učí děti svůj koníček a neodmítne je vzít ani na krmení žraloků - no a čím ty žraloky tak asi nakrmíme, děti? :-)
(☆10/10) Toho trotla, co dával dohromadu tu anotaci, která tu straší a vyzrazuje prakticky celý děj by za trest měli předhodit těm kanibalům z knihy. Naštěstí se mi ji nějak povedlo opomenout a nezkazit si tak dojem z knihy. Pokud jste se jí vyhli taky, tak další text nečtěte, neb také obsahuje pár spoilerů.
"Svoboda je vážně jen iluzí. Pokaždé, když si myslíme, že máme na výběr, jen nevidíme pušku mířící nám na břicho."
Začnu menšími výtkami. Takže - buď mám za a) velice dobrý odhad, za b) Temný společník mi napovídá ještě lépe než Dexterovi a nebo zkrátka za c) - kniha je ke konci poněkud předvídatelná (nehodící se škrtněte). Čímž chci říct, že jsem natolik podezíravý, že bych se do té šlamastyky ke konci na jejich místě nedostal, i když to byla spíše chyba Debory, která si nenechá domluvit, než Dextera, který byl sice o něco méně podezíravější než já, ale na vyhnutí se tomu nejhoršímu by to nejspíše pořád stačilo.
A ač nejsem bez citů ani sériový či jiný druh vraha, Dexterovo věčné rozjímání či plánování, jak bude lepším člověkem kvůli novému přírustku do rodiny mi přišlo přehnané (možná to má co dělat s tím, že to s dětmi neumím a ani žádné nechci). Ale tak dobře, dejme tomu, že to holt i v někom prakticky bez citů holt může vzbudit nějakou odezvu.
Ve výsledku mi ale tyhle "nedostatky" vlastně ani moc nevadily, protože mě kniha prostě bavila a bylo mi zatěžko ji odkládat kvůli jiným povinnostem. Potěšil mě i návrat jisté osoby a ač tu je prakticky víc kritiky než chvály, líbil se mi tento díl víc než dva předešlé a společně s druhým dílem patří mezi mé nejoblíbenější v sérii. (17. 6. 2015)
Někde uprostřed jsem si myslel, že to bude fakt průser, nakonec to dopadlo ještě relativně dobře... ale!
To, co jsem toleroval u předcházejících dílů, už pošesté prostě nemohu nezmínit. Stále opakující se fráze jako popisy miamských řidičů a dálnic, šustění kožených křídel, rozvláčná a zbytečná souvětí, která by šla vyjádřit jednou holou větou – kdyby měla kniha o sto stran méně, nic se nestane – a až přehnaná extrémnost některých postav (Rita není schopná říci souvislou větu, WTF?!), to vše mi prostě lezlo příšerně na nervy.
Lindsay má evidentně poněkud přehnanou zálibu v jídle, protože jenom zmínky o něm v různých variacích (od myšlenek až k jeho vychutnávání) tvořily tak čtvrtinu knížky, nekecám! V kombinaci s dalším sklonem, a to sebelítostí, kterou autor Dexterovi propůjčil (byť se ji snažil vtipně shazovat – což fungovalo v prvních dvou, možná třech dílech, ale pošesté?!) se jednalo o něco příšerně otravného... slovy Jirky Luňáka: „Sakra, Jeffe, tak se nejdřív nažeru, a až pak sednu k tomu počítači a něco píšu!“
Plus bylo finále, které se tentokrát celkem povedlo (jakože ve většině předchozích knížek bylo fakt slabinou), takže jako hodně oddychové čtení pro otrlé, co mají rádi Dextera (a jako já si namísto postav dosadí obličeje seriálových herců), asi nakonec ano... ale peněz vyhozených za knížku lituju. Fakt nevím, jestli budu mít sílu dočíst zbývající díly, protože mi je jasné, že se nic zásadně nezmění; a to je škoda.
O něco něco slabší díl celé série, ale není se co divit po minulé knížce kde Dexter honil kanibaly a upíry po Miami a oni jeho se ten útlum projevit musel. Ale ani náhodou jsem neočekávala smrtelnou mužskou chorobu! Chudák Dexter chytil kašlík a rýmečku, tím mě autor doslova odboural :o) Na Ritě se vyřádil až až, počátky alkoholismu a posedlost bydlním, se divím, že se z toho dokázala jako mávnutím kouzelnýho proutku otřepat, jako by se nechumelilo. No jasně v Miami nechumelí! Deb se z tohoto dílu téměř vytratila a aspoň mě tam chyběla. Propadák to rozhodně nebyl, ale minulý díl mě bavil o moc víc. Každý kdo přečetl těch 5 dílů předtím, určitě přece číst dál nepřestane!
6 díl dextera byl napínavý jako struna od houslí až do konce knížky, plná akce , i humoru, moc se mi líbila :D
P.s: určitě sáhnu po 7 dílu Dextera z dextrovské série
Ne, Ne, Ne, Ne, proboha Lindsayi proč?
Kniha Dexter v Hlav.... teda omlouvám se obsah knihy mě zmátl chtěl jsem říct Dvojí Dexter.
Kniha měla slibní začátek ale pozdějí se dostala do tempa kuhajícího koně.
Až na pár okamžiků se kniha neliší od Dextra v Hlavní roli ale tam byl tento nápad lépe využití.
Dexter a jeho humor vyšuměli do prázdna minulých knihách jsem se právě nejvíc bavil při jeho myšlenkových pochodech taky právě tyto části patřili k tomu ještě lepšímu ale nic extra co by mi uvízlo paměti to nebylo.
Deb: Tak nějak jsem si zvykl že Dexterova sestřička si bez něj nedojde ani na záchod ale tady to už nebylo k vydržení.
Rita: Co udělal Lindsay si Ritou mě vážně mrzí Rita byla taková hodná slečna a teď je z ní semetrika kterou být na Dexterově místě rozkrájím a naházím do oceanu kodex ne kodex. Díky bohu si asi Lindsay uvědomil že takto její postava fugovat nemůže a na poslední kapitoly jí vrátil její starou tvář.
Dvojí Dexter je asi nejhorší díl série a já začínám pomalu děkovat za Dexter v temnotách.
Rada bych to svedla na skvrny na slunce nebo neco jineho, ale byla jsem trochu zklamana...kniha byla na urovni predchozich dilu...ale neco mi chybelo...presto se tesim na dalsi, stale serii povazuju za top toho, co jsem kdy cetla...
Slabší díl, Dexterovy vnitřní monology se místy opakují a nudí, někdy si počíná i dost hloupě – v minulosti byl pro mě další děj překvapením, tentokrát byl předvídatelný. Závěr byl dobrý, možná díky změně prostředí?
Vcelku napínavý díl, přesto musím říct, že jsem se chvílemi nudila a to díky dlouhým Dexterovým monologům, které byly občas opravdu dlooouhé a děj či akce tak měla menší zpátečku. Vraždy také ušly, i když by se v předchozích dílech určitě našly v "zajímavějších" provedeních. Každopádně jsem knížku zhltla a určitě se vrhnu na poslední díl, takže všem doporučuji! :)
Velice napínavě i vtipně napsaná kniha. Několik věcí mi však na této knize přece jen vadilo. Za prvé je to humor. Občas mi přišel příliš jednoduchý, prvoplánový. A za druhé je to Dexterova inteligence. Zvykl jsem si, že Dexter je inteligentní vtipný chlapík s drobnými charakterovými kazy. V této knize je však Dexter s inteligencí na štíru. Nepovažuju se za kdovíjak nadprůměrně inteligentního, a snad právě proto mi tentokrát lezlo na nervy, jak je Dexter nedovtipný až hloupý, jak mu to nedochází. Čekal jsem, jak taková zřejmá věc dojde Dexterovi až po mnoha stránkách textu, a to mi kazilo radost z jinak příjemného čtení.
70 - 75 %
Tak 3/4 knihy jsme se náramně bavil a opravdu čekal, co z toho nakonec vzejde, ale přeci jen se nějak s tím koncem nemůžu až tak úplně srovnat....čekal jsem trošku trošku něco jiného ;) Na druhou stranu zase nic kvůli čemu bych měl ubírat z hodnocení a dávám za plný počet! :)
Autorovy další knížky
2010 | Drasticky děsivý Dexter |
2007 | Drasticky dojemný Dexter |
2009 | Dexter v hlavní roli |
2011 | Delikátní Dexter |
2015 | Dexter je mrtvý |
Veľmi príjemná, hoci nie stopercentná zmena.
Dexova nemesis má trestuhodne málo priestoru a skrátiť to tak o sto strán by nebolo na škodu... Ale konečne je tu využitý Doakes, k tomu výborné scény v skautskom oddiele a temná atmosféra takmer neviditeľného protivníka.
Opäť by to objektívne bolo skôr za štyri a pol hviezdičky, ale tento návrat ku koreňom ma tak potešil, že nemôžem inak.
S Lindsaym je to proste ako jazda na horskej dráhe s mozgom odloženým na sedadle spolujazdca - hádže to s tebou zo strany na stranu, hore a dole, ale predsa-len je to dobrá zábava.