Dědictví krve
Richard A. Knaak
Od počátku všeho času mezi sebou válčí andělští obyvatelé Nebeských Výšin a démonické hordy Planoucích Pekel o vládu nad tím, co bylo stvořeno. Nyní však tento boj zasáhl i svět smrtelníků… a ani člověk, démon nebo anděl nebudou ušetřeni… Život Norreca Vizharana se proměnil v noční můru. Na výpravě za magickým pokladem objevuje tento potulný voják artefakt, jehož moc si nedokázal představit ani ve svých nejdivočejších snech: starobylou zbroj Bartuca, legendárního Pána Krve. Ale tato záhadami opředená zbroj je prokletá a pomalu přelévá svou zhoubnou sílu do Norrecovy zmučené duše. Nyní, stíhán démony, kteří touží zmocnit se temné zbroje, musí Norrec překonat chuť po krvi, kterou téměř není schopen ovládat, a dozvědět se pravdu o svém strašném prokletí dříve, než bude ztracen v temnotě navždy…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2002 , Fantom PrintOriginální název:
Legacy of Blood, 2001
více info...
Přidat komentář
Začátek se mi vcelku líbil, ke konci už to trochu ztrácelo dech. Pro fanoušky Diabla je to možná "must-read", ale nemyslím si, že je to nějak zásadně ohromí. Takové průměrné fantasy, které neurazí. Po prvním čtení jsem dal čtyři hvězdy, po druhém čtení hodnotím hvězdami třemi. Takže ve finále 3,5 hvězdy.
Oproti jiným knihám s herní předlohou se jedná o příběh, který se v podstatě nepřekrývá se samotnou hrou, a například samotný Diablo zde nemá vůbec žádnou úlohu, jen je okrajově zmíněn. Pominu-li tento fakt, tak děj sám o sobě není vůbec špatný, ale od přečtení Knaakovy knihy Den Draka se nemůžu vyhnout srovnání. Příběh není kdovíjak epický, za to však nabízí hezky popsané postavy, zejména pak necromancerku, ta mi byla ze všech nejsympatičtější. Jejich cesty se zajímavě proplétají, ale žádný výrazný wow efekt zde nenajdeme. Jak se říká - neurazí, nenadchne. Rozhodně však Dědictví krve stojí za přečtení, ať už jste či nejste fanoušci Diabla.
Odpočinkové fantasy, nečekal jsem nic víc, takže nejsem zklamán. Ačkoli si dokážu představit kvalitněji zpracované postavy, případně kvalitnější příběh/zápletku, bylo to příjemné čtení.
Mě Norrecova cesta hodně bavila. A jako fanoušek Diablo hry je pro mě tohle čtení super zpestření Diablo světa.
Je pro mě těžké psát o knize kterou už do ruky nevemu...
Čtení nebylo špatné i myšlenka se mi líbila.
Jen postavy a svět jsou bez života a atmosféry.
Čekal jsem napínavou temnou fantasy, dostal jsem brnění co chtělo být kompletní, dvě postavy bez vlastní vůle, jednu kudlanku, čarodějku a necromancerku.
Jaké asi budou další díly?
Klasická "sword and sorcery" fantasy, kterou Knaak umí velmi dobře. Rychlé (místy až videoherní) tempo vyprávění, čtivost, akce a kreativně popsané souboje, to jsou jeho hlavní devizy; na své si naopak nepřijdou milovníci propracovaných charakterů, výpravnosti a složitých světů. Vždy jsem měl dojem, že Knaak umí vymyslet solidní a atraktivní příběhové konstrukce, ale není příliš silný ve vytváření světů (jeho těžce uchopitelný a divně fungující Dragonrealm budiž příkladem); zde mu však herní univerzum Diabla funkční svět už poskytlo, takže se mohl soustředit na to, co mu jde nejlépe. Dědictví krve je však i přesto čtením, které má přidanou hodnotu pouze pro fanoušky herní série, ke kterým se řadím. Ti ocení přítomnost postav, nestvůr, lokací i mechanismů ze hry (např. setové předměty) a kniha v nich tím pádem zarezonuje silněji. Čtenář neznalý herní série Diablo dostane "jen" zábavnou, pohodovou akční fantasy z ne úplně okoukaného prostředí.
Kniha sa mi pacila je to prva od Knaaka co citam a tesim sa na dalsie.
Som jeden z prvych fausikov Blizzard Entertaiment a kniha celkom synchronizuje s atmosferou hry.
Velmi sa mi Bartuc nehodil postave k z hry ale pravdepodobe to nemalo zasahovat do priamej dejovej linie.
Příběh o zbroji, která chtěla být kompletní. O ničem jiném to není, ale postavy jsou na to, že je psal Knaak, docela uvěřitelné. A není tam žádná dokonale zbytečná a navrch zpackaná romantická linka jako v knihách ze série DragonRealm. Asi poprvé jsem Knaakovým postavám věřila vzájemné sympatie.
Jedna hvězdička za svět Diabla, jedna abych nějak odlišila, že se to Knaakovi povedlo víc než DragonRealm. Dobře se mi to četlo, ale není to kniha, která by ve mně zanechala nějaký dlouhodobější dojem. Podruhé bych knihu číst nechtěla a od čtení dalších dílů mě trochu odrazují názory, že Dědictví krve je jedna z těch lepších knih ze série.
Prvá moja kniha od Knaaka a prvá moja kniha v knižnici, ktorú som si sám, za vlastné peniaze kúpil, takže nemôžem hodnotiť inak než plným počtom - kúpená dokonca z českého obchodu. Hru Diablo II som hral, prešiel, takže svet Diabla mám rád, aj keď s pribúdajúcim časom a prečítanými knihami by som jej už dnes plný počet nedal.
Tochu jsem se bál té značky DIABLO. Čekal jsem něco, jako když si koupíte mobilní telefon Harley-Davidson nebo pěnu na holení Pribina, jestli mi rozumíte. Nakonec to bylo ale docela prima, dávám lepší 4.
Diablu jsem se dlouho vyhýbal. Kniha podle hry? Warcraft byla fakt slabota. Jednu knihu jsem dal, další už jsem nezvládl. Omlouvám se nadšencům. Vlastně ne, je mi to jedno. Knaaka od té doby nemám příliš v lásce, protože jeho pojetí fantasy mi přijde tuctové a zapadající mezi další, tohoto typu. Ten typ, co prezentuje fantasy knihy, jako hru na hrdiny, s příšerkama, dráčkama, atd. Takhle fantasy vnímá většina lidí, co ji nečtou. A proč jsem tedy do toho šel? Kamarád mluvil o tom, jak se mu to líbilo. V podstatě mi knihu donesl a tak trochu vnutil (nemám to rád a přitom dělám to samé). Trvalo mi to dlouho, ale dostal jsem se k tomu. A výsledek? Tuctová fantasy, o jedné zbroji, co si takhle jednou umanula, že si vyjde na procházku a do toho se zamíchalo pár "zajímavých" postav. ALE, světe div se, mě to bavilo a tím já hodnotím. Nebavily mě 3/4, jak píše koci.utd, pode mnou, ale spíše 1/2 uprostřed. Tudíž začátek - zaběhlé schéma, prostředek - chytlavý děj, konec - si přečtěte... PS: Diablo jsem hrál a jsem rád, že příběh byl o něčem jiném, než o chození stále hlouběji, sekání, sbírání, nakupování a léčení
Počáteční 3/4 knihy jsem byl vážně unešen jak námětem, tak dějem, závěrečná část byla ale tak rozvleklá, nepřehledná a neuvěřitelná, že trochu kazí dojem z knihy. Přesto v rámci žánru poctivě odvedená práce.
Mistr Viero by měl příště své peníze investovat třeba do kuchařky Ládi Hrušky. Rozhodně je to z celého cyklu jedna z těch lepších knih, příběh je srozumitelný a rovněž každá z postav má své vlastní cíle a je celkem dobře vykreslená. Dobře se to čte a než stačíš říct ,,Diablo,, tak je konec. Je to fantasy na komerční účel, ale nikdo od toho taky nemůže čekat nic jiného, za mě účel splnila..skvěle jsem se bavil.
Přiíjemně počtení určené spíše na cesty, ten warhammerovský styl tomu vyloženě sedí. Atmosféra Diabla funguje.
První diablo koupené ze zvědavosti (kvůli hře) a musím říct že vůbec ne špatné
Od knihy jsem čekala něco zcela jiného vůbec ne to, že bude skvělá. Svět Diabla je jen lehké pozadí skvělého příběhu který by fungoval i jinde. Knaak je skvělý spisovatel a napsal skvělou knihu, která se četla jedna báseň. Originální zápletka a moc milý styl vyprávění. Vřele doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Den draka |
| 2004 |  Ohnivý drak |
| 2002 | Dědictví krve |
| 2013 | Stormrage |
| 2003 | Království stínu |
Poslechnuto jako (moje první) audiokniha. Takže i přednes to mohl ovlivnit. Ale celkově to byla dobrá oddychovka, ačkoli bych možná uvítal něco více provázané se hrou. Akce nechyběla a zejména linka Norreca byla prima.