Dialogy
Giordano Bruno
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37677/bmid_dialogy-v2c-37677.jpg
5
5
5
Vydání italských dialogů Giordana Bruna v českém překladu J. B. Kozáka přináší dnešním čtenářům základní texty o kosmologických úvahách tohoto význačného filosofa. Ve svých dílech „Večeře na popeleční středu“, „O příčině, principu a jednom“ a „O nekonečnu, universu a světech“ vydaných roku 1584 během pobytu v Anglii Giordano Bruno obhajuje Koperníkův heliocentrický systém Sluneční soustavy a rozvíjí jej dále k představě nekonečného vesmíru vyplněného nekonečným počtem podobných planetárních systémů kolem jiných hvězd.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2008 , AcademiaOriginální název:
Dialoghi metafisici, 1925
více info...
Přidat komentář
Giordano Bruno byl naprosto mimořádně hluboký a nadčasový myslitel, který předběhl svou dobu, což ho také stálo život. Jeho úžasně krásné a na svou dobu výjimečně odvážné myšlenky určitě stojí za přečtení.
Chce to čas, ale stojí to za prečítanie. Dialóg bol svojho času ako útvar bežný, takto sa dala veľmi jasne predostrieť myšlienka - jednoducho každá postava prichádza so svojím názorom a vymieňajú si argumenty. Niektoré postavy sú pritom občas hrubé, občas uštipačné, to patrí k veci a aspoň je čítanie veselšie; nejde o podlosť autora, ako si vyvodzujú niektorí čitatelia...
Bruno je nesmierne zaujímavá postava, provokatívny, ale zároveň ohromne vášnivý. Sú to vedecké debaty, alebo povedzme vedecko-mystické, ale je v tom srdce. Samozrejme, ako väčšina učencov jeho doby, Bruno sa orientoval v alchýmii, bola mu dobre známa hermetická tradícia; očakávať od jeho spisov hard-core vedu nášho storočia by bolo naivné.
Zatím jsem přečetla pouze "Večeři na popeleční středu" a nemyslím si, že budu pokračovat... Ne proto, že by kniha byla špatná, ale protože zkrátka nemám čas. Večeři jsem četla na seminář a na dalších 250 stran už asi nemám kapacitu... trochu mě to láká, ale nejsem si jistá, jestli by to mělo význam...
Ale k tématu... Forma dialogu se nám sice zdá pro "fysikální vědeckou práci" poněkud nevhodným útvarem, nicméně v této době to bylo naprosto běžné a už jsem si natolik zvykla, že už mě to ani nepřekvapuje. Je potřeba se ale připravit na to, že Bruno je víc mystik než astronom. Ne, že by byl hloupý, ale Koperníkův spis očividně plně nepochopil a v jeho teorii se objevují body, které spolu nesouhlasí - kupříkladu počty pohybů konaných Zemí, to už mě zkrátka iritovalo. Navíc mi přijde, že hlavním cílem dialogu je naprosto zesměšnit své odpůrce, chová se k nim dost nepěkně a dělá z nich idioty... Nic z toho ovšem nevylučuje, že to je zajímavé čtení od zajímavé osobnosti o zajímavém předmětu... zkrátka krása :D
Štítky knihy
eseje vesmír filozofie věda Giordano Bruno, 1548-1600 sluneční soustava kosmologie (vznik, vývoj, zánik vesmíru)Autorovy další knížky
| 1964 |  Navštívení krásy – italská renesanční lyrika |
| 1956 | Dialogy |
| 2007 | Magie, pouta a dialog renesančního filosofa |
| 2001 |  Božskému Rudolfovi II |
| 1924 | Mučedník římské inkvisice |
Nekonečný vesmír obsahující nekonečné množství vesmírných těles a soustav... ovšem podkladů pro svůj "astronomický projekt" tady moc nevykutám, Bruno nevěří na matematiku (nakolik ji umí, to je taky otázka), svoje motivace a argumenty čerpá z jiných oblastí. Navíc mi připadá jako pěkný náfuka, ale čtení je to zábavné, místy až ke grotesce, takže knihu neodkládám. V druhém souboru dialogů se ukazuje, že má-li si s ním církev vyřizovat účty, nabízí se mnohem výživnější materiál než nějaká představa o uspořádání vesmírných těles. A slovní přestřelky i sebechvála pod taktovkou autora vesele pokračují. (Nejspíš by si užíval dnešní sociální sítě.) Závěrečný text je pro mě opět důležitý fyzikálně - interagují spolu světy, podléhají cizí objekty naší gravitaci a naopak? Po brunovsku, nakolik jsem pochopila, by se místo gravitace spíš mluvilo o udržování integrity planetárního/hvězdného organismu, takže působení není univerzální, podobně jako moje vůle neovládá vaše svaly. Výjimkou jsou "uvolněné" částečky, řekněme odpadní. Zajímavě vymyšleno. Bruno sice odbourává geocentrismus a hierarchii (což asi lze číst i politicky), ale podle mě stále o vesmíru přemýšlí velmi lidsky, nemá ještě smysl pro jeho cizost.