Diamantová sekera
Jaroslav Tichý
Pohádky národů Sovětského svazu, vytvořené lidem Litvy, Lotyšska a Estonska, se neliší svou thematikou od pohádek našich. I v tomto kouzelném světě příběhů jsou lakomci, bohatí a nadutí páni, i chytrá zvířata a ptáci, především však stateční lidé čistých srdcí, jinoši a dívky, kteří pro dobro druhých bojují a vítězí nad zlem svou neohrožeností, skromností a statečností. I v nich je uložena lidová moudrost, důvtip a odvaha, ušlechtilost i bohatá fantasie. Mají také svůj svéráz, své vlastní kouzlo a poesii, které hluboce zapůsobí na čtenáře.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1956 , Svět sovětůOriginální název:
Skazki narodov Pribaltiki, 1953
více info...
Přidat komentář
Měla jsem tu čest poznat osobně autora ilustrací ke knížce Diamantová sekera a k mnoha jiných - pana Vladimíra Brehovszkého. Byl to skvělý člověk.
Škoda že mu život nedopřál víc let, a také i jeho synovi nadanému akadamickému malíři Janu Brehovszkému, který zemřel v pouhých 35 letech.
Dá se tomu vytknout to, že je to zřejmě přeložené z ruského vydání, takže třeba estonský ostrov Hiiumaa je tam psaný nějak ještě víc úžasně exoticky jako Chiu Maa (teď zrovna knihu nemám po ruce), a že prý oblečení v ilustracích neodpovídá tomu, odkud jednotlivé pohádky jsou; ale to je taky asi tak všechno, co se tomu dá vytknout. :-) Úžasná knížka, měla jsem ji ráda jako malá a mám ji ráda doteď. Ilustrace, bez ohledu na autentičnost, jsou jedny z nejpohádkovějších, které znám. Jsou tam pohádky všemožného druhu, od tragické legendární Egle po velmi hravou Jak dal Stepas pánovi za vyučenou. A taková pohádka o třech koních je myslím jednou z mých nejoblíbenějších pohádek vůbec... Jsou tam mimochodem i některé užitečně poučné pohádky, třeba ta o Mrazu a Mrazivci, která mě už v dětství poučila, jak v zimě nezmrznout. :-) (Jo a: Egle znamená litevsky i lotyšsky jedle nebo smrk.)
Jako dítě jsem pořád dokola četla pověst o Egle a říkala si, že je to hrůza takhle se proměnit ve strom!
Čítávala mi ji babička. Vždy když jsem k ní jela měla jsem s ní spojenou tuto knížku. Byla tak zajímavá a tak jiná. Něco mě na ní hrozně fascinovalo. I když jsem jí četla už po stý vždy jsem v ní našla něco nového. A ilustrace je dokonalá.
Krásné pohádky, vydání z r.1979 je také nádherně ilustrované - v dětství jsem je měla moc ráda, protože byly jiné než např.pohádky od Němcové, či Erbena.
Tak tohle je pohádková klasika, četla jsem ji nejen v dětství, ale i svým dětem, sice jsem už simultánně překládala pro ně neobvyklé výrazy, ale líbila se i jim.
Krásné pohádky - krásné obrázky. Jedna z nej pohádkových knížek z dob kdy jsem ještě byl kluk.
Toto je zcela nepochybně kniha mého dětství, kterou budu číst taky svým dětem. Je plná nádherných ilustrací, do kterých když se dnes zadívám, rozlije se mi v těle zvláštní příjemné teplo.
Štítky knihy
litevská literatura estonská literatura lotyšská literatura Pobaltí, Baltské státy BaltovéAutorovy další knížky
1979 | Diamantová sekera: Baltské pohádky |
1962 | Kouzelný koberec |
1993 | Tajemství lesa |
2009 | Kníže Dracula a jiné hradní pověsti |
1960 | Letem ČSR |
Dřív ji četli naši mě a teď ji čtu já svým dětem, moc se jim líbí.
Jedna z těch který si přečtu i já sám pro sebe. :-)