Diamantová sekera
Jaroslav Tichý
Pohádky národů Sovětského svazu, vytvořené lidem Litvy, Lotyšska a Estonska, se neliší svou thematikou od pohádek našich. I v tomto kouzelném světě příběhů jsou lakomci, bohatí a nadutí páni, i chytrá zvířata a ptáci, především však stateční lidé čistých srdcí, jinoši a dívky, kteří pro dobro druhých bojují a vítězí nad zlem svou neohrožeností, skromností a statečností. I v nich je uložena lidová moudrost, důvtip a odvaha, ušlechtilost i bohatá fantasie. Mají také svůj svéráz, své vlastní kouzlo a poesii, které hluboce zapůsobí na čtenáře.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1956 , Svět sovětůOriginální název:
Skazki narodov Pribaltiki, 1953
více info...
Přidat komentář
Nadchly mě zejména nádherné ilustrace Vladimíra Brehovszkého. (měla jsem vydání z roku 1964)
Opět jsem se přesvědčila, že pohádkové příběhy jsou kosmopolitní - u mnoha národů se často objevují stejné náměty. Mnohé mi připomněly pohádky Boženy Němcové či Karla Jaromíra Erbena. Mile mě však překvapila i nová témata. Je dobré vracet se k pohádkám. Doporučuji.
Tohle prostě miluju, pohádky mého dětství, které jsem četla stále dokola a i dnes si dokážu u nich vybavit ty dětské pocity. K tomu úchvatné ilustrace. Krásné pohlazení po duši.
Nádherné baltské pohádky, překrásné ilustrace. Pro děti každého věku i pro dospělé jako připomínka dětství.
Krásná pohádková knížka mého dětství. Půjčila jsem si ji z knihovny a velice mne očarovala :) Po letech jsem ji objevila v antikvariátu a čtou ji i mé děti. Doufám, že tyto krásné příběhy, pohádky, budou číst i další generace.
Moc hezká knížka s překrásnými ilustracemi, velmi živými a realistickými. Skutečnějšího čerta nikde jinde neuvidíte. Čtu ji i dnes, v dospělosti, neztratila nic ze svého kouzla.
Jedna z nejoblíbenějších knížek mého dětství. Je nadčasová , v naší rodině ji už čte třetí generace a všem se líbí nejen pohádky, ale také ilustrace. Za ty roky knížka dostala dost zabrat. Tento soubor baltských pohádek obohacuje dětskou duši a zároveň ukazuje cestu dětem jak žít. Lakota, závist, zášť a zloba je potrestána a láska, soucit, spravedlnost a pomoc druhému člověku je odměněna.
Doporučuji nejen dětem, ale i dospělákům.
Jedna z mých nejoblíbenějších pohádkových sbírek provázená kouzelnými ilustracemi Vladimíra Brehovzského. Pohádky jsou nejen zábavné, ale většinou i moudré.
Jen je škoda, že většina novějších vydání (ověřeno u ročníků 1979 a 1988) postrádá pod názvy pohádek označení, zda jde o příběh lotyšský, litevský nebo estonský. Ale už jsem to (alespoň tady) napravila ;-)
K této knize mám silnou citovou vazbu. Je od mého dědy.
Kniha je krásně vyvedená s barevnými a originálními ilustracemi. Samotné příběhy jsou úžasné. Děda mi je vyprávěl dlouho před tím, než jsem je mohla číst.
Samozřejmě bych do této kategorie zařadila Děti z Bullerbynu, ale již jsem tuto knihu využila v jiné výzvě. Diamantová sekera je kniha nádherných baltských pohádek o lásce, štěstí, závisti, zlobě, prostě o tom, co k pohádkám patří. Je krásně ilustrovaná a jako holka jsem ji mockrát četla. Teď jsem se k ní ráda vrátila. A pohádky čtu i vnoučkovi, když k nám přijede.
Moje oblíbená pohádková kniha z dětství a nejen kvůli pohádkám, které byly jiné, než ty naše české, ale hlavně kvůli přenádherným ilustracím. Pokud umí někdo takto krásně namalovat koně, tak klobouk dolů a u mě kniha vítězila :-) a je tomu tak stále. Mojí nejoblíbenější pohádkou jsou samozřejmě Tři koně.
Knížka mého dětství!! Pamatuji si na dobu základní školy, kdy se mi knížka ve třídě ztratila a až po asi třech letech se našla. Jako starší jsem pak zjistila, že knížku si vystřídalo a přečetla za mými zády spousta lidí z mé třídy. Za mě nejlepší sborník pohádek, mám stále doma a doporučuji každému dítěti či lidem, kteří se chtějí na chvíli navrátit zpět do dětských let.
Spolu s Krásou Nesmírnou byly tyhle 2 knihy mé nejoblíbenější v dětství. Rozhodl jsem se jí přečíst i teď po XX letech a musím uznat, že to kouzlo tam stále je.
Přesně jak říká Karel...Krásné vzpomínky z dětství! Stejně jako na knihu pohádek Krása nesmírná nebo Český Honza. Pohádky musí být i když už dávno nejsme děti ;-)
Krásné vzpomínky na dětství. Je to jedna z mála knih, co se mi z raného dětství dochovaly a to díky mým rodičům... Po letech jsem pak slyšel pohádky převyprávěné od různých umělců, ale když to člověk sám čte... hmmm... pohádka...
Další má oblíbená pohádková knížka z dětství. Připomenutá mými oblíbenými spolučtenáři z Databáze, díky :)
Štítky knihy
litevská literatura estonská literatura lotyšská literatura Pobaltí, Baltské státy BaltovéAutorovy další knížky
1979 | Diamantová sekera: Baltské pohádky |
1962 | Kouzelný koberec |
1993 | Tajemství lesa |
2009 | Kníže Dracula a jiné hradní pověsti |
1960 | Letem ČSR |
Vždycky jsem měl trochu problém s pohádkami, které se dějí věci jen tak pro nic za nic. Hlavní hrdina někam jde, někdo mu něco poradí, aniž by k tomu měl důvod, někdo mu něco dá, rovněž bez nějakého důvodu a dotyčný prostřednictvím těchto náhod dojde svému štěstí. Víc jsem se rozepsal v článku, najdete ho v sekci RECENZE.