Dieťa z Osvienčimu
Lily Graham
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473094/bmid_dieta-z-osviencimu-eVi-473094.jpg
4
165
165
Písal sa rok 1942 a Eva Adamiová nastúpila do vladu do Osvienčimu. Pre množstvo ľudí vo vagóne sa sotva mohla nadýchnuť a z dvojdňového státia na nohách bola úplne vyčerpaná. Jediné, na čo dokázala myslieť, bola nádej, že sa opäť stretne so svojím manželom Michalom, ktorého tam poslali o šesť mesiacov skôr. V Osvienčime však nebolo po Michalovi ani chýru, ani slychu a na Evu namiesto radosti zo stretnutia doľahla tvrdá realita koncentračného tábora. Našťastie tam mala priateľku Sophiu, s ktorou sa delili nielen o spoločnú pričňu, ale aj o svoje sny – Eva túžila nájsť Michala a Sophia dozvedieť sa, čo sa stalo s jej synom Thomasom, ktorý zostal v Rakúsku. Sophii sa podarilo zistiť, kde je Michal, a dohodnúť jeho posledné stretnutie s Evou, hoci vedela, že za to bude musieť podpísať zmluvu s diablom... Keď Eva zistila, že je tehotná, právom sa obávala, že tým ohrozuje tak svoj život, ako aj život svojho ešte nenarodeného dieťaťa. Priateľky si sľúbili, že nech sa stane čokoľ-vek, každá z nich urobí pre dieťa tej druhej aj to posledné. V snahe prežiť sa upínali na poslednú iskierku nádeje v tom neľudskom, nedôstojnom prostredí – na svoje deti, ktoré raz budú môcť vyrozprávať, čo ich matky skúsili. Srdcervúci príbeh o prežití, v ktorom o živote a smrti neraz rozhodla náhoda a kde sa šťastie dalo nájsť aj v tých najtemnejších časoch.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2021 , Fortuna Libri (SK)Originální název:
A Child of Auschwitz, 2019
více info...
Přidat komentář
Pěkně napsaná a zajímavá kniha, ale už jsem četla jiné knihy z 2. světové války, které mě více "chytly za srdce".
Čtivé, zajímavé. Četla jsem hodně příběhů na téma holocaust. Tato kniha byla zase z jiné perspektivy. Některé pasáže a postavy byli těžko uvěřitelné. Ale nikdo kdo toto nezažil nemůže říct jak to doopravdy bylo. Nakonec příběh "dobře" dopadl. Alespoň něco pozitivního při té hrůze
Knihu jsem dostal jako dárek k nákupu. Sám bych si jí asi nekoupil, jelikož už mám přečteno o tématu Holocaustu dost. Pro mladé čtenáře však vhodná pro nepříliš naturalistické popisy než aby začínali Schindlerovým seznamem nebo Sophiinou volbou.
Máme tady šablonovité formy: dívka prožívající útrapy v Osvětimi prokládané vzpomínkami na život před válkou. Najde si kamarádky, aby mohly řešit všední útrapy a hledat své blízké. Velmi mi to připomínalo jiné knihy. Sympatické je, že hlavní postava je z Prahy a autorka naznačovala postup záboru Čech vedle vzpomínek rakouské Židovky, její kamarádky.
Občas byly rušivé opakující se slova v jedné větě nebo naivní obraty, asi pro přiblížení věku hlavní hrdinky.
Již několikrát jsem zmiňovala, že první kniha, kterou jsem četla z prostředí koncentračního tábora byla Jiskra života. Četla jsem ji jako teenager a možná proto ve mne zanechala velký otisk a a možná proto, se chystám si ji po 20 letech přečíst znovu.
Tak nyní ke knihám z toho prostředí přistupuji s jistou skepsí a nejistotou....
Ovšem tato kniha mne příjemně překvapila. Příběh se nezaměřuje na utrpení, kterým si jistě každý v Osvětimi pošel, ale jde o to odhodlání a vůli nevzdat se.... Hlavní hrdinka z Terezína (mimochodem o Terezíně jsem četla v Ditě Saxové) se dobrovolně vydá do Osvětimi za svým mužem, aniž by věděla, do čeho jde a o to větší bylo mé nadšení, jak si dokázala poradit.
Věřím, že v Osvětimi vznikly a staly se velké příběhy, ovšem tento ve mě zanechal pocit naděje a pocit, že i v pekle existují andělé.
Knihu jsem přečetla jedním dechem a našla si místo v mém podvědomí.
Skvělá kniha
Dítě z Osvětimi je strhující, dechberoucí a neskutečné vyprávění jednoho z osudů lidí, kteří prošli koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim. Přečetla jsem ji skoro hned a čtení doprovázely silné a nepopsatelné pocity. Kniha je čtivě napsaná, prokládaná minulostí "hlavní postavy" - poznali jsme jak minulost, tak krutou realitu tábora. Je psaná z pohledu dívky / ženy, narozdíl třeba od díla Tatér z Osvětimi, takže se nám naskytuje prostřednictvím této knihy i pohled jiné oběti - jak pohlavím, tak postavením v táboře. Každý příběh je ovšem unikátní! Doporučuji přečíst obě dvě všem, protože téma holocaustu by se už nikdy nemělo zapomenout. Můžete využít toho, že je zpracováván autory, ne jen v učebnicích dějepisu :)
Naprosto neskutečný, strhující,dech beroucí příběh. Přečteno do několika hodin. Několikrát mě kniha tak dojala a tolikrát se tajil dech. Nejde slovy popsat co to v člověku zanechá a nikdo si nikdy nedokáže ani představit co to bylo za dobu. Silný příběh který se vštípí člověku do hlavy. Děkuji.
Přečteno za den. Naprosto strhující příběh podle skutečných událostí z koncentračního tábora, ale především dítěte, jež se narodilo v Osvětimi a přežilo. Neskutečný. Dechberoucí. Naprosto srdcervoucí. Měla jsem několikrát slzy v očích. Cítila jsem se tak bezmocně. Úplně mě tento příběh dojal. Doslova. Nikdo si tuto skutečnost, tuto historii, nedokáže představit. Ale přesto se při čtení ocitám na místě hrůzy. Prožívám s nimi každou bolest o naději. A tady to bylo taktéž.
Přečteno za dva dny... No, co dodat. Další silný příběh z pekla koncentračních táborů. Je neuvěřitelné, že se něco takového dělo ani ne před sto lety, je neuvěřitelné, že to lidstvo vůbec dopustilo..
Tohle je jedna z nejhorších části dějin, která se nikdy neměla stát. Knih s touto tématikou jsem četla už hodně a vždycky si říkám, že tahle je už poslední...Ale pak se mi do ruky dostane další a já si pak zase naopak říkám, že by je mělo číst více lidí. Možná by to měla být i povinná četba ve škole. Na tohle temné období se nesmí nikdy zapomenout a hlavně se nesmí už nikdy opakovat! Lidé tam prožili hrozná muka, bolest že ztráty nejbližších, viděli umírat svoje malé děti, rodiče, kamarády, milence... Je mi vždy do pláče, že se to stalo a cítím hrozný hněv za ty, kdo to způsobily...V knize mě ale upoutala jedna věta - už jsem ji v podobných knihách parktaz zahlédla: '' po té nejdelší noci, vždy přijde ráno ''. Krásně řečeno... naděje je to jediné, co těm lidem zbylo.
Knihy na toto téma mám moc ráda. Tato se četla "až moc dobře". Příběh velice čtivý. Pořád jsem čekala, kdy už bude ten hlavní příběh, o kterém to mělo být. Bylo obsaženo jen v pár kapitolách na konci. Takže ve výsledku jsem z knihy zklamaná. Knihu ale klidně doporučuji přečíst.
Nato, o čem kniha pojednává, se mi četla hezky. Příběh nás zavede do koncentračního tábora Osvětim, kde se setkáváme s Evou a Sofií a mnohými dalšími, kteří hrůzy té doby nepřežili. Ale i na této temné půdě se zrodil nový život - což může znít dost neskutečně. Toto přeživší dítě - nyní dospělá žena, vypráví retrospektivně příběh svých rodičů, díky dopisům, které zanechala její matka. Mě se toto zpracování líbilo. Samozřejmě to byla místy velmi smutná kniha a místy dosti neuvěřitelná. Ale i tak jsem ráda, že se ke mně kniha dostala, a že jsem zase jednou četla z Osvětimi "něco trochu jiného".
Měla jsem nejspíše přehnaná očekávání, protože jsem celkem zklamaná.
Na téma holocaustu jsou spousty knih a každá má něco do sebe. Nelze upřít, že jisté momenty a popisované scény, které se "běžně" v KT děly a vyskytují se i zde, jsou vskutku otřesné, pro nás nepředstavitelné a nahánějící husí kůži.
Na jednu stranu se mi tedy dostalo uspokojení v podobě těchto faktů, se kterými je již člověk obeznámen a stále mu není příjemné se utvrzovat v nesmyslné nenávisti Němců vůči Židům.
Na stranu druhou byl příběh vyprávěn s tolika "šťastnými náhodami" vedoucími k přežití hlavní hrdinky, až mi to přišlo nereálné a za tehdejších podmínek neuskutečnitelné.
Ano, byly i bolestivé okamžiky, které narušily krásně rozvíjený děj v podobě drobných "náhod" a výměnných obchodů, ovšem ten konec, ten je absolutně neuvěřitelný.
Samozřejmě ano, přála bych, aby se takto setkali všichni přeživší se svými blízkými, ale tady mi to přišlo překombinované až příliš.
Někdy méně znamená více, hlavně co se týče této tématiky.
Z knih s tématem holocaustu patřila tato k průměru, byla čtivá a příjemně střídala minulost s přítomností, na druhou stranu byla však až příliš neuvěřitelná a obsahovala až moc šťastných náhod. Navíc mi dost vadily faktografické chyby.
(SPOILER) Jsem z knihy trochu zklamaná. Pořád jsem čekala, kdy se začne odvíjet onen příběh, který slibuje jak název, tak i úvodní úryvek. Většina knihy je popis utrpení života v koncentračním táboře a téměř ničím nevybočuje z řady knih s touto tematikou. Takže jsem četla a vlastně celou dobu věděla, co přijde, jen jsem si říkala, kdy už se konečně začne odehrávat onen avizovaný příběh, který, jak jsem doufala, bude právě tím jedinečným vyprávěním a bude se odlišovat od ostatních z oné doby a prostředí. Nechci nijak snižovat fakt, že na toto období historie by se určitě nemělo zapomínat, všechna ta zvěrstva holocaustu jsou nedílnou součástí dějin, jen jsem prostě myslela, že ta jinakost tohoto příběhu bude obsažena ve větší části knihy než jen v její asi poslední čtvrtině. Nepopírám, že kniha se navzdory těžkému osudu hlavních postav dobře čte, ovšem obsahuje jen opravdu málo překvapení, celou dobu je jasné, jak se bude příběh odvíjet a i samotný závěr je přesně takový, jaký čtenář očekává.
Kniha je napsaná čtivě, to není možné upřít.. Ale někdy bylo štěstí až neuvěřitelné a ty happy endy na konci? Bylo toho trošku moc.. Určitě jsou lépe psané knihy na toto téma
Kniha je hezky zpracovaná. Střídání minulosti a přítomnosti neruší a do příběhu pěkně zapadá. Obě dívky mají svoji linku osudu a i závěr se mi líbil. Téma a inspiraci skutečným osudem autorka rozvinula ve svůj vlastní příběh přátelství a lásky, na místě nejkrutějším. Některé situace mi přišly neuvěřitelné, ale vím, že i v těchto místech docházelo k velkému štěstí, které vedlo k záchraně života. Přesto si nejsem jistá, že by se některé události mohly stát, ale to je už autorčin příběh. Já jsem si nějak nemohla udělat ten správný vztah k Evě a pocitově jsem jen tak sklouzla po povrchu. Ale celkově pěkná kniha.
Štítky knihy
Osvětim (koncentrační tábor) holokaust, holocaust
Četlo se to hodně dobře a rychle, bavilo mě to. Ale vlastně už nevím, čím by se kniha měla odlišovat od spousty jiných o daném tématu. Působí na mě dojmem, že se chce jen svézt na módní vlně. Není špatná, jen nijak výjimečná.