Dievča, ktoré sa hralo s ohňom
Stieg Larsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89627/bmid_dievca-ktore-sa-hralo-s-ohnom.png
5
6266
6266
Millennium série
< 2. díl >
V druhej časti úspešnej trilógie Millennium (prvá časť Muži, ktorí nenávidia ženy) obvinia Lisbeth Salanderovú z trojitej vraždy. Stáva sa súčasťou kolotoča, ktorý siaha hlboko do jej temnej minulosti...
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2009 , Ikar (SK)Originální název:
Flickan som lekte med elden, 2006
více info...
Přidat komentář
Larsson je pán. Příběh je skvěle sestavený, Lisbeth výrazná osobnost, která přitahuje pozornost a určitě nejen moje sympatie. Tak vzhůru na závěrečný díl!
Druhá knížka trilogie mě bavila více než ta první. Po lepším seznámení se s Lisbeth ji začínám i lépe chápat. Děj druhého dílu se četl mnohem lépe. Přesto byla uprostřed místa kde se příliš vlekl. Vzhledem k tomu, že tento díl byl lepší než první a na 5* to nebylo budu muset opravit své hodnocení prvního.
stejně jako první díl super :-) možná ještě o kousek lepší ... doporučuji a chystám se na třetí :-D
Druhý díl Larssonovy trilogie mě bavil asi nejvíc, protože se tam rozbíhá příběh Lisbeth, který je nakonec zajímavější, než všechny ty vraždy okolo.
Po přečtení prvního dílu jsem hned sáhla po druhém. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že styl knihy je velmi odlišný. Ale to mě neodradilo, naopak ještě více mě to ke knize přitáhlo :)
Život Mikaela Blomkvista se po obrovské slávě jeho díla o Wennerströmovi konečně vrací do starých kolejí. Časopis Milénium dobře prosperuje a navíc se mu naskytne možnost vydat další knihu. Knihu o prostituci, která bude neméně skandálním počinem, jako kniha předchozí. Náhle je však autor knihy i se svou partnerkou zavražděn. Na vražedné zbrani jsou nalezeny otisky Lisbeth Salanderové. Policejní a mediální hon na psychotickou vražedkyni začíná. Avšak Mikael Blomkvist neochvějně věří v Lisbethinu nevinu a je tedy opět na něm, aby našel pravdu.
Jak už jsem předestřela v úvodu, tato kniha se od předchozího dílu v ledasčem liší. Pan Larsson upustil od květnatého stylu vypravování a více se tentokrát soustředil na detektivní zápletku. Což však pro mne rozhodně nebyla chyba. Předestírá nám jeden čin (tři vraždy) z pohledu několika osob s různorodými názory. Tedy i pátrání je vedeno na několika frontách. Musím přiznat, že za toto má u mne plus největší. Takový styl detektivní knihy mám velmi ráda.
MOŽNÝ SPOILER Bohužel v tomto díle jsem nalezla pár momentů, se kterými jsem jako čtenář nebyla zcela spokojena.
Trochu mě zaskočila potřeba autora vložit do knihy nadsamce, který díky vrozené vadě nepociťuje žádnou bolest. U této části jsem pochopila, proč je s Larssonem srovnáván Jo Nesbø, však i on velmi rád používá různě zvláštní či výjimečné postavy.
Druhým sporným momentem pro mne byly poslední strany. Hlavní postava s kulkou v mozku se dokáže vyhrabat z hrobu a ještě dlouho téměř bez problémů fungovat. Achich. Velmi mi to připomnělo jinou závěrečnou scénu, kdy policista zasažený několika kulkami přímo do hrudi zvládne ještě téměř vstát a podat svou zbraň kolegovi. (A na konci se samozřejmě uzdraví.) Takovéto za vlasy přitažené části opravdu v knihách nemusím.
Třetím bodem pro mě byla osoba policisty Hanse Fasteho. Číst věty pocházející z jeho úst mě naprosto vytáčelo a stále jsem zůstávala v úžasu, že mu to prochází. Co nějaká profesionalita, vážné pokárání od nadřízeného a ne jen úsečný pohled či okřiknutí? Asi jsem naivní. Ale upřímně jsem litovala, že mu Sonja těch ran nevpálila mnohem více.
Čtvrtý bod nebyl mínusem, spíše mě velmi pobavil. Fakt, že policie, řešící trojnásobnou vraždu s nebezpečným pachatelem běhajícím po Stockholmu, se v poklidu v pátek rozloučí a jde si užívat volný víkend s tím, že pokračovat budou v pondělí, nešel přejít bez pousmání. A když už jsme u té policie. Velmi mě překvapilo, že nikoho z policistů nenapadlo vyslechnout Holgera Palmgrena, který byl Lisbethiným poručníkem mnoho let a znal ji ze všech nejlépe. Nu což. KONEC SPOILERŮ
To však nemění nic na tom, že se mi kniha velmi líbila, a že hned po dopsání komentáře se vrhnu nedočkavě na třetí díl :)
Rozhodovala jsem se, zdali ji ohodnotit čtyřmi či pěti hvězdičkami, jelikož to bylo něco mezi. Ale přiklonila jsem se nakonec ke čtyřem, protože pokud nedokážu takovéto maličkosti odpustit mému oblíbenému Joovi Nesbømu, pak musím být stejně "tvrdá" i na ostatní spisovatele. Kéž by bylo možno dát alespoň čtyři a půl, pak bych byla spokojená :)
I dvojka dle mého názoru famózní. Paradoxem je, že jsem si vždy myslela, že je Švédsko taková jakoby dokonalá země a že se tam takové hrůzy prakticky nedějí..... Jak jsem byla naivní... :-) Lisbeth si nelze neoblíbit, i když až ve dvojce je pořádně osvětleno její mnohdy velmi zvláštní chování. Mikael je typický klaďas a jeho neochvějná víra v Lisbeth je imponující. Moc se těším na trojku :-)
Druhý díl se mi moc líbil. Celou dobu napínavé a člověk se nemůže dočkat rozuzlení.
Tři hvězdičky. Za co? Za ten šílený konec ala Kill Bill. Posledních pár stránek pro mě naprosto znehodnotilo jinak zajímavě stavěný příběh. Stále si ale myslím, že literární skvost jako takový vypadá jinak. Formulace židle z Ikea (mimochodem, Ikea podle vzoru idea, možná by si překladatelka měla trošku nastudovat skloňování cizích slov) a blonďatý obr už mi na konci knihy lezly na nervy podobně jako "moje vnitřní bohyně se zachvěla" v Padesáti odstínech... Chápu, že přívlastky oživují text, ovšem aby všude bylo "napil se vody z PET láhve, koupil si cigarety značky..., vytáhl počítač značky... Některé informace jsou zbytečně opakované, uměle protahované, pro mě byla kniha docela zklamáním. Nicméně četlo se to dobře, to musím přiznat, zabrala mi cca dva dny.
Super pokračování prvního dílu. Postava Lisbeth dostává větší prostor a kraluje. Strhující, čtivé, doporučuji.
I přes vleknoucí se cca první třetinu knihy nemohu hodnotit jinak než 5*, jakmile jsem se prokousala tím začátkem, tak jsem knihu přečetla za jeden a půl dne. Jako v celku v tom vidím skvěle a do detailu promyšlené dílo. V druhém díle zapadlo hodně dílků do skládanky a já jsem moc zvědavá na pokračování. Konec mi tedy přišel trošku přitažený (jak je již zde psáno - Lisbeth snad přežije opravdu všechno ...) a mám nutkání hned sáhnout po pokračování, abych věděla, jak vše dopadne, ale ještě si ho budu chvilku šetřit ...
Druhy díl opět výborný a postava Lisbeth se krásně vyvíjí do mrazivého závěru. První půlka se trochu táhne, ale celkově je příběh úžasně rozpracovaný.
Druhý díl u mě rozhodně vede před prvním, který se mi zpočátku šíleně vlekl. To jak si autor hraje s charaktery a vykreslením postav je dokonalé a přes všechny nově přibyvší osoby v tomto díle nebyl nejmenší problém se zorientovat kdo je kdo. Lisbeth se sice stává až fenoménem, ale nakonec je to celé o ní a proč tedy ne? Rozhodně s ní čtenář musí začít sympatizovat a těší se na další kroky, které udělá. Blonkvist je poněkud odsunut do pozadí, ale ne na tolik aby upadl v zapomění nebo ho úplně zastínil někdo nový. Dle mého hodně propracované a i když by se na první pohled dílko mohlo zdát překombinované, tak ve finále tak nepůsobí. A filmové zpracování které se dost drží předlohy, je pak taková ta třešnička na dortu :)
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány zfilmováno hackeři psychické problémy mezilidské vztahy krimi psychologické thrillery švédské detektivky dobro a zlo světová literatura napětí a spádAutorovy další knížky
| 2008 |  Muži, kteří nenávidí ženy |
| 2009 | Dívka, která si hrála s ohněm |
| 2010 | Dívka, která kopla do vosího hnízda |
| 2010 | Milénium 1–3 (box) |
Pro mě ještě o kousek lepší než 1. díl. Čím více se noříme do Lisbethina života PŘED, tím více je kniha napínavá. Navíc přibyly další silné a zajímavé postavy. Rovnou jsem se musel pustit do závěrečného dílu.