Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/3658/bmid_muzi-kteri-nenavidi-zeny-sHh-3658.jpg
5
8311
8311
Milénium / Millennium série
1. díl >
Globální bestseller – vychází ve 34 zemích – dosud prodáno více něž 6 000 000 výtisků. Novinář Mikael Blomkvist má za úkol vyšetřit starý kriminální případ: Harriet Vangerová, vnučka průmyslníka Vangera, zmizela beze stopy téměř před čtyřiceti lety. Blomkvist se seznámí s Lisbeth Salanderovou, mladou svéhlavou ženou, nepřekonatelnou hackerkou, která se stane pro jeho pátrání nepostradatelnou. Blomkvist a Salanderová tvoří neobvyklý pár, ale dokonalý tým. Společně začnou brzy rozkrývat temnou a krvavou rodinnou historii. Trilogie Milénium nové hvězdy švédské kriminální literatury Stiega Larssona sklidila ihned po svém vydání mimořádný úspěch u čtenářů i kritiky. Kniha byla dvakrát filmově zpracována, jednou ve Švédsku, podruhé v USA (roli Mikaela Blomkvist ztvárnil Daniel Craig).... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2008 , HostOriginální název:
Män som hatar kvinnor, 2005
více info...
Přidat komentář
Hned na úvod musím poznamenat, že bytostně nesnáším všechna ta denunciační hnutí, která sice vznikají s dobrým úmyslem, ale v naprosté většině případů se transformují v něco, co mi silně připomíná dav vesničanů vybavený vidlemi, pochodněmi a touhou po krvi. Pokud jde ale o muže.....no, muže..., na něž míří titul knihy, pak se nacházejí v mém hodnotovém žebříčku ještě níž než syfilitická krysa. Stieg Larsson napsal z mého pohledu opravdu kvalitní příběh, který jsem četl poprvé před víc jak deseti lety, a od té doby se k němu v nepravidelných intervalech rád vracím. Pravda, první kapitola může být pro čtenáře, který se nezajímá o ekonomiku a švédský průmysl poněkud suchopárná, stačilo ale vydržet a vzápětí mě děj vtáhl jako motor Airbusu neopatrného mechanika. Taky mě to napoprvé i podobně rozsekalo.
Knihu jsem poprvé přečetl někdy v roce 2011 těsně před maturitou a tehdy to byl strašný nářez. Nyní po nějakých 13ti letech jsem se rozhodl knihu oprášit jako přípravu na čtení sedmého dílu série. A pořád je to nevýslovná pecka. Totálně mě udivuje, jak dílo po 20ti letech od vydání v ničem nezestárlo. Nejenže se dle mého názoru jedná o strop severské krimi, ale také o vrchol krimithrilleru celkově. Běžně následující poznámky většinou netrousím, ale tady si dovolím podotknout, že se jedná o jednu z 5 top knih, které jsem za ta léta četl.
Téměř celou první polovinu jsem nechápal tak skvělé hodnocení. Ale po dočtení jsem se hned musel pustit do pokračování.
Prvních padesát stran bylo utrpení, myslela jsem, že knihu odložím. Ale jsem ráda, že jsem vytvrala, protože to stálo za to. Po dlouhé době perfektní detektivka. Po dlouhé době můžu bez rozpaků dát nejvyšší hodnocení. Takto nějak si představuji dobrou detektivku, postupné sbírání drobečků chleba, až se vyšetřovatel pomaloučku dopátrá pravdy.
Zajímavý příběh, který se týkal vražd.
Skvělé postavy, které jsem si opravdu oblíbila! Michael a zvláštní Lisbeth.
Myslela jsem, že mě aféra ohledně Wenestroma bude rušit, ale nestalo se. Nakonec vše hezky zapadlo do sebe. Těším se na další díl!
Pomalý rožjezd a trochu nuda.Jak se rozjede pátrání a dojde k rozuzlení je to síla.Kniha by potřebovala trochu zkrátit.
Další zajímavá kniha. ... ze začátku sice přemýšlení, proč je kniha takto vysoce hodnocena?
V druhé polovině knihy však začal zvrat..... čtenář nemůže přestat číst a zajímá se, jak se vše bude vyvíjet dále.
Vzhledem k tomu, jak tato kniha byla zajímavá mám tu další dva díly. ...
Kdo má rád detektivky - kniha je určena pro něho. Doporučuji.
Muži, kteří nenávidí ženy je moderní detektivní příběh, který mne hned od počátku zaujal svou zápletkou. Měl jsem z ní pocit tajemna a hodně mne to navnadilo. Následoval pomalý rozjezd, který mírně schladil mé nandšení, ale pouze do doby, než se začali propojovat jednotlivé dějové linie. Pak už to jelo jako "nůž po krku". :) Závěr byl poměrně dramatický a navíc byl okořeněn i špetkou dojetí.
Mě osobně hodně zaujala nesourodost ústřední dvojice. Ať už věkově, vzhledem nebo čímkoliv jiným, na co si vzpomenete. Je to taková obdoba jiných detektivních dvojic, ale s tím rozdílem, že rozdělení rolí není zdaleka tak černobílé a jednotvárné. Ale přesto je velmi zdařilé. A pokud mluvím za sebe, tak mi chvilku trvalo, než jsem si oblíbil hlavní hrdinku. To se mi na druhou stranu líbí, protože ta postava je napsaná takovým způsobem, že si musíte dát práci ji lépe poznat.
Přestože nejsem vyloženě skalní fanoušek detektivek, tak osobně tento román považuji za jeden z nejlépe napsaných moderních detektivních příběhů. Obsahuje zajímavé a nesourodé postavy, chytrou a netypickou zápletku a více či méně dojemné zakončení. Moc jsem si to užil. Knihu bych doporučil všem čtenářům bez ohledu na to, jestli mají tento žánr v oblibě či nikoliv. Dávám 5 hvězd a ztotožňuji se s vysokým hodnocením ostatních uživatelů.
Pokud hledáte příběh, který vás popadne za límec a hodí rovnou do mrazivých vod švédských intrik a tajemství, pak vám Muži, kteří nenávidí ženy splní každé přání. Stieg Larsson nám v první části trilogie Milénium servíruje takovou dávku napětí a temného šarmu, že vám ze stránek málem vypadnou rampouchy a káva vám vystydne dřív, než dočtete první kapitolu.
Představte si to: novinář Mikael Blomkvist, šarmantní rebel, který ví, že čest a spravedlnost jsou v dnešním světě drahocenné artikly. Právě Mikael se dostane do víru záhady kolem zmizení Harriet Vangerové, příslušnice jedné z nejbohatších a nejvlivnějších švédských rodin. A tady začíná to pravé dobrodružství – rodina Vangerů je propletená jako divoká pavučina, kde se každý člen zdá být podezřelý, a kde minulost páchne starými křivdami a dávnými tajemstvími.
Ale to by samo o sobě nebylo dost na to, abychom knihu milovali. K tomu tu totiž máme Lisbeth Salanderovou. Lisbeth, hackerku s darem pro spravedlnost a vzdorem ostřejším než sekera, je tak cool, že si vedle ní připadáte jako bledá kopie sami sebe. Je drzá, tajemná, bez skrupulí, a přitom tak neuvěřitelně křehká, že byste jí nejradši koupili teplou čokoládu a povídali si s ní celou noc – pokud vás tedy nepřetáhne něčím tvrdým, jen co se k ní přiblížíte.
Larssonův styl je neuvěřitelně pohlcující. Každý řádek má napětí, které je cítit, jako když se pod vámi láme tenký led. Mistrně balancuje mezi kriminální zápletkou a hluboce osobními příběhy hrdinů. Do toho přimíchává hutnou atmosféru švédského venkova a temného podsvětí, kde se za zdánlivě klidnou fasádou skrývají příběhy zločinů, které jsou stejně tak odporné jako fascinující. S každou stránkou máte pocit, že vám do uší hraje temná, skandinávská balada, která jen přidává na dramatičnosti každé scény.
A co humor? Larsson sice nešvihá vtipem jak v sitcomech, ale přesto tu a tam prosvitne drsný, ironický humor, který dodává příběhu ještě další vrstvu šarmu. Je to ten typ humoru, který vás přiměje usmát se při kriminálních vyšetřováních a přiměje vás říct si: "Sakra, ten Larsson to umí!" Když Lisbeth v tichosti „hackne“ někoho, kdo si to rozhodně zaslouží, máte chuť vykřiknout: "Jen do něj, Lisbeth!"
A když se příběh rozplétá, připravte se, že budete obracet stránky s rozbušeným srdcem. Závěrečné zvraty vás posadí na zadek a přinutí vás přemýšlet o temných stránkách lidské povahy ještě dlouho po dočtení. Muži, kteří nenávidí ženy je nejen kniha, kterou přečtete jedním dechem, ale která vás donutí sáhnout po druhém díle rychleji, než řeknete "švédská záhada".
Takže, pokud chcete knihu, která vás nejen pohltí, ale také prověří vaši odolnost vůči nervům, sáhněte po Muži, kteří nenávidí ženy. Tady máte temnou kriminálku, která je plná intrik, napětí, a postav tak živých, že vám budou dlouho po dočtení šeptat v hlavě.
Mě to zas tak moc nechytlo. První třetinu knihy se skoro nic nedělo, až jsem chtěla knihu odložit, pak se probudil můj zájem a četlo se mi vcelku dobře. Ke konci už jsem opět cítila ztrátu pozornosti a jen stěží jsem ji dočetla. Vyprávění bylo občas příliš obšírné, zbytečné a zdlouhavé. Místy drsné. Další díl této podivné dvojice už nejspíš číst nebudu.
Úžasně napsaný místy až skandální krimithriller s promyšlenou zápletkou. Bavil mě pohled do duše hlavních postav, gradace a obrovská porce napětí.
Knihy od Stiega Larssona mě dlouhou dobu míjely. Rozečítání detektivních sérií je sice mým koníčkem, ale jelikož mají Larssonovi knihy většinou přes 500 stran, vyhýbala jsem se jim. Jsem totiž ten typ čtenáře, který jakmile si zamiluje knižní sérii je schopen číst knihy do noci, jen aby věděl, jak příběh pokračuje. A teď po dočtení první knihy z této série Milénium? Jsem ztracená.
Kniha si mě totiž absolutně získala. Nepamatuju si, že bych za poslední roky přečetla takhle dobrou detektivku. Knihu, která by mě natolik dostala, že si s ní chodím i čistit zuby a usínám při ní. Nemohla jsem dělat nic jiného, než číst!
Neskutečně moc mě bavilo rozplétání rodinné historie. Byla jsem do té zásadní otázky zažraná podobně jako protagonisté. Co se tehdy stalo s Harriete? A jak je možné, že nikdo nikdy nenalezl její tělo?
Zkrátka boží kniha! Rozhodně bude patřit mezi nejlepší přečtené za tento rok. A já se nemůžu dočkat, jak se tohle všechno bude vyvíjet dál! Přiznám se, že mě i trochu mrzí, že jsem k autorovi nedostala dříve. Ale jak se říká, lepší pozdě, nežli později!
Upřímně jsem od tak vysoko hodnocené knihy čekala více.
Jak by řekl Cimrman, četla se dobře, to nemohu říct. Ale…
Vadilo mi, že se hlavní hrdinové často chovali nelogicky. Detektivka vsází na skandální téma zločinu, ale jinak je celkem předvídatelná.
Když knihu srovnám například s detektivkami od Michaely Klevisové, tak je to v podstatě brak.
Ke knihám se zpravidla nevracím, ale rozhodla jsem si dát tuto trilogii znovu a to jako audio. Jsem nadšená stejně jako poprvé, je to brilantně napsaná kniha. Stále se nemohu rozhodnout, zda si přečtu i čtvrtý díl, který psal jiný autor. Rozhodnu se po přečtení třetího dílu, ale mám velké obavy, abych si nezkazila zážitek.
Každopádně tuto sérii doporučuji všemi deseti.
Tohle je ta legenda?! Upřímně, čekal jsem víc, čekal jsem něco sakra napínavého, něco šíleného a ano, z části jsem to dostal, např. Lisbeth je šílená až až, ale chybí mi tu ten zážeh, kdy se nemůžete se odtrhnout, to když si každou hodinu říkáte: “Ještě chvilku si budu číst, pak půjdu spát. A ráno si uvědomíte, že jste se měli vyspat do práce a ne celou noc pročíst. Ale zase normální děj byl příjemný, ale jak říkám, asi preferuji něco jiného…
Byl jsem jako Hujer, který jde ráno do práce. Píchne si na vrátnici, dojde až na točnu lokomotiv, ta ho otočí a on při neustálém čtení, zažraný na 100%, projde znova vrátnicí a ocitne se před fabrikou. Včera jsem to měl stejně, byl jsem přilepený k řádkům a za ten den jsem jen na cestě do práce přečetl 100 stran tohohle šílenství. To, že jsem nechtěl dělat nic jiného a každou volnou chvíli jsem věnoval čtení mi jasně řeklo, že tohle mě baví a je to po dlouhé době topovka. Detektivky mě nikdy moc nelákaly, ale před pár týdny jsem dostal strašné nutkání si nějakou přečíst a ideálně pak tu severskou. Rozhodoval jsem se mezi Harry Holem a Mikaelem Blomkvistem a zvolil jsem myslím dobře. Pamatoval jsem si jeho a Lisbeth ksicht z filmu, který jsem před pár lety viděl a i když se popis v knize trošku odlišuje, tak jsem si ho tam pořád dosazoval. 500+ stran bylo nabitých zajímavými popisy a to doslova. Tolik specifických produktů, které nám Larsson popisuje (od počítačů IBM po gramofony, tedy převážně technické produkty), dodává detaily, vás prostře musí vtáhnout do děje, až vás ovine severský vítr. Potěšilo mě, že kniha není až tak drsná v tom smyslu, že nebudete při čtení neustále zhnuseni tím, co hlavní záporák vyvádí. Ono, to samozřejmě je hrozný, ale fokus knihy je spíše na detektivní práci a skládání skládačky než na patlání se v ohořelých kostech. No nic, nebudu spoilovat, přečtěte si sami. Zajímavé je, že kniha vyšla posmrtně, respektive autor to napsal, umřel na infarkt a pak se z toho stal bestseller. To nase*e :-)
Nejdříve jsem kdysi četla, potom filmové zpracování obě verze a nakonec audiokniha. Martin Stránský výborný. Audiokniha mě bavila a před očima mi běžel i film. Samozřejmě pokračuji a těším se. Je to drsné, ale zajímavé.
Knize dávám přibližně 88 %. Do knihy jsem se ze začátku vůbec nemohla začíst a trvalo to takt o strany 150. Potom co se příběh začal více točit okolo případu Harriet, tak mě to začlo opravdu bavit a vtáhlo mě to do děje. Musím říct, že některé pasáže na mě byly opravdu drsné a přeskakovala jsem je, ale jinak knihu hodnotím jako opravdu dobré krimi.
Je to tak vychvalovaná kniha, tedy celá trilogie - a já se nějak nemohu do toho ponořit. Tuto knížku jsem přečetla, dočetla jsem ji před 3 dny a nějak už si z ní moc nepamatuju. Nečetla se špatně, ale měla jsem už vv rukou čtivější knížky.
Začala jsem číst druhý díl, tak uvidíme...
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno sérioví vrazi tajemství hackeři švédské detektivky rodinná tajemstvíAutorovy další knížky
| 2008 |  Muži, kteří nenávidí ženy |
| 2009 | Dívka, která si hrála s ohněm |
| 2010 | Dívka, která kopla do vosího hnízda |
| 2010 | Milénium 1–3 (box) |
Nejdřív jsem viděl film a líbil se mi tak, že jsem si chtěl přečíst knihu. Bál jsem se, aby mělo smysl číst a nebyla to pro mě nuda, když jsem viděl film, jestli mi dá kniha něco navíc. Sice člověk už znal vraha, ale musím říct, že film je, sice ne úplně, ale téměř celý jiný než kniha! Postava Cecílie, která ve filmu nebyla, stejně jako Dragan Armanskij, postava Henrika jiná, závěr úplně jiný. Takže absolutně nelituji, že jsem šel do knihy.