Dievča, ktoré sa hralo s ohňom
Stieg Larsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89627/bmid_dievca-ktore-sa-hralo-s-ohnom.png
5
6245
6245
Milénium / Millennium série
< 2. díl >
V druhej časti úspešnej trilógie Millennium (prvá časť Muži, ktorí nenávidia ženy) obvinia Lisbeth Salanderovú z trojitej vraždy. Stáva sa súčasťou kolotoča, ktorý siaha hlboko do jej temnej minulosti...
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2009 , Ikar (SK)Originální název:
Flickan som lekte med elden, 2006
více info...
Přidat komentář
Když začnete číst, nepřestanete. Ideální kniha na dovolenou (pokud ji trávíte na pláži), na dlouhé zimní večery, lenošení o víkendu. Zajímavá, strhující, překvapivá.
Druhý díl této detektivky/thrilleru byl neméně zábavný. Obecně u knih mám mám trochu problém s tím, když se kniha tváří jako reálná (tj. že by se příběh klidně mohl stát), ale ve skutečnosti je tam spousta věcí, které příliš reálné nejsou - charaktery postav jako je Lisbeth, "obr", Zala, Bjurman a další se mi jeví jako přinejmenším velmi nestandardní s tím, že těchto podivných lidí je tam opravdu moc. Ale chápu, že u tohoto žánru to tak asi být musí, proto thrillery prostě moc nečtu :-)
Výborné pokračování. Poslední kapitoly se četly jedním dechem. Na této sérii se mi vždy líbilo, že postavy neztrácí hlavu a pořád se chovají profesionálně. Pobavilo boxerské utkání, Hans vs ženy a Lisbeth na venkově.
Výborné pokračování knihy Muži, kteří nenávidí ženy. Jsem zvědavá na filmové zpracování a na třetí díl.
Víc knih jako je tato! Napínavé, nepředvídatelné a přitažené za vlasy přesně tak akorát, aby tomu člověk v zápalu čtení uvěřil. Lisbeth jsem si oblíbila. Sice bych nepotřebovala vědět o každém nápoji, který vypije a jídle, které (ona nebo Mikael) zkonzumuje, ale alespoň mám do letošní výzvy knihu s hrdinou, který pije kávu. Konec mě dostal. Myslím, že do dalšího dílu se pustím brzy.
Po dlouhé době pořádná četba! Bála jsem se, že druhý díl bude slabší než-li první, ale pak je pravdou. Za mě perfektní!
Výborný severský thriller, i když Lisbeth pořád ještě docela divná. Člověk si na ni musí chvíli zvykat.
Stieg Larsson, to je prostě jiná liga (včetně výborného a dnes asi nejslavnějšího autora severských detektivek Joa Nesbøho), když se vám po rozečtené knížce začne stýskat sotva pět minut, co jste ji odložili, pak víte, že čtete něco nadprůměrného. A to je přesně případ druhého dílu trilogie Milénium. Možná že už není tak strhující jako první část (to je prostě široko daleko nejlepší krimi román ever, aspoň pro mě), ale i tak si vás hned první stránky obtočí okolo prstu a pustí vás až u posledního slova. Nebudu tu popisovat děj, ten je, i díky filmovému zpracování, dnes už jasně profláklý, každopádně způsob, kterým Stieg pohlížel na dnešní společnost (především pak na tu západní), je naprosto trefný. A jestli se v prvním dílu děj věnoval především Mikaelu Blomkvistovi, dvojka už je (konečně) víceméně jen o Lisbeth- a to je nejlepší (ne)hrdinka, jakou si jen dokážu představit. Je to zkrátka žena, která nenávidí muže, kteří nenávidí ženy. Za oknem bouřka, v uších soundtrack od Trenta Reznora a na klíně Dívku, která si hrála s ohněm- literární nirvána (ano, pokud jste to z mého komentáře ještě nezachytili, z druhé části jsem vysloveně nadšen, těším se na závěrečný díl a těším se (a mám obavy) na díl čtvrtý).
Prvú tretinu knihy som myslel, že to oproti prvému dielu je strašná slabota, no potom dej chytil tempo a začal zrychľovať. Pred koncom som si myslel, že prvý diel prekonal, no rýchly záver mu ubral body a v konečnom dôsledku však skončil kúštik za ním. Ale aj tak stále veľmi kvalitné čítanie.
Perfektné.Aj keď mi chýbala trochu tá atmosféra z prvej knihy,stále je to perfektná kniha a určite sa ku nej časom vrátim.
Obdivujem Lisbeth
Celé Milénium jsem četla již před více než deseti lety a nyní se k němu vracím.
Kniha je velmi napínavá, čtivá, jen ten konec je příliš překombinovaný a ne uvěřitelný.
Dobrá je i audiokniha.
Dívka, která si hrála s ohněm částečně navazuje na první díl Muži, kteří nenávidí ženy, takže je potřeba číst knihy popořadě. Tato kniha se točí převážně kolem Lisbeth Salanderové, která je podezřelá z vraždy dvou novinářů. Lisbeth je bezpochyby jedna z nejzajímavějších postav, s jakou jsem se kdy setkala. Neskutečně mě bavilo seznamovat se s její minulostí, i když to nebylo moc pěkné čtení.
Příběh je mnohem obsáhlejší než v předchozím díle, objevují se v něm tajní agenti a obchodníci s prostitucí. Úplně mi z toho běhal mráz po zádech! A protože nám autor na konci nechal obří cliffhanger a příběh v podstatě zůstal neukončený, musela jsem se hned pustit do dalšího dílu.
Fenomenální. Jako u prvního dílu, čtivé, napínavé, dokonale promyšlená zápletka. Hodně postav, přesto všechny dílky skládačky přesně zapadly do sebe. Velmi povedené pokračování.
Mnoho stran knihy, mnoho stran postav, mnoho všeho, přesto velmi čtivé. Jsem ráda, že jsme mohli poznat minulost Lisbeth a mohli jsme ji pochopit a ještě více si ji oblíbit.
Počúvala som audioknihu, ktorá bola výborne načítaná. Často počúvam pri varení a pri iných domácich prácach, takže asi bola chyba u mňa, lebo som sa často strácala v deji, v postavách a samozrejme záver mi nestačil. Čakala som viac. Idem si pozrieť film a dúfam, že sa mi niektoré veci objasnia. Ale určite si dám aj tretí diel.
Jakmile si člověk zvykne na tu miliardu informací kolem a ponoří se do toho, tak je to pecka! Přečteno na 3 otevření :-)
Larson v pokračování příběhu Lisbeth Salanderové a Mikaela Blomkvista namíchal třaskavý koktejl. Asociální, autistická (snad) Lisbeth bez dokončeného vzdělání, a přece superinteligentní a geniální hackerka při svém chování naprostého ignoranta jakýchkoliv přátelských projevů ze strany druhých, které vzbuzuje její nepochybná role oběti rodiny i selhávajícího systému spíše než laskavá povaha, jede ve svém modu, jak čtenář může poznat již v úvodní části. Tatíček i státní struktury si s ní opravdu hodně ošklivě zahráli, a tak Lisbeth si na oplátku hraje s ohněm. Doslova. A s lidmi. Vyšetřování kauz prostituce ve Švédsku vytváří věrohodné kulisy pokračování Lisbethina osobního příběhu.
Mám veškeré pochopení pro Lisbethino konání, přece je však obtížné vytvořit si k ní vřelejší vztah. Imponující je rozhodně fakt, že ona sama se jako oběť nechová, i když její strategie "oko za oko" je dle mého podobně neakceptovatelná, jako zneužívání státní moci. Vytváří však zajímavé zápletky a slušnou dávku napětí. Moc mi ale nejde do hlavy, jak může třeba ukrást jednomu z parchantů jejího osudu 3 miliardy korun a policie přesto nijak zvlášť neřeší, kde se peníze na jejím účtě berou nebo zač kupuje byt či auto. Možná se tím bude zabývat v poslední části trilogie...? Přes nadšení u první části mám tentokrát pocit, ač byl Larson nepochybně výborným spisovatelem, že na pět hvězd to tentokrát nestačí. Třeba jen proto, že ona superinteligentní, pádesátikilová Pipi dlouhá punčocha dělá zejména v poslední části nepochopitelné, nelogické chyby nebo si až moc dobře poradí se svými pronásledovateli supertěžké váhy.
Musím přiznat, že dvojka je minimálně z mého pohledu o dost lepší, čtivější a napínavější jak jednička. Knihu jsem dokonce přelouskala mnohem rychleji. A konec mě doslova nutí okamžitě otevřít díl třetí. Tam vám Stieg opravdu nedává moc na výběr, tak se na to připravte, ať ho máte připravený doma v knihovně.
Kniha mě ohromila hned svým prologem. Paradoxně je prolog zároveň místo, s nímž mám problém. Skvěle mě nabudil a napnul. Chtěla jsem vědět, co se bude dít s dívkou zamčenou v jakémsi sklepě. Myslíte, že jsem se to dozvěděla? Ani jedinou větou se k tomu okamžiku autor za celých 603 str nevrátil. Takže předpokládám, že si to schoval do dalšího dílu, jenomže já si pak říkám, jestli si ten prolog teda neměl také nechat do Milénia 3. Zatím jsem trojku nečetla, tak ale nemohu úplně soudit. Ale chápu, je to další pomyslný háček na čtenáře, protože to, co se stane s onou dívkou, se prostě chcete dozvědět, že jo?
Další doplňující a zajímavý prvek knihy je Lisbethina fascinace Fermatovou větou x³ + y³ = z³. Nejsem žádný matematik, a přestože jsem se ze začátku bála, že pokud se Stieg bude matematikou zabývat příliš, ztíží mi to čtení, tak mě naopak zajímalo, jestli tuto hádanku Lisbeth v knize rozlouskne a jak, ale ze způsobu, jakým byla tato část knihy zpracovaná jsem trochu zklamaná, protože ať už Lisbeth pochopila nebo ne, já se nedozvěděla zbla nic. Takže logicky muselo následovat jediné: „Oooo Google nejmoudřejší, vyjev mi tajemství Fermatovi rovnice.“ Narazila jsem na zajímavé vyprávění, které jsem spíš zběžně prolétla, než četla. Bohužel vás zklamu, že pokud se této vědě skutečně nevěnujete, řešení, ke kterému matematici po dlouhé době došli, pochopíte asi tak jako já… takže vůbec. Ale určitě mi přišlo zajímavé si o tom všem přečíst a nahlédnout do světa, který je mi jinak úplně cizí. Ale to jen tak na okraj.
Kniha má sama o sobě neuvěřitelný spád. Četla se skvěle a pěkně odsýpala. Opravdu jsem si užívala každou stránku a občas se do děje ponořila tak, že jsem zapomněla na čas. Jednotlivé charaktery jsou uvěřitelné a fascinujícím způsobem různorodé. Líbí se mi Stiegův styl psaní a dokonce jsem si v některých případech dělala poznámky ke způsobu, jakým graduje děj, nebo tvoří moment překvapení. Doporučuji přečíst a to opravdu nejsem čtenářem tohoto žánru.
„Neexistují žádní nevinní. Existují jen různé stupně odpovědnosti.“ Lisbeth Salanderová
Tak to zase bylo něco. Naprosto super čtivé dílo a těším se jak se bude vyvíjet další díl.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány zfilmováno hackeři psychické problémy mezilidské vztahy krimi psychologické thrillery švédské detektivky dobro a zlo světová literatura napětí a spádAutorovy další knížky
| 2008 |  Muži, kteří nenávidí ženy |
| 2009 | Dívka, která si hrála s ohněm |
| 2010 | Dívka, která kopla do vosího hnízda |
| 2010 | Milénium 1–3 (box) |
Přiznávám, nevím, co si o této knize myslet. Rozjezd byl pomalý, Lisbeth zcela nesympatická (její asociálnost zmizela, zato se objevila představa, že je bůh, který si může dělat, co chce, kdy chce, s kým chce, protože ví zkrátka všechno líp než ostatní). Zápletka se objeví téměř v prostředku knihy, neříkám, že není zajímavá, ale následný děj plyne až chaoticky od jedné postavy k druhé. Hlavním úkolem těchto postav pak je pobíhat z místa na místo.
V prvním díle jsem cítila snahu překročit hranice detektivky a stát se určitým odrazem společnosti, ukázat její nehezká místa, kritizovat, tady je hlavně snaha zabít celý děj vymýšlením jednoho nesmyslu za druhým, přičemž konec je vskutku tou správnou tečkou. Nevím, asi se autorovi příliš blížila uzávěrka, tak splácal to první, co mu přišlo na mysl, protože jinak rozhodně nejde o člověka, který by neuměl psát, vymyslet děj nebo vytvořit dobré postavy.
Každopádně se dá kniha doporučit každému, kdo neví, jaký nábytek si pořídit, katalog z nábytku Ikei je to obstojný.